ECLI:CZ:NS:2003:30.ND.151.2002.1
sp. zn. 30 Nd 151/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobkyně J. M., zastoupené advokátkou, proti žalovaným 1) M. H. a 2) A. S., o neplatnost závěti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 106/2001, o návrhu druhé žalované na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Projednání věci sp. zn. 11 C 106/2001 Obvodního soudu pro Prahu 6 se Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku nepřikazuje.
Odůvodnění:
Druhá žalovaná navrhuje přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku s odůvodněním, že její věk (brzy dovrší 81 roků) a zdravotní stav vylučují její osobní účast
u příslušného soudu. Připojila lékařskou zprávu MUDr. D. ze dne 29.3.2001, podle níž
pro závažné srdeční onemocnění, které výrazně omezuje její pohybovou aktivitu, není druhá žalovaná schopna cestování mimo místo bydliště.
Žalobkyně s návrhem vyjádřila souhlas, potvrdila údaje druhé žalované o věku a zdravotním stavu a poukázala na to, že rovněž její zdravotní stav je špatný.
První žalovaná s návrhem nesouhlasí. Namítá, že přikázání věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku je pro ni ekonomicky nevýhodné, je ve starobním důchodu.
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Ty mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a dalších okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Přihlédnout lze i k mimořádným poměrům účastníků řízení, jejichž uvážení nebude na úkor postavení dalších účastníků. Nutno je uvážit i určení případů výlučné místní příslušnosti, nebot\' touto úpravou dává zákonodárce jednoznačně přednost výlučně místně příslušnému soudu.
2
K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, nebot\' je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu.
O takový případ se v projednávané věci nejedná. Výlučná příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 6 je dána ustanovením §88 písm. h) o.s.ř., podle něhož namísto obecného soudu odpůrce je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu probíhá řízení o dědictví, jde-li o rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením o dědictví. U Obvodního soudu pro Prahu 6 totiž probíhá pod sp. zn. D 1282/2000 řízení o dědictví po J. S., zemřelém dne 23.7.2000, posledně bytem jako první žalovaná. Z obsahu spisu je m.j. zřejmé, že jednání před soudním komisařem se přímo v P. osobně zúčastnila první žalovaná. Případný výslech druhé žalované lze provést prostřednictvím dožádaného soudu, tj. Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Nelze přitom dospět k závěru, že vyhověním návrhu druhé žalované na přikázání věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku by věc byla projednána hospodárněji a rychleji.
Z vyložených důvodů Nejvyšší soud ČR neshledal návrh druhé žalované na přikázání věci Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku důvodným, a proto mu nevyhověl (§12 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. ledna 2003
JUDr. Karel Podolka, v.r.
předseda senátu