ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.692.2003.1
sp. zn. 3 Tdo 692/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. června 2003 o dovolání podaném obviněným R. B., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 6. 2002, sp. zn. 4 To 226/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 1 T 174/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. 1 T 174/2000, byl obviněný R. B. uznán vinným trestnými činy poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil tím, že „dne 20. 9. 2000 v přesně nezjištěné době od 22.00 do 24.00 hodin v S., okres N. J., v prostoru odstavné plochy před kavárnou K. po předchozí slovní a fyzické rozepři s I. H. a J. H., kterou bezdůvodně vyvolal, se záměrně prošel po kapotě a střeše zde odstaveného osobního motorového vozidla zn. Daewoo Nexia červené barvy majitele J. H. a rovněž záměrně kopl do levých předních dveří tohoto vozidla, a tím došlo u vozidla k promáčknutí přední kapoty, střechy, zadní kapoty a předních levých dveří včetně poškození laku, čímž vznikla J. H. škoda ve výši 20.800,- Kč.“ Za tyto trestné činy mu byl podle §202 odst. 1 tr. zák., §35 odst. 1 tr. zák. a §53 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 tr. zák. uložen úhrnný peněžitý trest ve výši 5.000,-Kč. Podle §54 odst. 3 tr. zák. byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl vykonán ve stanovené lhůtě, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho měsíce.
O odvolání obviněného rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 28. 6. 2002, sp. zn. 4 To 226/2002, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Ostravě napadl obviněný R. B. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozhodnutí ve věci samé, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. dovolatel uvedl, že krajský soud se nevypořádal s důvody, pro které bylo odvolání podáno, tedy se skutečností, že okresní soud se nevypořádal se všemi provedenými důkazy a z provedených důkazů vyvodil nesprávná skutková zjištění, když ze znalecké expertizy nevyplývala příčinná souvislost mezi způsobenou škodou a otisky, a že krajský soud vycházel ze skutečností, které nebyly v dosavadním řízení prokázány. Obviněný nikdy nepotvrdil skutečnost, že by před kavárnou K. viděl stát vozidlo poškozeného, a skutečnost, že dobrovolně uhradil škodu, nelze hodnotit v jeho neprospěch. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedl, že se nedopustil trestného činu výtržnictví, neboť nejednal v úmyslu dopustit se veřejně výtržnosti, když byl k žalovanému jednání vyprovokován. V petitu svého dovolání navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se písemně vyjádřil k podanému dovolání (§265h odst. 2 tr. ř.) a vyjádřil přesvědčení, že obviněný ve svém podání namítá nesprávné skutkové závěry vyjádřené ve výroku o vině soudu I. stupně, jehož podobu nemůže dovolací soud měnit, nejde totiž o vady právního hodnocení již stabilizovaného skutku. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Proto bylo dále třeba posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody, označené jako důvody podle §265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř., lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání z citovaného důvodu je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit. Dovolání je totiž specifický mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř., takže Nejvyšší soud v řízení o dovolání není a ani nemůže být další (v pořadí již třetí) instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři. V takovém případě by se dostával do role soudu prvního stupně, který je soudem jak zákonem určeným, tak nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci, popř. do pozice soudu druhého stupně, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem. V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§277 a násl. tr. ř.) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§266 tr. ř. a násl.).
Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku (nebo jiné hmotně právní posouzení). Poněvadž, jak je uvedeno výše, se nelze v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li podmíněna nesprávným skutkovým zjištěním.
Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude především popis skutku v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotně právní posouzení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění. V žádném případě nelze postupovat opačně, neboť pak by ve skutečnosti nebyl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný, a to pochybnosti o správnosti skutkových zjištění. Takový dovolací důvod však v ustanovení §265b tr. ř. pro podání dovolání uveden není.
Obviněný na podporu dovolacího důvodu podle §265 b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedl, že se nemohl dopustit veřejně výtržnosti, neboť byl v podstatě vyprovokován. Podle dosavadní judikatury je závěr o tom, zda tu je zavinění ve smyslu trestního zákona a v jaké formě, závěrem právním, podle názoru právní teorie i praxe se však tento právní závěr musí zakládat na skutkových zjištěních soudu vyplývajících z provedeného dokazování, přičemž je třeba vycházet ze všech konkrétních okolností, za kterých byl trestný čin spáchán. V posuzovaném případě Nejvyšší soud shledal, že námitky dovolatele zpochybňují právě tato skutková zjištění nalézacího a odvolacího soudu (skutečnost že obviněný byl k jednání vyprovokován, rozpory ve svědeckých výpovědích, podání trestního oznámení obviněným), a teprve na základě těchto námitek skutkového charakteru dovolatel dovozuje pochybení v právním závěru o existenci a formě zavinění. Dovolací námitky tedy směřují do oblasti skutkových zjištění. Tato skutková zjištění však podle názoru Nejvyššího soudu nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání, jak je vysvětleno shora. Dikce skutkové věty výroku o vině rozhodnutí nalézacího soudu, jak je citována v úvodu tohoto rozhodnutí, přitom zahrnuje popis všech potřebných skutkových okolností („... se záměrně prošel po kapotě a střeše…, …záměrně kopl…“), z jejichž existence lze učinit jednoznačný závěr o formě zavinění obviněného. Popsaný a citovaný způsob jednání obviněného ve skutku, jímž byl uznán vinným, vylučuje možnost nedbalostní formy zavinění.
Pokud jde o druhý dovolací důvod uplatněný obviněným, je označen jako důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Vzhledem k popisu daného dovolacího důvodu v dovolání je zřejmé, že dovolatel přehlédl novelu trestního řádu provedenou zákonem č. 200/2002 Sb., jíž bylo s účinností od 24. 5. 2002 novelizováno původní ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., které je nyní upraveno pod písm. l) cit. ustanovení. Jak dovolatel správně uvedl, předpokladem pro uplatnění tohoto dovolacího důvodu je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Výše citovaná novela rozšířila tento dovolací důvod, který lze nyní uplatnit i v případě, že v řízení předcházejícím tomuto zamítnutí nebo odmítnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci. Druhou alternativu pak dle platné právní úpravy lze uplatnit v případech, byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V posuzované věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu nejde, neboť Krajský soud v Ostravě jako soud druhého stupně konal odvolací řízení a o zamítnutí řádného opravného prostředku (odvolání) rozhodl po provedeném přezkumu podle hledisek stanovených zákonem. V dané trestní věci nebyl shledán ani jiný zákonem definovaný dovolací důvod /§265b odst. 1 písm. a) - k) tr. ř./ v řízení, které předcházelo zamítnutí řádného opravného prostředku.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a k) tr. ř. (po novele uskutečněné zákonem č. 200/2002 Sb. §265b odst. 1 písm. l/ tr. ř.) je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nedostatcích dokazování a v nesprávném hodnocení důkazů, tudíž ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci a zamítnutí řádného opravného prostředku. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 25. června 2003
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová