Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.04.2003, sp. zn. 30 Cdo 643/2003 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.643.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.643.2003.1
sp. zn. 30 Cdo 643/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobkyně JUDr. J. J., zastoupené advokátem, proti žalovanému JUDr. J. K., zastoupenému advokátem, o rozvod manželství, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 7 C 93/2000, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2002, č. j. 55 Co 391/2002-135, takto: I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Ve shora uvedené věci Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 22. dubna 2002, č. j. 7 C 93/2000-110, rozvedl manželství účastníků a rozhodl též o náhradě nákladů řízení. O odvolání žalobkyně proti uvedenému rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. listopadu 2002, č. j. 55 Co 391/2002-135 tak, že odvolání proti výroku ve věci samé odmítl, zatímco výrok o nákladech řízení potvrdil. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. listopadu 2002, přičemž žalobkyni, resp. jejímu zástupci, bylo doručeno téhož dne. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podala ve výroku o nákladech řízení žalobkyně prostřednictvím svého zástupce dne 19. prosince 2002 dovolání, v němž s napadeným výrokem uvedeného rozhodnutí vyslovuje nesouhlas. Má zato, že ač ustanovení §236 až §239 občanského soudního řádu (dále jen \"o. s. ř.\") neupravuje otázku přípustnosti dovolání proti rozhodnutí o nákladech řízení, je podání dovolání v této věci odůvodněno. K uvedenému dovolání nebylo podáno protistranou případné vyjádření. Dovolání žalobkyně není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolací soud uvážil, že přípustnost dovolání v této věci není založena ani na základě ustanovení §237 o. s. ř. (když možnost dovolání v této věci vylučuje především již úprava vztahující se výlučně k rozhodnutí ve věci samé), ani případně na podkladě ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., když nejsou naplněny předpoklady obsažené v těchto ustanoveních. Protože tedy v označené věci schází jakýkoliv zákonný předpoklad přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto dovolání žalobkyně jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s §218 písm. c/ téhož zákona.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 ve spojení s §224 odst. 1, §146 odst. 3 a §151 o. s. ř. za situace, když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, zatímco žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. dubna 2003 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/24/2003
Spisová značka:30 Cdo 643/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.643.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19