Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.12.2003, sp. zn. 4 Tz 201/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.201.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.201.2003.1
sp. zn. 4 Tz 201/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 17. prosince 2003 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného R. A., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici S. p. R., proti pravomocnému trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 13. 3. 2003, sp. zn. 15 T 31/2003, a rozhodl takto: Podle §268 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona z a m í t á . Odůvodnění: Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 21 T 97/2002, který byl doručen obviněnému R. A. 3. 12. 2002 a téhož dne nabyl právní moci, byl tento obviněný uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a poškozování cizích práv podle §209 odst. 1 písm. a) tr. zák., které spáchal dne 30. 11. 1999, a za to mu byl uložen mimo jiné souhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 320 hodin. Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 13. 3. 2003, sp. zn. 15 T 31/2003, který nabyl právní moci dne 27. 3. 2003, byl obviněný R. A. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 16. 1. 2003 kolem 03,40 hod. pobýval v P., ačkoliv mu bylo známo, že mu byl trestním příkazem ze dne 24. 4. 2002, sp. zn. 2 T 55/2002 (v právní moci dnem 24. 4. 2002) mimo jiné uložen i trest zákazu pobytu na území hl. m. P. na dobu dvou roků a tato doba dosud neuplynula. Podle §171 odst. 1 tr. zák., §45 odst. 1, §45a odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin a podle §57a odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu pobytu na území hl. m. P. na dobu 3 roků. Proti tomuto trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. A. Vytkl v ní, že výrokem o trestu trestního příkazu byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 6 tr. ř. a §45a odst. 1 tr. zák. s odůvodněním, že Obvodní soud pro Prahu 9 odsoudil obviněného R. A. trestním příkazem ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 21 T 97/2002, který nabyl právní moci dnem 3. 12. 2002, za trestné činy spáchané dne 30. 11. 1999 k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 320 hodin. Obvodní soud pro Prahu 3 pak odsoudil téhož obviněného trestním příkazem ze dne 13. 3. 2003, který nabyl právní moci dnem 27. 3. 2003, za trestný čin spáchaný dne 16. 1. 2003 k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin. Celková výměra uloženého a dosud nevykonaného trestu obecně prospěšných prací činí 420 hodin. Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky v souladu s ustanovením §274 tr. ř. v neveřejném zasedání přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení, které napadené části rozhodnutí předcházelo, a zjistil, že stížnost pro porušení zákona není důvodná. Ministr spravedlnosti zřejmě přehlédl, že výrok o trestu pravomocného trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 13. 3. 2003, sp. zn. 15 T 31/2003, proti němuž podal stížnost pro porušení zákona, již neexistuje, neboť byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 39 T 117/2002, který nabyl právní moci 27. 6. 2003, zrušen spolu s obsahově navazujícími rozhodnutími a obviněnému R. A. byl podle §274 odst. 1 a §35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Nejvyššímu soudu tedy nezbylo, než podle §268 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost pro porušení zákona jako nedůvodnou zamítnout, neboť byla podána proti již neexistujícímu výroku o trestu pravomocného trestního příkazu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. prosince 2003 Předseda senátu: JUDr. Jiří Pácal

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/17/2003
Spisová značka:4 Tz 201/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.201.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19