ECLI:CZ:NS:2003:33.ODO.533.2003.1
sp. zn. 33 Odo 533/2003-59
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobce V. H., zastoupeného JUDr. J. C., advokátkou, proti žalovanému J. T., podnikajícímu pod obchodním jménem J. T. – J. P., o zaplacení 48 790 Kč oproti vydání věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 7 C 353/98, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. srpna 2002 č.j. 58 Co 294/2002-49, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. srpna 2002 č.j. 58 Co 294/2002-49 odmítl jako opožděně podané odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 30. dubna 1999 č.j. 7 C 353/98-33, jímž byla žalovanému uložena povinnost do l5ti dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci 48 790 Kč oproti povinnosti žalobce vydat žalovanému „sedací soupravu Jarka sestávající z jedné trojsedačky, jedné dvousedačky, jednoho roku a jednoho taburetu“, a rozhodnuto o nákladech řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž uvádí důvody, pro které se nemohl v řádném termínu odvolat proti rozsudku soudu prvního stupně a využít svého práva bránit se proti žalobě, která nebyla podle jeho názoru podána důvodně. Své argumenty proti důvodům, jež vedly k vyhovění žalobě, pak dovolatel podrobně rozvádí.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 – dále jen „o.s.ř.“. Tak je tomu i v posuzovaném případě, kdy bylo dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu vydáno po řízení provedeném podle dosavadních předpisů.
Meritornímu rozhodnutí o dovolání žalovaného brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení, který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem, dříve i komerčním právníkem), jestliže sám takového vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §241 odst. 1 věty první a §242 odst. 2 věty druhé o.s.ř. vyplývá, že dovolatel – pokud sám nemá právnické vzdělání – musí být při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1. 7. 1996 advokáty – srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), a navíc, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Citovaná ustanovení představují zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit; bez jejího splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podal žalovaný dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, a nebylo prokázáno a ani tvrzeno, že by sám měl právnické vzdělání. Obvodní soud pro Prahu 6 proto usnesením ze dne 10. dubna 2003 č.j. 7 C 353/98-53 žalovaného správně vyzval nejen k odstranění vad podaného dovolání, ale rovněž k tomu, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a jeho plnou moc založil do spisu s tím, že nebude-li do 15 dnů od doručení této výzvě vyhověno, soud dovolací řízení zastaví. Přestože usnesení soudu prvního stupně bylo dovolateli doručeno 23. května 2003, nedostatek zvláštní podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1 věty první a §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. neodstranil; Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalovaného – aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi – podle ustanovení §243c a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný, který z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobci v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. července 2003
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.
předsedkyně senátu