ECLI:CZ:NS:2003:33.ODO.370.2001.1
sp. zn. 33 Odo 370/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyň A) M. B., B) Mgr. H. P., proti žalovaným 1) J. H., 2) M. H., zemřelé …, o 8 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 30 C 372/95, o dovolání právního předchůdce žalobkyň JUDr. B. G., CSc., zemřelého …, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. června 1999 č. j. 12 Co 426/99 - 79, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
III. Žalobkyně jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně České republice do pokladny Okresního soudu Plzeň - město na státem zálohovaném znalečném částku 4 237 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň - město usnesením ze dne 16. prosince 1998 č. j. 30 C 372/95 - 46 zastavil řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. června 1998 č. j. 12 Co 859/97 - 37, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň - město ze dne 18. listopadu 1996 č. j. 30 C 3725/95 - 18, pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání ve lhůtě stanovené ve výzvě. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 23. 12. 1998.
Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce dne 8. 2. 1999 odvolání a současně požádal soud o prominutí zmeškání lhůty k podání tohoto odvolání. Usnesením ze dne 20. dubna 1999 č. j. 30 C 372/95 - 56 soud prvního stupně neprominul žalobci zmeškání lhůty a Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 1. června 1999 č. j. 12 Co 427/99 - 65 toto rozhodnutí potvrdil. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 24. června 1999 č. j. 12 Co 426/99 -79 odvolání proti usnesení o zastavení řízení odmítl podle §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jako opožděné.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítá, že usnesení soudu prvního stupně mu nebylo dne 23. prosince 1998 doručeno, neboť se v této době nezdržoval ve svém bydlišti, protože byl překládán z Fakultní nemocnice K. V. do Městské nemocnice P. v P. Navrhl zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů.
V průběhu dovolacího řízení žalobce dne … zemřel. Povaha řízení umožňuje pokračovat v dovolacím řízení s dědici zemřelého, kterými jsou pozůstalé dcery - závětní dědičky M. B. a Mgr. H. P., které dědictví neodmítly (§107 o. s. ř.).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) projednal věc podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále jen „o. s. ř.“ (část dvanáctá, hlava I, bod 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony); po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou - účastníkem řízení majícím právnické vzdělání, ve smyslu §240 odst. 1 o. s. ř., stalo se tak ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř., opírá se o možný případ přípustnosti dovolání podle §238a odst. 1 písm. e) o. s. ř., přičemž vychází z dovolacího důvodu podle §241 odst. 3 písm. d) o. s. ř., přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Plzni v souladu s §242 odst. 1 až 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že za situace, kdy (jak vyplývá z obsahu spisu) v řízení nedošlo ani k vadám ve smyslu §237 odst. 1 o. s. ř. a ani k jiným vadám, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu třeba považovat za správné (§243b odst. 1 o. s. ř.).
Podle §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno opožděně po uplynutí zákonné patnáctidenní lhůty počítané od doručení napadeného usnesení.
Z provedeného dokazování průkazy o trvání pracovní neschopnosti bylo zjištěno, že žalobce byl prokazatelně v ústavním léčení ve Fakultní nemocnici K. V. v P. do 23. 12. 1998, kdy byl podle sdělení nemocnice propuštěn. Téhož dne osobně převzal usnesení Okresního soudu Plzeň - město č. j. 30 C 372/95, o čemž svědčí jeho podpis na doručence založené ve spise. Tvrzení dovolatele, že rozhodnutí mu nebylo řádně doručeno, neboť se ve svém bydlišti nezdržoval a žádnou poštu nepřebíral, bylo vyvráceno znaleckým posudkem soudního znalce z oboru písmoznalectví JUDr. J. S. ze dne 12. 11. 2000, podle kterého je podpis na doručence založené na č. l. 46 p.v. spisu pravým podpisem JUDr. B. G., CSc. Protože žalobce podal odvolání proti usnesení soudu prvního stupně dne 8. 2. 1999, postupoval odvolací soud zcela správně, když odvolání jako opožděné podle §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odmítl.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu není důvodné. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 1 a 5 o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemají na náhradu nákladů řízení právo a žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly (§142 odst. 1 o. s. ř.).
Usnesením ze dne 29. března 2000 č. j. 30 C 372/95 - 93 ustanovil Okresní soud Plzeň - město ve věci znalcem z oboru písmoznalectví JUDr. J. S. Toto usnesení nabylo právní moci 23. 10. 2000. Usnesením ze dne 14. 11. 2000 č. j. 30 C 372/95 - 121 byla znalci JUDr. J. S. přiznána náhrada nákladů za znalecký posudek a odměna znalce v celkové výši 4 237 Kč. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 12. 2000. Znalečné bylo vyplaceno ze státních prostředků. Podle §148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození soudních poplatků. V daném případě byly žalobkyně v dovolacím řízení neúspěšné a proto jim byla uložena povinnost uhradit státu náklady řízení, které platil stát.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 21. ledna 2003
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.
předsedkyně senátu