ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.2332.2002.1
sp. zn. 30 Cdo 2332/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Romana Fialy ve věci žalobkyně Ing. I. K., proti žalované Městské části P. 8, o nařízení předběžného opatření, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. Nc 26/2002, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2002, č. j. 23 Co 298/2002-22, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. července 2002, č. j. 23 Co 298/2002-22, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 10. června 2002, č. j. Nc 26/2002-14, kterým bylo v označené věci zastaveno řízení s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu úřadu P., přičemž žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud též rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Toto rozhodnutí soudu druhého stupně bylo žalobkyni doručeno dne 13. srpna 2002.
Proti uvedenému usnesení Městského soudu v Praze podala žalobkyně dne 2. září 2002 vlastnoručně sepsané dovolání.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 18. září 2002, č. j. Nc 26/2002-28, které žalobkyně osobně převzala na poště dne 8. října 2002, byla dovolatelka mimo jiné vyzvána, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení předložila soudu plnou moc udělenou advokátu, a současně jeho prostřednictvím podala řádné dovolání. Dovolatelka byla též poučena mimo jiné o tom, že pokud výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví, bude dovolací řízení zastaveno.
Ustanovení §241 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen \"o. s. ř.\") předpokládá tzv. povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení advokátem především v případech, kdy sám dovolatel nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Toto povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je chápáno jako zvláštní podmínka dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze sice odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Nedostatek v zastoupení dovolatele je proto řešen postupem podle ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §104 odst. 2 věta první o. s. ř., tj. výzvou, aby si dovolatel, který podal dovolání sám, v soudem určené lhůtě zvolil řádného zástupce. V případě, že takové výzvě není vyhověno, dovolací soud dovolací řízení zastaví podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř.
O takovýto případ pak jde v posuzované věci. Jak vyplývá z obsahu spisu, dovolatelka, ač nebylo doloženo, že by sama měla právnické vzdělání, až dosud nevyhověla již zmíněné výzvě soudu, aby se v dovolacím řízení nechala popsaným způsobem zastoupit. Protože tak ani v současné době není osvědčeno, že by byla splněna tato zvláštní podmínka dovolacího řízení, dovolacímu soudu proto nezbylo, než podle již zmíněných ustanovení o. s. ř. dovolací řízení zastavit.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1, §146 odst. 2 věta prvá a §151 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně sice procesně zavinila, že dovolací řízení muselo být zastaveno, avšak žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22.ledna 2003
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu