ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.13.2003.1
sp. zn. 4 Tz 13/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 11. března 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. N., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 1 T 72/2002, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 1 T 72/2002, a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., §36 a §45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného J. N.
Napadený trestní příkaz se zrušuje ve výroku o vině a ve výroku o trestu ohledně obviněného J. N.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Rakovníku se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 21. 12. 2000, sp. zn. 2 T 57/2000, byl obviněný J. N. společně s J. P., uznán vinným trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr. zák a trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., za což byl obviněný J. N. odsouzen podle §238 odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák., §45 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin. Rozsudek nabyl právní moci dne 26. 5. 2001.
Trestním příkazem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 2 T 57/2002, byl obviněný J. N. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., za což byl obviněnému J. N. podle §221 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zák uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 9. 5. 2002.
Dalším trestním příkazem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 1 T 72/2002, byl obviněný J. N. společně s J. P., uznán vinným trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., za což byl obviněnému J. N. podle §238 odst. 2 tr. zák. za použití §45 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zák uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 16. 10. 2002.
Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 1 T 72/2002, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. N. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §45a odst. 1 a §36 tr. zák.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že se Okresní soud v Rakovníku dopustil pochybení při ukládání trestu v trestní věci sp. zn. 1 T 72/2002, když nepřihlédl k tomu, že rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 21. 12. 2000, sp. zn. 2 T 57/2000, byl obviněnému J. N. uložen rovněž trest obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin, a dále si neověřil, že trestním příkazem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 2 T 57/2002, byl obviněnému J. N. uložen další trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Uvedenými třemi rozhodnutími Okresního soudu v Rakovníku tak byl obviněnému J. N. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 600 hodin, přičemž z předešlých dvou trestů obviněný vykonal pouze 6,5 hodiny ke dni 19. 9. 2002. Uvedeným postupem došlo k překročení maximální výměry trestu obecně prospěšných prací, která činí 400 hodin.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 1 T 72/2002, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. N. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Výměra trestu je podle §36 tr. zák. limitována i tehdy, jestliže se postupně uloží více než dva tresty téhož druhu, pokud v době ukládání posledního z nich ještě nebyl zcela vykonán první nebo kterýkoli další z těchto trestů uložených před rozhodováním o posledním z nich. V takovém případě bude nutno přihlédnout k součtu všech předchozích dosud nevykonaných trestů (nebo jejich zbytků) stejného druhu, jaký má být opětovně ukládán.
V případě této trestní věci byl obviněný Jiří Novák nejprve odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 21. 12. 2000, sp. zn. 2 T 57/2000, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin, poté byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 2 T 57/2002, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, a konečně byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 1 T 72/2002, opět k trestu obecně prospěšných prací, tentokrát ve výměře 300 hodin.
Z podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona P. a m. s., střediska R. ze dne 3. 12. 2002 (č. l. 83 trestního spisu Okresního soudu v Rakovníku, sp. zn. 1 T 72/2002), vyplývá, že obviněný J. N. v době, kdy byl vydán napadený trestní příkaz, tj. ke dni 30. 8. 2002, nezahájil výkon trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 21. 12. 2000, sp. zn. 2 T 57/2000, z trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 2 T 57/2002, vykonal celkem pouze 6,5 hodiny.
Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému J. N. trestním příkazem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 1 T 72/2002, ve výměře 300 hodin, spolu s dosud nevykonanou částí dříve uložených trestů obecně prospěšných prací, která činila 293,5 hodiny, přesahoval o 193,5 hodiny nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Z obsahu trestního spisu Okresního soudu v Rakovníku, sp. zn. 1 T 72/2002, také vyplývá, že Okresní soud v Rakovníku neshromáždil všechny podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci, a to zejména spis tohoto soudu, sp. zn. 2 T 57/2002, a k některým podkladům dostatečně nepřihlédl, zejména k opisu z rejstříku trestů obviněného J. N.
Z uvedeného je zřejmé, že Okresního soudu v Rakovníku nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí (§2 odst. 5 tr. ř.), při chybném zhodnocení důkazů (§2 odst. 6 tr. ř.) a trestním příkazem ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 1 T 72/2002, porušil zákon v ustanovení §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací ve vztahu k obviněnému J. N.
Podle §266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 293,5 hodiny, v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. 8. 2002, sp. zn. 1 T 72/2002, a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného J. N. Nejvyšší soud dále zrušil podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz ve výroku o vině i ve výroku o trestu ohledně obviněného J. N., neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v §314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší ve vztahu k obviněnému celý trestní příkaz). Nejvyšší soud dále zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Rakovníku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, tedy aby rozhodl o vině a trestu obviněného J. N. při respektování všech zákonných ustanovení, včetně ustanovení §36 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného J. N., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. března 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal