ECLI:CZ:NS:2003:32.OD.21.2003.1
sp. zn. 32 Od 21/2003-66
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Petra Hampla v právní věci žalobkyně V., a.s., proti žalované Č. d., a.s., člen koncernu K. I., a.s. zast. JUDr. R. K., advokátkou, o zaplacení 4.456,- Kč, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 7 C 168/2002, o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 7 C 168/2002 se přikazuje Okresnímu soudu v Karviné.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Kladně bylo dne 26. 2. 2002 zahájeno řízení o zaplacení 4.456,- Kč s přísl. současně s návrhem na vydání platebního rozkazu.
Žalobkyně dne 20. 2. 2003 podala návrh na přikázání věci k Okresnímu soudu v Karviné, neboť žalobkyně a právní zástupce žalované mají sídlo v obvodu tohoto soudu.
Žalovaná se k přikázání věci nevyjádřila, resp. nemá proti tomuto námitek.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Kladně) a Okresnímu soudu v Karviné, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalobkyně na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V předmětné věci z obsahu spisu vyplývá, že nejen sama žalobkyně a právní zástupce žalované, ale i samotná žalovaná má sídlo v obvodu Okresního soudu v Karviné, a to od 24. 3. 2003.
Uvedené okolnosti případu odůvodňují předpoklad rychlejšího projednání věci u Okresního soudu v Karviné.
Nejvyšší soud České republiky, s přihlédnutím k souhlasu žalované a k ust. §103 o. s. ř., proto návrhu žalobkyně vyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. přikázal Okresnímu soudu v Karviné.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. května 2003
JUDr. František Faldyna, CSc., v. r.
předseda senátu