ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.320.2003.1
sp. zn. 30 Cdo 320/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce P. V., proti žalovanému T. Č., a. s., o 200.000,- Kč, vedené u Okresního soudu Praha - východ, pod sp. zn. 3 C 40/90, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2000, č. j. 27 Co 330/2000, 27 Co 331/2000-275, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud Praha - východ rozsudkem ze dne 11. února 1999, č. j. 3 C 40/90-227, zamítl žalobu proti žalovanému na zaplacení částky 200.000,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení, včetně náhrady státem placených nákladů tohoto řízení. Dále usnesením ze dne 14. ledna 2000, č. j. 3 C 40/90-246, nepřiznal žalobci osvobození od soudního poplatku z odvolání.
K odvolání žalobce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. listopadu 2000, č. j. 27 Co 330/2000, 27 Co 331/2000-275, rozsudek soudu prvého stupně potvrdil ve výroku ve věci samé, zatímco ve výrocích o náhradě nákladů řízení uvedené rozhodnutí změnil. Dále též změnil výše uvedené usnesení soudu prvního stupně tak, že žalobci přiznal osvobození od soudního poplatku z jedné poloviny. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Tento rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 1. března 2001.
Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze podal žalobce dne 25. dubna 2001 dovolání (datované dne 24. dubna téhož roku) a doplněné podáním ze dne 9. října 2001, v němž vyslovuje nesouhlas s napadeným rozhodnutím odvolacího soudu.
K uvedenému dovolání nebylo podáno případné vyjádření.
Dovolání žalobce je opožděné.
S přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 15. a 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován mimo jiné též občanský soudní řád, Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc projednal a rozhodl podle znění občanského soudního řádu účinného do 31. prosince 2000. Důvodem je skutečnost, že sám odvolací soud ve věci napadeným rozsudkem rozhodl před účinností uvedené novely.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Účastník může podat dovolání do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (§240 odst. 1 věta prvá o. s. ř.). Zmeškání této lhůty nelze prominout, avšak lhůta je zachována, bylo-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o. s. ř.).
Jak již bylo uvedeno, rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 1. března 2001. Lhůta k podání dovolání tak končila v pondělí dne 2. dubna téhož roku (§57 odst. 2 o. s. ř.). Jestliže však žalobce dovolání podal teprve dne 25. dubna 2001, učinil tak výrazně po uplynutí stanovené dovolací lhůty. Za tohoto stavu proto dovolacímu soudu nezbylo, než podané dovolání žalobce odmítnout pro opožděnost podle ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve spojení s §243b odst. 4 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4 ve spojení s §224 odst. 1, §142 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobce neměl se svým dovoláním úspěch, avšak žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. března 2003
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu