infNsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.08.2003, sp. zn. 4 Tz 100/2003 [ rozsudek / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.100.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.100.2003.1
sp. zn. 4 Tz 100/2003 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 14. srpna 2003 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Petra Hrachovce a JUDr. Juraje Malika stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. Š., proti I. trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 6. 2002, sp. zn. 3 T 83/2002, a II. trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. 6. 2002, sp. zn. 2 T 81/2002, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: I. Výrokem o trestu pravomocného trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 6. 2002, sp. zn. 3 T 83/2002, a řízením, jež mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák., §2 odst. 5, 6 a §314e odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného M. Š. II. Výrokem o trestu pravomocného trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. 6. 2002, sp. zn. 2 T 81/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného M. Š. Oba napadené trestní příkazy se zrušují . Zrušují se též všechna další rozhodnutí, jež na zrušené trestní příkazy obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obvodnímu soudu pro Prahu 1 ve věci sp. zn. 3 T 83/2002 a Obvodnímu soudu pro Prahu 5 ve věci sp. zn. 2 T 81/2002 se přikazuje , aby věci v potřebném rozsahu znovu projednaly a rozhodly. Odůvodnění: Samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 vydala dne 10. 6. 2002, sp. zn. 3 T 83/2002, trestní příkaz, jímž byl obviněný M. Š. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. Uvedeného trestného činu se dopustil tím, že dne 8. 6. 2002 přibližně v 15.30 hodin v P., v OD T. S. ČR, a. s. odcizil z volného výběru parfém Naomi Campbel v ceně 239,- Kč a parfém Gabriela Sabatini v ceně 239,- Kč, tedy zboží v celkové hodnotě 478,- Kč, které ukryl do svého oděvu, prošel kolem pokladen, aniž je zaplatil, a u východu z OD do ulice S. byl zadržen pracovníkem dozoru, odcizené zboží mu bylo odebráno a nepoškozené vráceno zpět do prodeje. Tohoto jednání se dopustil přesto, že byl odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 6. 2001 sp. zn. 5 T 102/2001 pro trestný čin krádeže k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 120 hodin. Za to byl obviněnému uložen podle §247 odst. 1 tr. zák. a za použití §45 odst. 1, 2, 3 a §45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 25. 6. 2002. Samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 vydala dne 21. 6. 2002, sp. zn. 2 T 81/2002, trestní příkaz, jímž byl obviněný M. Š. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. Uvedeného trestného činu se dopustil tím, že dne 5. 6. 2002 v době kolem 21.55 hodin v P., v hypermarketu C., odcizil z volného prodeje zboží v celkové hodnotě 163,10 Kč, zboží uschoval do kapes, prošel pokladnami bez zaplacení, následně byl zadržen pracovníkem ostrahy, zboží bylo nepoškozeno vráceno zpět do prodeje, a tohoto jednání se dopustil ačkoliv byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 6. 2001, sp. zn. 5 T 102/2001 odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. Za to mu byl uložen podle §247 odst. 1 tr. zák. a za použití §45 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 10. 10. 2002. Proti oběma citovaným trestním příkazům podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. Š. Namítá v ní, že zákon byl v neprospěch obviněného porušen oběma trestními příkazy v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák., a navíc v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. ve věci Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 2 T 81/2000. Ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona poukázal na to, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 3 T 83/2002 ve výměře 300 hodin, stejně jako trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 2 T 81/2002, ve výměře 150 hodin, spolu s dosud nevykonaným dříve uloženým trestem obecně prospěšných prací ve výměře 120 hodin, který byl obviněnému uložen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 6. 2001, sp. zn. 5 T 102/2001, přesahuje nejvyšší výměru dovolenou pro trest obecně prospěšných prací. Vzhledem k tomu, že podle §45a odst. 1 tr. zák. lze uložit trest obecně prospěšných prací pouze ve výměře od 50 do 400 hodin, došlo v daném případě k porušení zákona v ustanovení §36 tr. zák., když obviněný nezapočal dosud vykonávat žádný z uložených trestů obecně prospěšných prací a součet postupně uložených a dosud nevykonaných trestů obecně prospěšných prací tak překročil hranici stanovenou citovaným zákonným ustanovením. Ministr spravedlnosti v podané stížnosti pro porušení zákona dále zastává názor, že oba napadené trestní příkazy jsou ve vztahu souhrnnosti, neboť trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 3 T 83/2002 byl obviněnému doručen dne 10. 6. 2002, tedy až poté, kdy obviněný spáchal dne 5. 6. 2002 další trestnou činnost, za níž byl dne 21. 6. 2002 odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 2 T 81/2002, a proto měl být obviněnému trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 2 T 81/2002, uložen souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák. Závěrem ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadenými trestními příkazy došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného M. Š. v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené trestní příkazy zrušil a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen. Z obsahu trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 3 T 83/2002, je zřejmé, že ve věci bylo konáno zkrácené přípravné řízení, a poté, co dne 10. 6. 2002 byl tomuto soudu doručen podle §314b odst. 2 tr. ř. návrh na potrestání, byl současně předán i zadržený obviněný. Při svém výslechu před samosoudkyní téhož dne uvedl obviněný do protokolu, že z předchozího trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 6. 2001, sp. zn. 5 T 102/2001 ve výměře 120 hodin, kteréžto odsouzení je citováno v podaném návrhu na potrestání ve věci sp. zn. 3 T 83/2002 v souvislosti s užitím právní kvalifikace činu podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., dosud nic nevykonal. I přes znalost této skutečnosti vydala samosoudkyně dne 10. 6. 2002 trestní příkaz, jímž byl obviněnému pro výše citovaný trestný čin uložen podle §247 odst. 1 tr. zák. a §45 odst. 1, 2, 3 a §45a odst. 1 tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Ustanovení §45a odst. 1 tr. zák. dovoluje uložit trest obecně prospěšných prací v maximální výměře 400 hodin. Podle ustanovení §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Uvedená zákonná ustanovení nebyla citovaným trestním příkazem respektována, neboť existence předchozího nevykonaného trestu obecně prospěšných prací umožňovala v posuzované trestní věci uložit trest stejného druhu maximálně ve výši 280 hodin. Pokud naopak byl uložen tento druh trestu ve výměře 300 hodin, byla tak o dvacet hodin překročena nejvyšší výměra trestu stanovená pro trest obecně prospěšných prací. Nejvyšší soud dále konstatuje, že samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 v posuzované trestní věci neměla vzhledem k ustanovení §314e odst. 1 tr. ř. zákonné předpoklady pro to, aby ve věci vydala trestní příkaz. Samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení může podle výše uvedeného zákonného ustanovení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Pod pojem spolehlivého zjištění skutkového stavu je nutno zahrnout i objasnění okolností, jež mají k osobě pachatele význam z hlediska stanovení adekvátního druhu trestu a jeho výměry. Zákonný předpoklad k vydání trestního příkazu se týká všech výroků trestního příkazu, které přicházejí v úvahu, včetně výroku o trestu. Důsledkem nedostatečně zjištěného skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. bylo posléze i hodnocení důkazů, které neodpovídalo požadavkům stanoveným §2 odst. 6 tr. ř. Obdobná zjištění učinil Nejvyšší soud i pokud jde o trestní příkaz, který vydal Obvodní soud pro Prahu 5 dne 21. 6. 2002, sp. zn. 2 T 81/2002. Tomuto soudu byl návrh na potrestání doručen dne 17. 6. 2002, přičemž samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 vydala dne 21. 6. 2002 ve věci trestní příkaz, jímž obviněného uznala v souladu s podaným návrhem na potrestání vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. a uložila mu rovněž trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin. V době, kdy byl trestní příkaz obviněnému dne 1. 10. 2002 doručen, s čímž trestní řád v ustanovení §314e odst. 5 tr. ř. spojuje účinky spojené s vyhlášením rozsudku, byly již obviněnému pravomocně uloženy stejné druhy dosud nevykonaných trestů ve výměře 420 hodin. Rovněž i v tomto případě byl uložením citovaného trestu porušen zákon v ustanoveních §45a odst. 1 a 36 tr. zák. V tomto případě však Nejvyšší soud zjistil, že procesním postupem samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 byl zákon porušen objektivně, když jiná porušení zákona ve vztahu k předcházejícímu řízení nevyslovil, neboť v době, kdy trestní příkaz vydávala, neměla možnost zjistit, že dne 10. 6. 2002 byl Obvodním soudem pro Prahu 1 vydán trestní příkaz sp. zn. 3 T 83/2002. Důsledkem uvedených pochybení byl posléze stav, kdy obviněnému byl uložen trest obecně prospěšných prací v celkové výměře 570 hodin, a proto stížnost pro porušení zákona byla důvodně podána podle §266 odst. 2 tr. ř., neboť uložené tresty v posuzovaných trestních věcech jsou ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Tento nepoměr je nutno konstatovat v případě každého trestu, který je uložen nad horní hranicí trestní sazby. Nejvyšší soud zastává jiný právní názor ohledně povinnosti Obvodního soudu pro Prahu 5 uložit souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák. k výroku o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1, ze dne 10. 6. 2002, sp. zn. 3 T 83/2002, než je názor vyslovený v tomto směru ministrem spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona. V trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 3 T 83/2002, bylo konáno zkrácené přípravné řízení podle §179a tr. ř. a násl., přičemž k zahájení trestního stíhání došlo podle §314b odst. 1 tr. ř. dne 10. 6. 2002 tím, že návrh státního zástupce na potrestání byl doručen soudu. Obviněný byl v této věci stíhán pro skutek, jehož se dopustil dne 6. 6. 2002. Ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 2 T 81/2002, bylo rovněž konáno zkrácené přípravné řízení a návrh státního zástupce byl soudu doručen dne 17. 6. 2002, přičemž v této věci byl stíhán pro skutek spáchaný 5. 6. 2002. Vzhledem k tomu, že v obou případech se obviněný dopustil drobných krádeží v obchodních domech v P., přičemž oba útoky byly vedeny stejným záměrem, naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu a jsou spojeny identickým způsobem provedení, předmětem útoku i blízkou časovou souvislostí, jde o pokračování v trestném činu ve smyslu §89 odst. 3 tr. zák. Protože oba skutky byly spáchány před tím, než ve věci Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo sděleno obvinění (zahájeno trestní stíhání podle §314b odst. 1 tr. ř.), není tento úkon překážkou ve smyslu §12 odst. 11 tr. ř. odůvodňující úvahu, že by nešlo o pokračování v trestném činu. V případě Obvodního soudu pro Prahu 5 pak připadá v úvahu zřejmě uložení společného trestu za pokračování v trestném činu podle ustanovení §37a tr. zák., nežli uložení trestu souhrnného dle §35 odst. 2 tr.zák. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že výrokem o trestu pravomocného trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 6. 2002, sp. zn. 3 T 83/2002, a výrokem o trestu pravomocného trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. 6. 2002, sp. zn. 2 T 81/2002, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, jež předcházelo vydání trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 6. 2002, sp. zn. 3 T 83/2002, také v ustanoveních §314e odst. 1 a §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. Š. Podle §269 odst. 2 tr. ř. byly napadené trestní příkazy zrušeny v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí, která na ně obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Nejvyšší soud poté podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1 ve věci sp. zn. 3 T 83/2002, a Obvodnímu soudu pro Prahu 5 ve věci sp. zn. 2 T 81/2002, aby je v potřebném rozsahu znovu projednaly a rozhodly. Oba soudy prvního stupně budou muset doplnit dokazování o zjištění, zda obviněný M. Š. zcela či zčásti vykonal trest obecně prospěšných prací ve výměře 120 hodin, který mu byl uložen pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 6. 2001, sp. zn. 5 T 102/2001, a jeho obsah vyhodnotit při úvahách o druhu a výši ukládaného trestu, když Obvodní soud pro Prahu 5 ve věci sp. zn. 2 T 81/2002 bude vážit také užití ustanovení §37a tr. zák. Oba soudy prvního stupně musí při svém rozhodování přihlížet také k ustanovení §273 tr. ř. Podle ustanovení §270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně 14. srpna 2003 Předsedkyně senátu: JUDr. Danuše Novotná

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/14/2003
Spisová značka:4 Tz 100/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.100.2003.1
Typ rozhodnutí:Rozsudek
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19