Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.02.2003, sp. zn. 30 Cdo 192/2003 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.192.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.192.2003.1
sp. zn. 30 Cdo 192/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Romana Fialy, ve věci nezletilého V. M., zastoupeného opatrovníkem Okresním úřadem v P., syna E. Z., zastoupené advokátkou, a V. M., o zvýšení výživného, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 13 P 189/92, o dovolání otce nezletilého proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. září 2002, č. j. 24 Co 279/2002-300, takto: I. Dovolání otce nezletilého se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 28. února 2002, č. j. 13 P 189/92-271 rozhodl tak, že zvýšil výživné pro nezletilého V. na částku 1.900,- Kč měsíčně a současně rozhodl též o povinnosti otce uhradit nedoplatek na tomto výživném za dobu od 1. září 2001 do 28. února 2002. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 18. září 2002, č. j. 24 Co 279/2002-300, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o zvýšení výživného, zatímco tento rozsudek změnil ve výroku o úhradě nedoplatku na výživném. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal otec nezletilého dne 9. prosince 2002 dovolání, v němž vyslovil zásadní nesouhlas s tímto rozhodnutím. K uvedenému dovolání otce nebylo podáno ostatními účastníky vyjádření. Dovolání otce nezletilého není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé je upravena v ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. však dovolání podle již uvedeného předchozího odstavce není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení. Z uvedeného je zřejmé, že bylo-li v označené věci soudy obou stupňů rozhodováno v otázce výživného pro nezletilé dítě, není v této věci proti rozsudku odvolacího soudu s přihlédnutím ke zmíněnému ustanovení §237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. dovolání přípustné. Za tohoto stavu proto Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dovolání otce nezletilého jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s §218 písm. c/ téhož zákona a též s přihlédnutím k ustanovení §241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 ve spojení s §224 odst. 1, §146 odst. 3 §151 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy dovolání otce nezletilého bylo odmítnuto, avšak ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. února 2003 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/20/2003
Spisová značka:30 Cdo 192/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.192.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19