Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.08.2003, sp. zn. 3 Tdo 789/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.789.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.789.2003.1
sp. zn. 3 Tdo 789/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. srpna 2003 dovolání podané obviněným Z. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. 5 To 610/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 10 T 13/2002, a rozhodl takto: Dovolání Z. K. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 10 T 13/2002, byl obviněný Z. K. uznán vinným trestným činem obchodování se ženami podle §246 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákona a trestným činem ohrožování mravní výchovy mládeže podle §217 odst. 1 písm. a) tr. zákona, za které byl odsouzen podle §246 odst. 2 za použití §35 odst. 1 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků. Podle §60a odst. 1, odst. 2 tr. zákona za použití §58 odst. 1 tr. zákona byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 3 roků a 6 měsíců. Podle §60a odst. 1 tr. zákona byl nad obviněným vysloven dohled v rozsahu stanoveném v §26a, §26b tr. zákona. Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obvinění Z. K. a I. R. dne 7. 9. 2000 v P., okres K., přestože věděli, že nedovršila 18-ti let, pod vidinou výdělků přesvědčil obžalovaný I. R. X. T., aby vycestovala do Š. za účelem provozování prostituce za úplatu a z takto získaných finančních prostředků by mu předávala polovinu, přičemž tuto, v souladu s předchozí dohodou obžalovaný Z. K. dopravil z O. svým vozidlem přes S. r. N. a R. do města S., kde ji s neznámým Němcem jménem H. přenechali majiteli nočního klubu J. S. C., ve kterém měla X. T. za úplatu pohlavní styk s dvěma zákazníky a vydělanou částku 100,- švýcarských franků předala majiteli klubu. Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný Z. K. odvolání, kterým se zabýval dne 25. 2. 2003 ve veřejném zasedání Krajský soud v Ostravě. Ten svým usnesením sp. zn. 5 To 610/2002 odvolání podle §256 tr. řádu zamítl. Prostřednictvím své obhájkyně podal obviněný ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Karviné dovolání, ve kterém napadá výrok o vině i o trestu odsuzujícího rozsudku, přičemž se odkazuje na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V odůvodnění svého dovolání vznáší námitky proti skutkovým zjištěním soudu, zejména opakuje tvrzení ze své předchozí obhajoby, že nevěděl o účelu, pro který veze X. T. do Š., uvádí, že on sám tam jel z jiného důvodu. Zpochybňuje výpověď svědkyně T. učiněnou před vyšetřovatelem s tím, že tato svědkyně nebyla osobně vyslechnuta při hlavním líčení, ale byla pouze čtena její předchozí výpověď učiněná před vyšetřovatelem, před kterou údajně nebyla řádně poučena v souladu s trestním řádem. Dále uvádí, že nebylo náležitě prokázáno, že by měl informaci o věku svědkyně T. V souvislosti s těmito námitkami dovolatel nesouhlasí s právní kvalifikací podle §246 odst. 2 písm. c) tr. zákona, která vychází z údajně nedostatečného zjištění soudu, že věděl, že X. T. veze do zahraničí, aby tam provozovala prostituci, což dle jeho tvrzení není pravda a nikdy se k tomu nedoznal. Je tedy přesvědčen, že soud nesprávně posoudil skutek po právní stránce a použil nesprávné a pro něj výrazně nepříznivější právní kvalifikace. V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil výrok o jeho vině, dále i výrok o trestu a vyslovení dohledu a aby jej buď zprostil v plném rozsahu obžaloby, nebo aby přikázal věc Okresnímu soudu v Karviné k novému projednání a rozhodnutí. K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Ta konstatuje, že dovolatelem uváděný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu nekoresponduje s obsahem odůvodnění dovolání, neboť jím uváděné argumenty se týkají výlučně hodnocení důkazů z hlediska právní kvalifikace a v závislosti na tom ukládání trestu a obviněný se tedy domáhá výlučně odlišného hodnocení důkazů soudy. Argumentace obviněného v dovolání je opakováním jeho obhajoby z řádného opravného prostředku, se kterou se druhoinstanční soud jednoznačně ve svém rozhodnutí vypořádal. S ohledem na tyto skutečnosti státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhuje, aby bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu. Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a odvolacím soudem byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je osobou oprávněnou k podání dovolání. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu). Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak však z odůvodnění dovolání vyplývá, obviněný ve svém dovolání toliko opakuje námitky již dříve uplatněné v rámci obhajoby. Tyto námitky zjevně neodpovídají formálně použitému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ani jinému z dovolacích důvodů uvedených v taxativním výčtu dovolacích důvodů podle §265b tr. řádu. Obviněný sice uvádí. že vytýká soudu nesprávnou právní kvalifikaci, ve skutečnosti však vznáší námitky proti již stabilizovanému skutkovému základu, prosazuje odlišné hodnocení důkazů, než ke kterému dospěly soudy obou stupňů při zjišťování skutkového stavu, případně vznáší námitky proti postupu v přípravném řízení. Na jedné straně se tedy obviněný ve svém dovolání formálně odkazuje na dovolací důvod podle §265b odst. 2 písm. g) tr. řádu, na druhé straně se však ve skutečnosti dožaduje toho, aby Nejvyšší soud v řízení o dovolání přezkoumával skutková zjištění soudů obou stupňů. V této souvislosti je nutno připomenout, že případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je nutno důsledně odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Zákon tak v citovaném ustanovení jednoznačně vymezuje předmětný dovolací důvod jako důvod hmotně právní. To znamená, že dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového zjištění nalézacího, resp. odvolacího soudu a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotně právního posouzení. Z podaného dovolání jednoznačně vyplývá, že žádná z podmínek k uplatnění tohoto dovolacího důvodu není naplněna a dovolání směřuje výhradně proti skutkovým zjištěním soudu, která v rámci řízení o dovolání přezkoumávat nelze. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s ustanovením §265f odst. 1 tr. řádu v dovolání formálně odkázat na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž však na druhé straně také musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům, předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu. Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného Z. K. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 26. srpna 2003 Předseda senátu: Mgr. Josef H e n d r y c h

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/26/2003
Spisová značka:3 Tdo 789/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.789.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19