ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.64.2003.1
sp. zn. 3 Tdo 64/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. ledna 2003 o dovolání podaném obviněným J. T., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici P., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 10. 2002, sp. zn. 3 To 666/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 3 T 26/2002, takto:
Podle §265i odst.1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 28. 5. 2002, sp. zn. 3 T 26/2002, byl obviněný J. T. uznán vinným trestným činem útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. b) tr. zák. a trestným činem útoku na veřejného činitele podle §156 odst. 1 písm. b) tr. zák. a byl mu uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně bylo podle §229 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o náhradě škody.
O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 9. 10. 2002, sp. zn. 3 To 666/2002, kterým byl napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. v celém rozsahu zrušen a obviněný J. T. byl uznán vinným trestným činem útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. b) tr. zák., kterého se dopustil tím, že „v přesně nezjištěné době v nočních hodinách dne 17. 1. 2002 až do doby kolem 00.10 hodin dne 18. 1. 2002 ve S., v restauraci „N. V.“ v prostoru sociálního zařízení – WC, opakovanými údery, a to kopy do oblasti rozkroku a partie pohlavních orgánů, nejprve kolenem a následně pak údery pěstmi do oblasti hlavy a trupu zasahoval npor. M. P., přičemž mu vyhrožoval bitím, vulgárně ho urážel, zdůrazňoval jeho příslušnost k policii, a to z důvodu, že npor. M. P., který se v té době pohyboval v uvedeném restauračním zařízení jako host, s ním v minulosti jednal služebně jako policista a opakovaně proti J. T. i zakročoval, a tímto jednáním způsobil npor. M. P. zhmoždění hlavy, stěny břišní, varlat, podvrtnutí krční páteře s pracovní neschopností v době od 18. 1. 2002 do 8. 2. 2002 s následnou třítýdenní rehabilitací.“ Za tento trestný čin mu byl podle §155 odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl poškozený podle §229 odst. 1 tr. ř. se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.
Shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích napadl obviněný dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek směřující do výroku o vině i trestu napadeného rozhodnutí opřel o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Námitky, které obviněný ve svém dovolání rozvedl, jsou v podstatě totožné s jeho již uplatněnou obhajobou v dané trestní věci, a vycházejí z jeho přesvědčení, že „skutek, za který byl odsouzen, nespáchal.“ Podle jeho názoru neexistuje žádný přímý důkaz, že se žalovaného jednání dopustil. Na podporu těchto závěrů dovolatel především zpochybnil výpověď poškozeného a poukázal na provedení výslechu svědků v rozporu se zákonem. Vzhledem k výše konstatovaným důvodům v petitu svého dovolání navrhl, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek a podle §226 písm. c) tr. ř. rozhodl o zproštění obviněného obžaloby, nebo aby věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k podanému dovolání. Uvedl, že předmětné dovolání opírá svou argumentaci jen o skutkové námitky a bylo proto podáno z jiného důvodu než důvodu uvedeného v §265b trestního řádu. V petitu svého vyjádření navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl a učinil tak podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání současně splňuje náležitosti předpokládané v ustanovení §265d odst. 2 věta první tr. ř. a §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je v těchto případech určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost ani úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku (nebo jiné hmotně právní posouzení). Poněvadž, jak je uvedeno výše, nelze se v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li podmíněna nesprávným skutkovým zjištěním.
Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.
Obviněný ve svém dovolání uvedl že nespáchal skutek, za který byl odsouzen. Na podporu tohoto přesvědčení uplatnil námitky proti výpovědi poškozeného a podle něho vadné hodnocení výpovědí dalších svědků. Jde tedy výlučně o námitky směřující do oblasti skutkových zjištění učiněných nalézacím a odvolacím soudem, se kterými dovolatel spojil hmotně právní důsledky. Tato skutková zjištění však podle názoru Nejvyššího soudu nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci. Dovolatel musí na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. ledna 2003
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h
Vypracovala:
JUDr. Blanka R o u š a l o v á