ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.342.2003.1
sp. zn. 3 Tdo 342/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. března 2003 o dovolání podaném obviněným M. B., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2002, sp. zn. 7 To 389/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 1 T 456/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 30. 5 2002, sp. zn. 1 T 456/2001, byl obviněný M. B. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 tr. zák. a §222 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil tím, že 1/ „dne 1. 2. 2001 kolem 22.15 hodin v G. M., na silnici před domem řídil motorové vozidlo značky VAZ nezjištěné SPZ, ačkoli mu byl rozhodnutím Policie ČR, Okresním ředitelstvím, dopravním inspektorátem Z. č. j. ORZN-657/PŘ-DS-2000 ze dne 24. 5. 2000 a následně rozhodnutím o odvolání Policií ČR, Správou Jihomoravského kraje, odborem dopravní policie č. j. PJM 569/DS-odv-2000 ze dne 10. 7. 2000, které nabylo právní moci dne 19. 7. 2000 mimo jiné uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou let ode dne 19. 7. 2000 a 2/ dne 1. 2. 2001 kolem 22.15 hodin v G. M., ve vstupním prostoru před domem fyzicky napadl M. M., kterého udeřil loktem do nosu, vlivem čehož došlo k jeho pádu na zem, kdy jej poté začal kopat, přičemž mu způsobil zranění, a to otřes labyrintu levého ucha, otřes mozku lehkého stupně, zlomeninu nosních kůstek bez posunu úlomků, tržnou ranku levého boltce, oděrky na nosním hřbetu a pravém boltci a lehké pohmoždění hrudníku, kdy léčba zranění trvala nejméně 7 týdnů, podstatné omezení obvyklé činnosti trvalo nejméně 4 dny, přičemž dle závěru znaleckého posudku ve věci vypracovaného byl způsob útoku doprovázen nebezpečím možnosti vážného poranění mozku, nitrolebních cév, oka, obličejové kostry, tedy důležitého orgánu a tudíž vzniku těžkého úrazu.“ Za tyto trestné činy mu byl podle §222 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř roků. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří roků.
O odvolání obviněného rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. 10. 2002, sp. zn. 7 To 389/2002, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Brně napadl obviněný M. B. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Dovolání opřel o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., s tím, že rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Ve svém mimořádném opravném prostředku dovolatel především popřel, že by se dopustil jednání uvedených v obžalobě, když osobní automobil řídila svědkyně H. F. a v následném konfliktu se pouze bránil útokům poškozeného. Dále poukázal na rozpory v provedených důkazech, které soudy obou stupňů hodnotily výhradně v neprospěch obviněného, přičemž nezjišťovaly všechny okolnosti podstatné pro naplnění všech znaků skutkových podstat trestných činů, jimiž byl uznán vinným. V petitu svého dovolání navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu a přikázal věc Okresnímu soudu ve Znojmě k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se k dovolání a uvedl, že předmětné dovolání namítá neúplnost provedeného dokazování a nesprávnost hodnocení důkazů, čímž fakticky napadá soudem učiněná skutková zjištění. Podle jeho názoru bylo dovolání podáno z jiného důvodu než důvodu uvedeného v §265b trestního řádu a navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání podal obviněný prostřednictvím obhájce, tudíž bylo podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Proto bylo dále třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je základní podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. ř.).
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určen k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, avšak není určen k revizi skutkových zjištění, které učinily soudy prvního a druhého stupně. Vzhledem k omezenému rozsahu dokazování v dovolacím řízení (§265r odst. 7 tr. ř.) nelze v jeho rámci přezkoumávat správnost a úplnost skutkových zjištění, neboť dovolací soud není ani oprávněn bez dalšího přehodnocovat již provedené důkazy. Je proto vždy vázán skutkovým zjištěním, k nimž dospěl nalézací event. odvolací soud. Důvod dovolání, kterým by bylo nesprávné skutkové zjištění, není v §265b odst. 1 tr. ř. uveden.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat dovolání v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu se tedy lze domáhat nápravy právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek byl správně právně posouzen, tj. zda je právně kvalifikován v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru.
V předmětné trestní věci obviněný ve svém dovolání v podstatě zpochybnil věrohodnost některých svědeckých výpovědí, které se staly podkladem pro rozhodnutí o vině a soudům obou stupňů především vytkl nesprávné hodnocení důkazů, které pak dle jeho názoru vedlo k nesprávným skutkovým zjištěním. Uplatněné dovolací námitky tedy směřují výlučně do oblasti hodnocení důkazů a z nich vyplývajících skutkových zjištění, s nimiž dovolatel spojil hmotně právní důsledky. Tato skutková zjištění však podle názoru Nejvyššího soudu nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že ačkoli v posuzovaném dovolání byl citován zákonný důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., fakticky bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nesprávném hodnocení důkazů a tedy ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci a zamítnutí řádného opravného prostředku. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. V posuzovaném případě Nejvyšší soud shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, a rozhodl proto v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 27. března 2003
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová