ECLI:CZ:NS:2003:32.OD.6.2003.1
Od 6/2003-58
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Vosečka v právní věci žalobkyně V., a.s., proti žalovanému M. K., neznámého pobytu, zastoupeného opatrovnicí E. K., soudní tajemnicí Okresního soudu ve Frýdku-Místku, o 36.956,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 244/2001, o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 244/2001 se Okresnímu soudu v Trutnově nepřikazuje.
Odůvodnění:
U Okresního soudu ve Frýdku-Místku bylo dne 15. 9. 1997 zahájeno řízení o zaplacení 36.956,50,- Kč s příslušenstvím ve výše označené věci.
Žalovaný dne 12. 2. 2002 podal návrh na přikázání věci z důvodů vhodnosti Okresnímu soudu v Trutnově s tím, že se zdržuje v B. u Trutnova. Přikázáním věci by se snížila doba strávená na cestách a nenarušil by se chod výroby, kterou v poslední době zahájil.
Žalobkyně s přikázáním věci souhlasí.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku) a Obvodnímu soudu v Trutnově, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V daném případě Nejvyšší soud České republiky neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy se žalovaný nezdržuje v místě bydliště v obvodu soudu, jemuž by měla být věc přikázána a kdy je žalovanému ustanoven z důvodu jeho neznámého pobytu opatrovník, kterým je soudní tajemnice z Frýdku-Místku. Za této situace Nejvyšší soud České republiky návrhu na přikázání věci nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. února 2003
JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.
předseda senátu