ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.117.2003.1
sp. zn. 4 Tz 117/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 12. srpna 2003 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Juraje Malika a JUDr. Zdeňka Sováka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. D., proti I.) pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22. 6. 1999, sp. zn. 5 T 65/99, a II.) pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Olomouci ze dne 27. 4. 2001, sp. zn. 1 T 69/2001, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Výrokem o trestu pravomocného trestního příkazu Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22. 6. 1999, sp. zn. 5 T 65/99, a řízením, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a §314e odst. 1 a §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. D.
II. Výrokem o trestu pravomocného trestního příkazu Okresního soudu v Olomouci ze dne 27. 4. 2001, sp. zn. 1 T 69/2001, a řízením, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a §314e odst. 1 a §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. D.
Oba citované trestní příkazy se v celém rozsahu zrušují .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na oba trestní příkazy obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Novém Jičíně ohledně trestní věci sp. zn. 5 T 65/99 a Okresnímu soudu v Olomouci ohledně trestní věci sp. zn. 1 T 69/2001 se přikazuje , aby je v potřebném rozsahu znovu projednaly a rozhodly.
Odůvodnění:
Samosoudce Okresního soudu v Novém Jičíně vydal dne 22. 6. 1999 trestní příkaz pod sp. zn. 5 T 65/99, jímž obviněného J. D. uznal vinným pokusem trestného činu krádeže podle §8 odst. 1 tr. zák. a §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se obviněný dopustil tím, že dne 19. 2. 1999 kolem 14.30 hod. v N. J. v obchodním domě J. M., s. r. o. v provozovně P. na náměstí G. H., společně s dalším pachatelem, si za košili a do kapes vložili celkem 5 balíčků kávy Nescafé Gold v celkové hodnotě 956,- Kč a 16 ks čokoládových tyčinek Geisha v celkové hodnotě 232,- Kč v úmyslu toto zboží bez zaplacení odnést z prodejny ke škodě majitele firmy J. M. P., s. r. o., avšak v jejich jednání jim bylo zabráněno pracovnicí prodejny, přičemž rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 7. 9. 1998, sp. zn. 1 T 56/98 byl obviněný J. D. pro trestný čin krádeže odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Za to mu byl v sazbě §247 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zák. uložen opět trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin.
Obviněnému byl trestní příkaz doručen dne 7. 8. 1999, pravomocným se stal dne 17. 8. 1999.
Samosoudce Okresního soudu v Olomouci vydal dne 27. 4. 2001 pod sp. zn. 1 T 69/2001, trestní příkaz, jímž byl obviněný J. D. uznán vinným trestným činem urážky mezi vojáky podle §277 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) tr. zák., jehož se dopustil tím, že společně s dalšími čtyřmi spolupachateli jako voják základní služby v hodnosti vojína dne 17. 8. 2000 kolem 22.00 hod. v P., okres O., u vstupu do autoparku VÚ bezdůvodně fyzicky napadli další vojáky základní služby v hodnosti svobodníka tohoto útvaru, a to – R. G., P. H. a T. E., zařazené u VÚ P., jímž ranami pěstmi a kopáním způsobili zhmoždění a oděrky obličeje, hlavy, břicha a zad a tato poranění si vyžádala lékařské ošetření poškozených. Za to mu byl v sazbě §277 odst. 2 tr. zák. za použití §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin.
Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 12. 7. 2001, a protože žádná z oprávněných osob nepodala proti tomuto rozhodnutí odpor, nabyl trestní příkaz právní moci dne 21. 7. 2001.
Proti oběma pravomocným trestním příkazům podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. D., když má za to, že jimi byl porušen zákon v ustanoveních §36 a 45a odst. 1 tr. zák. a §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch tohoto obviněného.
Podle ministra spravedlnosti oba okresní soudy nerespektovaly výše citovaná zákonná ustanovení a řádně neprověřovaly osobní poměry obviněného, neboť jinak by musely zjistit, že obviněnému již byl rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 7. 9. 1998, sp. zn. 1 T 56/98, uložen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, přičemž v době, kdy oba soudy uvedenými trestními příkazy rozhodovaly, z předchozího trestu obviněný dosud nic nevykonal. Pokud tedy Okresní soud v Novém Jičíně trestním příkazem ze dne 22. 6. 1999, sp. zn. 5 T 65/99, uložil další trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin, překročil o 150 hodin hranici, která je pro výměru tohoto trestu stanovena §45a odst. 1 tr. zák. Na věci nic nemění skutečnost, že usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 9. 4. 2002, sp. zn. 1 T 56/98 byl nařízen výkon zbývajících 232,5 hodin vzhledem k tomu, že obviněný J. D. vykonal z uloženého trestu 300 hodin obecně prospěšných prací pouze 67, 5 hodin. Pro rozhodnutí o výměře trestu byl rozhodný stav nevykonaného předchozího trestu obecně prospěšných prací ke dni 22. 6. 1999, kdy byl trestní příkaz pod sp. zn. 5 T 65/99, vydán.
Pokud jde o trestní příkaz vydaný Okresním soudem v Olomouci dne 27. 4. 2001, sp. zn. 1 T 69/2001, i zde samosoudce řádně neprověřil, že obviněnému již byl uložen trest obecně prospěšných prací právě výše citovaným trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci, z jehož výměry 250 hodin v době, kdy samosoudce Okresního soudu v Olomouci vydával trestní příkaz, obviněný nic nevykonal. Pokud pak uložil trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, překročil opět maximální výměru trestu o 50 hodin.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadenými trestními příkazy Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22. 6. 1999, sp. zn. 5 T 65/99, a Okresního soudu v Olomouci ze dne 27. 4. 2001, sp. zn. 1 T 69/2001, byl v neprospěch obviněného J. D. porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. a §36 a 45a odst. 1 tr. zák. Podle §269 odst. 2 tr. ř. nechť Nejvyšší soud napadené trestní příkazy zruší a obě věci vrátí podle §270 odst. 1 tr. ř. příslušným okresním soudům, aby je v potřebném rozsahu znovu projednaly a rozhodly.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků obou rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadeným částem rozhodnutí předcházejícím, a shledal, že zákon byl porušen.
Ustanovení §45a odst. 1 tr. zák. stanoví, že trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin.
Podle §36 tr. zák. odsuzuje-li soud pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá-li mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.
Nejvyšší soud konstatuje, že samosoudci obou okresních soudů se těmito zákonnými ustanoveními důsledně neřídili. Ze spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 5 T 65/99 je patrno, že součástí skutkové věty obžaloby je i citace rozsudku téhož soudu ze dne 7. 9. 1998, sp. zn. 1 T 56/98, a to v souvislosti s užitím právní kvalifikace žalovaného skutku podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. Byť tak přímo ve výroku obžaloby a poté i trestního příkazu je výslovně uvedeno, že obviněnému již byl uložen tímto rozsudkem trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, samosoudce Okresního soudu v Novém Jičíně nezjišťoval zda a v jakém rozsahu byl tento trest vykonán, a v rozporu s oběma výše uvedenými zákonnými ustanoveními uložil obviněnému nový trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. V situaci, kdy obviněný v době vydání tohoto trestního příkazu z předchozího trestu obecně prospěšných prací nevykonal nic, pak uložením dalšího trestu byla nejvyšší přípustná výměra pro tento druh trestu překročena o 150 hodin.
Obdobně samosoudce Okresního soudu v Olomouci v souvislosti s vydáním trestního příkazu ze dne 27. 4. 2001, sp. zn. 1 T 69/2001 ukládal tento druh trestu, přičemž z opisu rejstříku trestů, který je v tomto spise založen na č. l. 141, mohl zjistit, že obviněnému byly postupně ukládány tresty obecně prospěšných prací, a to Okresním soudem v Novém Jičíně v roce 1998 ve výměře 300 hodin, v roce 1999 ve výměře 250 hodin a Okresním soudem ve Vsetíně v roce 1999 ve výměře 100 hodin. Aniž učinil v tomto směru jakákoli zjištění, vedoucí k objasnění okolnosti, zda takovýto druh trestu může vůbec uložit, ukládal stejný trest ve výměře 200 hodin. Také tento samosoudce nerespektoval ustanovení §45a odst. 1 a 36 tr. zák.
Procesním postupem obou okresních soudů však bylo porušeno také ustanovení §2 odst. 5 tr. ř., které stanoví povinnost orgánů činných v trestním řízení zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Pod pojem spolehlivého zjištění skutkového stavu ve vztahu k ustanovení §314e odst. 1 tr. ř., je nutno zahrnout i objasnění okolností, majících význam k osobě pachatele z hlediska stanovení adekvátního druhu trestu a jeho výměry. Objasnění všech těchto okolností je významné i z pohledu ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. při hodnocení důkazů týkajících se rozhodnutí o trestu. Pokud pak ustanovení §314e odst. 1 tr. ř. umožňuje samosoudci vydat ve věci trestní příkaz, ale pouze za situace, kdy je skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, pak samosoudci obou okresních soudů při nedostatečných zjištěních, jež jsou specifikována výše, neměli spolehlivá skutková zjištění ve vztahu k ukládanému druhu a výši trestu, a tudíž neměli ani procesní podmínky pro aplikaci tohoto zákonného ustanovení.
Ze všech těchto důvodů poté Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že výrokem o trestu pravomocného trestního příkazu Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22. 6. 1999, sp. zn. 5 T 65/99, a výrokem o trestu pravomocného trestního příkazu Okresního soudu v Olomouci ze dne 27. 4. 2001, sp. zn. 1 T 69/2001, byl porušen zákon v ustanoveních §36 a 45a odst. 1 tr. ř., a v řízení, jež jim předcházela, v ustanoveních §2 odst. 5, 6 a §314e odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného J. D. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud oba trestní příkazy zrušil v celém rozsahu a obě věci podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal příslušným okresním soudů, aby je v potřebném rozsahu znovu projednaly a rozhodly.
Samosoudci obou okresních soudů budou muset provést dokazování zaměřené ke zjištění okolnosti, zda obviněný nebyl v mezidobí znovu odsouzen a v kladném případě zjistit druh a stav výkonu případně uloženého trestu. V souvislosti s novým rozhodováním o ukládaném druhu trestu a jeho výši za trestnou činnost, jež je obviněnému v obou případech kladena za vinu, když důvodnost výroků o vině v obou trestních příkazech nebyla zpochybněna, budou muset ukládat případný trest obecně prospěšných prací s ohledem na ustanovení §36 a 45a odst. 1 tr. zák. Ve věci Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 5 T 65/99 si bude muset samosoudce vyžádat také spis Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. 3 T 97/99, zjistit, zda uložený trest obecně prospěšných prací byl vykonán a v jakém rozsahu, a vyhodnotí také možné úvahy z hlediska aplikace ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. Nejvyšší soud neměl tento spis k dispozici a vychází pouze z údaje v rejstříku trestů, proto bude na okresním soudu, aby tyto skutečnosti prověřil a vyhodnotil. Druh a výměra trestů musí rovněž odpovídat požadavkům stanoveným v §273 tr. ř., zakazujícím rozhodnutí v neprospěch obviněného poté, co Nejvyšší soud vyslovil porušení zákona v neprospěch obviněného.
Oba okresní soudy jsou podle §270 odst. 4 tr. ř. vázány právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud a jsou povinny provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. srpna 2003
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná