ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.881.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 881/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 8. ledna 2003 dovolání podané obviněným P. L., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 12 To 199/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 3 T 51/2002, a rozhodl takto:
Dovolání se podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 18. 4. 2002, sp. zn. 3 T 51/2002 byl obviněný P. L. shledán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §188 odst. 1, 2 tr. zákona a byl odsouzen podle §188 odst. 2 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu 2 roků.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný v průběhu měsíců duben až srpen roku 2001 zasadil a vypěstoval na poli v katastru obce L., které bylo oseto slunečnicí, semena 66 ks rostliny konopí setého, které chodil pravidelně kontrolovat, vyvazovat a při jedné z kontrol dne 22. 8. 2001 zde byl zadržen policií. Rostliny konopí setého byly vytrhány, převezeny na PČR Okresní ředitelství K., kde byly usušeny a zjištěná celková váha 1654,5 g toxikomanicky využitelného materiálu s obsahem 0,8 % D9-THC, čemuž odpovídá 13,236 gD9-THC látek, z čehož by bylo možné vyrobit podle váhy minimálně 800 až 1654 ks cigaret. Obžalovaný zamýšlel konopí použít pro svou potřebu.
Uvedený rozsudek bezprostředně nenabyl právní moci, neboť proti němu obviněný podal odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání dne 13. 6. 2002 Krajský soud v Praze. Ten svým rozsudkem sp. zn. 12 To 199/2002 napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. d) tr. řádu v celém rozsahu zrušil a za podmínek §259 odst. 3 tr. řádu sám znovu rozhodl tak, že obviněného shledal vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1 tr. zákona a odsoudil jej podle §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zákona k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zákona byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to toxikomansky využitelného rostlinného materiálu o celkové váze 1 638,3 g.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný P. L. proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze dovolání, které opírá o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovoláním napadá výrok o vině, neboť se necítí být vinen trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1 tr. zákona. Má za to, že žádnou takovou látku nevyrobil. V dovolání nezpochybňuje správnost skutkových zjištění soudu, nicméně vyslovuje odlišný názor na právní kvalifikaci, když podle jeho názoru jeho jednání nelze považovat za „výrobu“ omamné či psychotropní látky. Podotýká, že konopí seté je využitelné pro řadu účelů a zdůrazňuje, že jeho motivem k zasazení semen konopí bylo léčebné využití, nikoliv jakékoli zpracování za účelem výroby toxikomansky využitelného materiálu. Je přesvědčen, že měl být obžaloby zproštěn, protože se nedopustil žádného společensky nebezpečného jednání popsaného v trestním zákoně a tudíž nebyly tedy splněny podmínky pro uznání viny. V petitu dovolání proto navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a za použití ustanovení §265m tr. řádu rozhodl sám ve věci tak, že se obžaloby zprošťuje.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Ta vyjadřuje názor, že námitky uplatněné obviněným v podaném dovolání je třeba považovat za námitky právní, které materiálně naplňují zvolený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Obviněný zejména namítá, že skutkem tak, jak je popsán ve výroku napadeného rozsudku a jak byl zjištěn dokazováním v přípravném řízení a v hlavním líčení, nebyl naplněn formální znak „neoprávněné výroby“, jak vyžaduje skutková podstata trestného činu nedovolené výroby a držení psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zákona. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství přisvědčuje názoru dovolání, že obviněný nevyrobil omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekurzor nebo jed, neboť pod pojmem neoprávněné výroby se rozumí průmyslová nebo řemeslná výroba a jakékoliv zhotovení nebo vytvoření omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku, prekurzor nebo jed neoprávněným subjektem. Poukazuje na to, že v případě konopí setého jde o rostlinu, která je sama o sobě psychotropní látkou ve smyslu ustanovení §187 odst. 1 tr. zákona a její vypěstování tedy není možno považovat za výrobu. Podle názoru státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství je třeba zvažovat, zda vypěstování konopí bylo třeba považovat za opatření podle §187 odst. 1 tr. zákona, eventuelně jeho držení za přechovávání podle téhož ustanovení nebo §187a odst. 1 tr. zákona. Dále uvádí, že je třeba přihlédnout k tomu, že přechováváním je i jakýkoliv způsob držení jedu nebo psychotropní látky obsahující omamnou nebo psychotropní látku nebo prekurzor, a že pachatel nemusí mít takovou látku přímo u sebe, ale stačí, že ji má ve své moci. V dané souvislosti má za to, že bylo třeba se vyrovnat rovněž s obhajobou obviněného z toho pohledu, že pro výrobu masti k léčbě jeho zdravotních problémů počítal se zužitkováním pouze dvou rostlin z 66 vypěstovaných a sám jinak nebyl konzumentem. Vyslovuje názor, že daným skutkovým zjištěním by odpovídalo právní posouzení trestného jednání obviněného jako trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona s tím, že obviněný neoprávněně ve větším rozsahu pro jiného přechovával psychotropní látku. Toto právní posouzení by však bylo evidentně v neprospěch obviněného, který byl rozsudkem odvolacího soudu uznán vinným pouze trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1 tr. zákona a lhůta nejvyššího státního zástupce k podání dovolání podle §265e odst. 1 tr. řádu již uplynula. Proto se zohledněním ustanovení §265s odst. 2 tr. řádu navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle §165k odst. 1 tr. řádu napadený rozsudek odvolacího soudu z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu zrušil a aby podle §265l odst. 1 tr. řádu věc přikázal tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Současně navrhuje, aby toto rozhodnutí dovolací soud učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. b) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu a zjistil, že dovolání je podle §265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu přípustné, přičemž obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. řádu osobou oprávněnou k podání dovolání.
Dále se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda obsah dovolání o uplatněný dovolací důvod opřený, je v souladu s taxativním vymezením dovolacích důvodů podle §265b tr. řádu a shledal, že jak formálně uplatněný dovolací důvod, tak skutečný obsah dovolání je v souladu s ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Obviněný vznáší námitky a argumenty nikoliv proti skutkovým zjištěním soudu, nýbrž proti hmotně právnímu posouzení skutku.
Pokud jde o obsah uplatněných námitek, shledal Nejvyšší soud tyto námitky zjevně nedůvodnými. Obviněný P. L., jak vyplývá z e spisového materiálu, obdobné námitky již uplatnil v odvolacím řízení. Odvolací soud poté, co přezkoumal napadený rozsudek soudu nalézacího, vyhověl jeho námitkám a napravil namítané vadné právní posouzení skutku, když správně shledal, že se v daném případě vypěstováním rostlin konopí setého nemůže jednat o trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §188 odst. 1, 2 tr. zákona, ale že jinak správně zjištěný skutek je nutno právně posoudit jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1 tr. zákona. Své závěry v tomto směru rovněž dostatečným způsobem odůvodnil. V odůvodnění rozhodnutí rovněž vysvětlil, proč vzhledem k množství pěstovaných rostlin upustil od přísnější právní kvalifikace jednání obviněného, která by v projednávané věci mohla připadat v úvahu. Námitky dovolatele právě s ohledem na odvolacím soudem upřesněnou právní kvalifikaci podle §187 odst. 1 tr. zákona jsou irelevantní. Zejména pak ve vztahu k jeho tvrzení, že soudy obou stupňů zjištěným jednáním se nedopustil žádného trestného činu a tudíž by měl být obžaloby zproštěn.
Lze tedy vzhledem k výše uvedenému uzavřít, že skutkovým zjištěním, popsaným ve výroku napadeného rozsudku, odpovídá odvolacím soudem přijatá právní kvalifikace jednání obviněného P. L. podle ustanovení §187 odst. 1 tr. zákona a jeho námitky v tomto směru jsou zjevně neopodstatněné.
Podle ustanovení §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. Protože Nejvyšší soud shledal dovolání obviněného P. L. neopodstatněným, rozhodl v souladu s citovaným ustanovením tr. řádu o jeho odmítnutí. Učinil tak v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 8. ledna 2003
Předseda senátu :
Mgr. Josef Hendrych