ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.901.2002.1
sp. zn. 30 Cdo 901/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně M. K. proti žalovanému JUDr. L. N., správci konkursní podstaty úpadce J. K., o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 4 C 262/98, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 8. února 2000, č.j. 15 Co 919/99-70, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání žalobkyně rozsudek Okresního soudu v Táboře ze dne 10. září 1999, č.j. 4 C 262/98-42, jímž byl zamítnut návrh žalobkyně na vypořádání společného jmění manželů způsobem ve výroku blíže označeným a žádnému z účastníků nepřiznáno právo
na náhradu nákladů řízení, potvrdil, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Žalobkyně v podaném dovolání, v němž požaduje doplnění důkazního řízení, navrhuje zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci Okresnímu soudu v Táboře k novému projednání.
Žalovaný ve vyjádření navrhl odmítnutí dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jehož právní moc nastala dne 10.3.2000, pro opožděnost.
Při posuzování dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.
Dovolání bylo podáno osobou oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.) řádně zastoupeným advokátem a splňuje formální i obsahové znaky předepsané ustanovením §241 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věta první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2 věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
V posuzovaném případě bylo zjištěno, že rozsudek odvolacího soudu, neobsahující poučení o dovolání, byl vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů; zástupci žalobkyně byl doručen dne 10. března 2000, jak spolehlivě plyne z doručenky rozsudku, založené ve spise a téhož dne byl doručen též žalovanému. Žalobkyně podala dovolání přímo dovolacímu soudu jako doporučenou listovní zásilku na poště v P. dne 26. července 2001.
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 10. března 2000 (§159 odst. 1 o.s.ř.) a že lhůta k dovolání uplynula podle ustanovení §243c a §57 odst. 1, 2 o.s.ř. dnem 10. dubna 2000 (pondělí). Dovolání žalobkyně bylo tedy podáno po uplynutí zákonem stanovené lhůty, a proto bylo podle ustanovení §243b odst. 4 věty první a §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. - aniž bylo možno se zabývat dalšími okolnostmi - odmítnuto.
Pro úplnost lze dodat, že podle usnesení Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 1997, sp. zn. III. ÚS 312/97, uveřejněného ve Sbírce nálezů a usnesení, svazek 9, ročník 1997 – III. díl, č. 21, z absence poučení o možnosti podat dovolání z rozhodnutí odvolacího soudu nelze vyvozovat procesní pochybení odvolacího soudu, ani to, že tímto postupem byla dovolateli znemožněna soudní ochrana.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4, věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1, věty první, o.s.ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly (bod 10 části dvanácté hlavy 1 zák. č. 30/2000 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. dubna 2003
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu