ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.2476.2002.1
sp. zn. 30 Cdo 2476/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Romana Fialy ve věci péče o nezletilou S. G., zastoupenou Městem P. jako opatrovníkem, dceru M. G. a R. Š., o určení příjmení nezletilé, vedené u Okresního soudu Plzeň - město, pod sp. zn. 31 Nc 1301/2001, o dovolání otce nezletilé proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. září 2002, č. j. 15 Co 448/2002- 50, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 11. září 2002, č. j. 15 Co 448/2002-50, podle ustanovení §221 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen \"o. s. ř.\") zrušil rozsudek Okresního soudu Plzeň - město ze dne 27. června 2002, č. j. 31 Nc 1301/2001-44, kterým soud prvního stupně rozhodl o určení příjmení k nezletilé Sáře, a kterým současně rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud pak řízení podle ustanovení §221 odst. 2 písm. c) o. s. ř. zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud v tomto případě vycházel především z úvahy, že soud prvního stupně pochybil, pokud zahájil řízení o určení příjmení dítěte, ač toto dítě příjmení mělo, takže řízení nemělo být zahajováno pro nedostatek zákonných podmínek. Toto usnesení odvolacího soudu bylo otci nezletilé doručeno dne 3. října 2002 a nabylo právní moci dne 4. října 2002.
Uvedené usnesení odvolacího soudu napadl otec nezletilé podáním označeným jako \"odvolání\", datovaným dne 15. října 2002 a doručeným soudu prvního stupně dne 17. října 2002. Uvedl v něm, že nesouhlasí s tím, aby se nezletilá jmenovala S. G., ale aby nesla příjmení Š. Poukázal na to, že je otcem nezletilé, takže na tento požadavek má právo. Současně požádal, aby mohl být přítomen jednání.
Soud prvního stupně následně usnesením ze dne 26. listopadu 2002 (čl. 61 spisu), které bylo otci nezletilé doručeno dne 2. prosince 2002, otce nezletilé mimo jiné vyzval, aby vyjasnil, zda uvedeným podáním míní odvolání nebo dovolání. Byl současně poučen, že podle ustanovení §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem, nemá-li sám právnické vzdělání, přičemž v takovém případě musí být dovolání advokátem nebo notářem i sepsáno. Otci nezletilé byla současně soudem stanovena lhůta sedmi dnů k nápravě a současně byl poučen, že v opačném případě bude soud na daný stav procesně reagovat. Na toto usnesení pak navazuje podání otce ze dne 3. prosince 2002, v němž uvádí, že trvá na odvolání, protože nesouhlasí s tím, aby se nezletilá jmenovala G., a žádá, aby se jmenovala Š.
Přesto, že již zmíněným usnesením soudu prvního stupně ze dne 26. listopadu 2002 byl otec nezletilé též vyzván, aby vyjasnil, zda svým podáním ze dne 15. října 2002 mínil podat proti rozhodnutí odvolacího soudu odvolání nebo dovolání, přičemž i ve druhém ze svých podání otec nezletilé používá termínu \"odvolání\", dovolací soud posoudil ve smyslu ustanovení §41 odst. 2 o. s. ř. obsah těchto podání (a to i v souvislosti s konkrétní procesní situací) tak, že se ve skutečnosti jedná o dovolání otce nezletilé směřující proti rozhodnutí odvolacího soudu.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Takto je stanoveno tzv. povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, které je chápáno jako zvláštní podmínka dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze sice odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Nedostatek v zastoupení dovolatele musí být proto řešen postupem podle ustanovení §241b odst. 2 ve spojení s §104 odst. 2 o. s. ř.
O takový případ jde v posuzované věci, neboť - jak vyplývá z obsahu spisu - dovolatel, ač nebylo doloženo, že by sám měl právnické vzdělání, resp., že za něj jedná podle zákona kvalifikovaná osoba, nedoložil soudu ve stanovené lhůtě (ač o tom byl soudem poučen), že v jeho případě byla splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení. Protože tak nebyla splněna tato zvláštní podmínka dovolacího řízení, dovolacímu soudu nezbylo, než podle již zmíněných ustanovení o. s. ř. dovolací řízení zastavit.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §146 odst. 2 věta prvá a §151 odst. 1 o.s.ř., když otec nezletilé sice procesně zavinil, že dovolací řízení muselo být zastaveno, avšak ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. ledna 2003
JUDr. Pavel Pavlík,v. r.
předseda senátu