Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13.03.2003, sp. zn. 30 Cdo 282/2003 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.282.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.282.2003.1
sp. zn. 30 Cdo 282/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Romana Fialy v právní věci Z. L., a ve věci péče o nezletilého M. L. a o nezletilého V. L., v řízení zastoupené Okresním úřadem v K. jako opatrovníkem, děti Z. L., a M. L., o zvýšení výživného, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. P 154/89, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. června 2002, č. j. 12 Co 316/2002-118, takto: I. Dovolání otce se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Ve shora uvedené věci Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 22.ledna 2002, č. j. P 154/89-95, rozhodl o návrhu matky na zvýšení výživného, které je povinen platit otec. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení. O odvolání otce proti uvedenému rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 4. června 2002 pod č. j. 12 Co 316/2002-118 tak, že v části týkající se zvýšení výživného rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a ve zbývající části změnil. Žádnému z účastníků pak nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. července 2002, přičemž otci bylo doručeno dne 11. července 2002. Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal otec dne 9. srpna 2002 dovolání, v němž s tímto rozhodnutím vyslovuje nesouhlas a žádá, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny. K uvedenému dovolání otce nebylo podáno ostatními účastníky vyjádření. Dovolání otce není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen \"o. s. ř.\") lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolací soud uvážil, že přípustnost dovolání v této věci není založena ani na základě ustanovení §237 o. s. ř. (když možnost dovolání v této věci vylučuje především již úprava obsažená v ustanovení §237 odst. 2 písm. b/ o.s . ř.), resp. na podkladě ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., když nejsou naplněny předpoklady obsažené v těchto ustanoveních. Protože tedy není dán žádný z případů přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto dovolání otce jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s §218 písm. c/ téhož zákona a též s přihlédnutím k ustanovení §241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 ve spojení s §224 odst. 1, §146 odst. 3 a §151 o. s. ř. za situace, kdy dovolání otce bylo odmítnuto, zatímco ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 13. března 2003 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/13/2003
Spisová značka:30 Cdo 282/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.282.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19