ECLI:CZ:NS:2003:32.ODO.860.2002.1
sp. zn. 32 Odo 860/2002-100
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně Č. k. a., proti žalovanému L. I., zastoupenému JUDr. J. M., advokátem, o 4,199.908,50 Kč s přísl., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 51 Cm 935/94, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. února 2002, čj. 9 Cmo 162/2000-87, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací shora označeným rozsudkem ve výroku I. potvrdil rozsudek bývalého Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 22. června 1999, čj. 51 Cm 935/94-61, jímž tento soud žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni (její právní předchůdkyni Č. s., a. s.) částku 4,199.908,50 Kč s 27,5 % úrokem z částky 3,500.000,- Kč od 30.4.1994 do zaplacení a nahradit jí náklady řízení 168.000,- Kč. Ve výroku II. odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání datované dnem 8. 7. 2002, v němž poukazuje na ust. §237 odst. 1 písm. f) ve spojitosti s §241 odst. 3 písm. a) a b) občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“), a to výslovně „ve znění platném do 31.12.2000“.
Dovolatel napadá nesprávný postup soudu prvního i druhého stupně a nesprávné posouzení skutkového základu sporu, jakož i průtahy v řízení způsobené vinou soudu a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001). Odvolací soud postupoval, jak je výslovně uvedeno v odůvodnění jeho rozsudku a v poučení, podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 a stejně postupoval i dovolací soud v souladu s výše cit. bodem 17.
V takovém případě dovolací soud posuzuje i formální a obsahové náležitosti dovolání podle dosavadních předpisů, včetně otázky včasnosti a vymezení běhu lhůty pro podání dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a usnesení Ústavního soudu ze dne 2. ledna 2002, sp. zn. I. ÚS 660/01, ze dne 24. ledna 2002 sp. zn. IV. ÚS 560/01 a ze dne 29. dubna 2002, sp. zn. I. ÚS 88/02).
Podle ust. §240 odst. 1 věta první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle odstavce 2 cit. ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout.
V daném případě dovolatel prostřednictvím svého zástupce podal dovolání doporučeně k poštovní přepravě dne 9. 7. 2002 (Městskému soudu v Praze, pracoviště Slezská, došlo dovolání dne 10. 7.), jak plyne z obálky na č. l. 95 ve spise, přičemž dovoláním napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 6. 2002 (ve spise č. l. 87).
Ve smyslu §57 odst. 2 o. s. ř. připadl v tomto případě poslední den jednoměsíční lhůty na pondělí 8. 7. 2002.
Dovolání podané k poštovní přepravě dne 9. 7. 2002 je proto opožděné a dovolací soud je musel z tohoto důvodu odmítnout [ust. §243b odst. 4 v návaznosti na §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř.].
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. §243b odst. 4 ve vazbě na §224 odst. 1 a §146 odst. 2 větu první (per analogiam) o. s. ř. Dovolatel procesně zavinil, že dovolání bylo pro opožděnost odmítnuto, přičemž žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady v řízení o dovolání nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 29. července 2003
JUDr. František Faldyna, CSc., v. r.
předseda senátu