Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.02.2003, sp. zn. 30 Cdo 38/2003 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.38.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.38.2003.1
sp. zn. 30 Cdo 38/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Romana Fialy ve věci dříve nezletilé E. K., dcery E. K. a J. K., o zrušení vyživovací povinnosti, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 20 P 1/2001, o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. března 2001, č. j. 10 Co 239/2001-236, takto: Dovolání otce se odmítá. Odůvodnění: Ve shora uvedené věci Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 18. ledna 2001, č. j. 20 P 1/2001-218 rozhodl, že opatrovníkem již zletilé E. K., narozené dne 1. června 1982, se ustanovuje Okresní úřad v K. – O.. O odvolání otce proti uvedenému rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 30. března 2001, č. j. 10 Co 239/2001-236 tak, že se E. K. ustanovuje opatrovníkem Okresní úřad K. – O., a to pouze pro řízení za dobu, než nabyla zletilosti. Toto rozhodnutí bylo otci doručeno dne 15. května 2001. S uvedeným rozhodnutím odvolacího soudu vyslovil zásadní nesouhlas otec E. K., a to podáním, datovaným dne 15. května 2001 a podaným k doručení soudu na poště dne 30. května 2001, nazvaným jako odvolání. Otec zde především uvádí, že nesouhlasí s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 30. března 2001, sp. zn. 10 Co 239/2001, a toto rozhodnutí odmítá. Ačkoliv uvedené podání otce je označeno jako odvolání, je z jeho obsahu nepochybně zřejmé, že jím otec brojí proti rozhodnutí odvolacího soudu. Nejvyšší soud České republiky za tohoto stavu s přihlédnutím k ustanovení §41 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen \"o. s. ř.\") toto podání posuzuje jako dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni. K uvedenému dovolání otce nebylo podáno ostatními účastníky vyjádření. Dovolání otce není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolací soud uvážil, že přípustnost dovolání v této věci není založena ani na základě ustanovení §237 o. s. ř. ani na podkladě ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., když nejsou naplněny předpoklady obsažené v těchto ustanoveních. Protože tedy není dán žádný z případů přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto dovolání otce jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s §218 písm. c/ téhož zákona a též s přihlédnutím k ustanovení §241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. února 2003 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/20/2003
Spisová značka:30 Cdo 38/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.38.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19