ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.189.2003.1
sp. zn. 4 Tz 189/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 17. prosince 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Juraje Malika a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. A., proti usnesení Okresního státního zastupitelství ve Žďáře nad Sázavou ze dne 11. 3. 1999, sp. zn. Zt 100/99, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Okresního státního zastupitelství ve Žďáře nad Sázavou ze dne 11. 3. 1999, sp. zn. Zt 100/99, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6, §80 odst. 1 a §147 odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001, v neprospěch obviněného J. A.
Napadené usnesení se z r u š u j e. Zrušuje se i usnesení vyšetřovatele Policie ČR, Okresního úřadu vyšetřování ve Ž. n. S., ze dne 2. 3. 1999, ČVS: OVV-26/1999.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Opatřením vyšetřovatele PČR, OÚV ve Ž. n. S., ze dne 5. 2. 1999, ČVS: OVV-26/1999, bylo J. A., K. K. a R. R. sděleno obvinění z trestných činů porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. zák. spáchaných ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák.
Trestnost činu byla spatřována v tom, že dne 20. 1. 1999 v dopoledních hodinách po předchozí domluvě provedli vloupání do bytu v ulici H. ve V. M., okr. Ž. n. S., a to tím způsobem, že za pomocí tzv. planžety otevřeli dveře bytu, vnikli dovnitř a ke škodě majitelky bytu J. K., odcizili finanční hotovost ve výši nejméně 34.000,- Kč v různých bankovkách a dále snubní prsten ze žlutého kovu uvnitř s nápisem P., 28. 10. 1978 a ke škodě její dcery L. K., finanční hotovost ve výši nejméně 14.000,- Kč v různých bankovkách.
Obviněný J. A. byl jako podezřelý z uvedené trestné činnosti zadržen dne 20. 1. 1999 v 10,15 hodin a kromě osobních věcí a šperků u něho byla nalezena částka 41.900,- Kč v různých bankovkách, 350,- Kč v různých bankovkách a mince v hodnotě 20,- Kč.
Usnesením vyšetřovatele PČR, OÚV ve Ž. n. S., ze dne 2. 3. 1999, ČVS: OVV-26/1999, bylo podle §80 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto, že poškozené J. K. se vrací částka 30.000,- Kč v různých bankovkách a poškozené L. K. se vrací částka 10.500,- Kč v různých bankovkách.
Proti tomuto usnesení obviněný J. A. podal stížnost, která byla usnesením Okresního státního zastupitelství ve Žďáře nad Sázavou ze dne 11. 3. 1999, sp. zn. Zt 100/1999, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta.
Proti usnesení Okresního státního zastupitelství ve Žďáře nad Sázavou ze dne 11. 3. 1999, sp. zn. Zt 100/1999, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. A. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §148 odst. 1 písm. c), §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení §80 odst. 1 tr. ř.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že ze spisových materiálů vyplývá, že obviněný J. A. ihned po svém zadržení uváděl, že peníze, které měl u sebe, měl vypůjčené od své družky J. N. a dokládal to smlouvou o půjčce ze dne 12. 1. 1999. J. N. tuto smlouvu pro potřeby trestního stíhání vydala a expertízou provedenou OKTE PČR dne 11. 3. 1999 bylo potvrzeno, že tuto smlouvu psal obviněný. Další důkazy, zejména porovnání údajů obou poškozených o bankovkách, které jim byly odcizeny, s bankovkami, které byly zajištěny u obviněného, již provedeny nebyly. Nedostatečnost důkazů, které by potvrdily krádež vloupáním ze dne 20. 1. 1999 ke škodě J. K., byla následně potvrzena tím, že tento skutek, pro který byla Okresním státním zastupitelstvím ve Žďáře nad Sázavou současně s další trestnou činností obviněného J. A. a jeho dvou spoluobviněných podána dne 30. 3. 1999 pod sp. zn. Zt 100/1999 obžaloba, byl v rozsudku Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou ze dne 13. 6. 2000, sp. zn. 1 T 63/1999, vypuštěn.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu i z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §80 odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001, není-li věci, která byla podle §78 tr. ř. vydána nebo podle §79 tr. ř. odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.
Ze zveřejněné judikatury vyplývá (srov. č. 4/2001 Sb. rozh. trest.), že pochybnosti o právu k věci, která byla podle §78 tr. ř. vydána, nebo podle §79 tr. ř. odňata, ve smyslu §80 odst. 1 tr. ř. bývají zpravidla tehdy, když právo k takové věci uplatňuje další osoba. Je-li tomu tak, je třeba učinit opatření podle ustanovení věty třetí §80 odst. 1 tr. ř. o uložení věci do úschovy. Právě k takové situaci došlo v posuzované trestní věci. Obviněný J. A., kterému byla předmětná finanční hotovost fakticky odňata, ač o tomto úkonu nebyl pořízen v rozporu s ustanovením §79 odst. 5, odst. 6 tr. ř. protokol, uváděl, že tyto peníze měl půjčené od své družky J. N., která to jako svědkyně potvrdila a předložila smlouvu o půjčce. Expertízou ručního písma bylo zjištěno, že smlouvu o půjčce psal obviněný J. A.
Z uvedeného je zřejmé, že předmětná finanční hotovost neměla být podle §80 odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001, vydána vyšetřovatelem J. K. a J. K., neboť o jejich právu na věc byly pochybnosti, nýbrž měla být uložena do úschovy, a osoby, které si na ni činily nárok, měly být upozorněny, aby jej uplatnily v řízení občanskoprávním. Toto pochybení vyšetřovatele nebylo napraveno ani napadeným usnesením Okresního státního zastupitelství ve Žďáře nad Sázavou, které důvodně podanou stížnost podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítlo, takže nesplnilo svou přezkumnou povinnost uvedenou v §147 odst. 1 tr. ř.
Ze shora popsaných důvodů tedy Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen zákon v ustanoveních §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6, §80 odst. 1 a §147 odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001, a to v neprospěch obviněného J. A.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení, jakož i jemu předcházející usnesení vyšetřovatele PČR, OÚV ve Ž. n. S., ze dne 2. 3. 1999, ČVS: OVV-26/1999. Zrušena byla i všechna rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou, který je podle §80 odst. 3 tr. ř. příslušný k rozhodnutí podle §80 odst. 1 tr. ř., aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž je podle §270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. prosince 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal