ECLI:CZ:NS:2003:32.ODO.970.2002.1
sp. zn. 32 Odo 970/2002-53
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce ing. J. K., proti žalovanému Z. d. V., zastoupenému JUDr. M. G., advokátem, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 7 C 130/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. června 2002, č.j. 19 Co 164/200-42, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze dne 26. června 2002, č.j. 1 Co 164/2000-42 potvrdil rozsudek okresního soudu v Prostějově ze dne 27. října 1999, č.j. 7 C 130/99-18, kterým tento soud zavázal žalované družstvo k zaplacení 1.390.000,- Kč s příslušenstvím, z titulu nezaplacení postoupené pohledávky společností R. L., spol.s r.o. žalobci, vyplývající z vypořádání majetkové účasti ve Sdružení pro výkrm prasat ve V.
Proti rozsudku odvolacího soudu podalo žalované družstvo dovolání, v němž namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá v nesprávném právním posouzení věci, neboť nedošlo k platnému převodu pohledávky z vypořádání majetkových nároků ze Sdružení pro výkrm prasat ve V. na žalobce, když tato pohledávka byla před jejím převodem na žalobce opakovaně převáděna, či přecházela na jiné subjekty, ovšem neplatným způsobem a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Podle bodu 17., hlavy I. části dvanácté, zák.č. 30/2000 Sb., kterým se mění z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.lednem 2001) . O takový případ jde i v této věci, neboť odvolací soud odvolání projednal a rozhodl o něm ve shodě s bodem 15., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb. – podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.lednem 2001.
Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost podaného dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně uzavřel Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněném pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usnesení ze dne 2.ledna 2002, sp. zn. I. ÚS 660/01 ze dne 24.ledna 2002 ).
Dovolání v této věci tak mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí odvolacího soudu ( srov. §240 odst. 1, o.s.ř., ve znění účinném před 1.lednem 2001).
Rozsudek odvolacího soudu byl zástupci žalovaného družstva doručen dne 28.srpna 2002 (srov. doručenku čl. 43) a téhož dne nabyl právní moci. Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o.s.ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty pro podání dovolání den 30.září 2002 (pondělí). Dovolání podané žalovaným u Okresního soudu v Prostějově dne 25. října 2002 je zjevně opožděné.
Proto Nejvyšší soud podle §243b odst.4 a §218 odst. 1 písmeno a) občanského soudního řádu dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalované družstvo nemělo úspěch při uplatňování svého práva v dovolacím řízení. Vzhledem k tomu, že žalobci v dovolacím řízení žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků řízení pro na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 18. února 2003
JUDr. Miroslav Gallus, v. r.
předseda senátu