ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.25.2003.1
sp. zn. 4 Tz 25/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 30. dubna 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Juraje Malika a JUDr. Františka Hrabce stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. K., proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 4 T 35/2002, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 4 T 35/2002, a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., §36 a §45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného J. K.
V napadeném rozsudku se zrušuje výrok o trestu, kterým byl obviněnému J. K. podle §247 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1, odst. 2 a §45a odst. 1 tr. zák uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 7. 6. 2001, sp. zn. 2 T 221/2001, byl obviněný J. K. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., za což byl obviněný J. K. odsouzen podle §171 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1, odst. 2 a §45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin a podle §49 odst. 1 tr. zák. k trestu zákazu činnosti řízení všech motorových vozidel na dobu 4 roky. Rozsudek nabyl právní moci dne 7. 6. 2001.
Dalším rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 4 T 35/2002, byl obviněný J. K. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák., za což byl obviněný J. K. odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1, odst. 2 a §45a odst. 1 tr. zák k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo dále rozhodnuto, že obviněný J. K. je povinen uhradit poškozené M. Š., náhradu škody ve výši 7.000,-Kč a poškozené J. H., náhradu škody ve výši 12.250,-Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená M. Š. odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci dne 3. 9. 2002.
Proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 4 T 35/2002, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. K. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a §45a odst. 1 a §36 tr. zák.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že se Okresní soud v Jablonci nad Nisou ve výroku o trestu rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 4 T 35/2002, nerespektoval §36 tr. zák. a uložil obviněnému J. K. trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, ač dosud obviněný J. K. nevykonal trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin uložený mu rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 7. 6. 2001, sp. zn. 2 T 221/2001, čímž došlo k porušení §45a odst. 1 tr. zák., neboť nejvyšší stanovená výměra trestu obecně prospěšných prací je 400 hodin a tato byla překročena o 350 hodin.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 4 T 35/2002, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. K. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Výměra trestu je podle §36 tr. zák. limitována i tehdy, jestliže se postupně uloží více než dva tresty téhož druhu, pokud v době ukládání posledního z nich ještě nebyl zcela vykonán první nebo kterýkoli další z těchto trestů uložených před rozhodováním o posledním z nich. V takovém případě bude nutno přihlédnout k součtu všech předchozích dosud nevykonaných trestů (nebo jejich zbytků) stejného druhu, jaký má být opětovně ukládán.
V případě projednávané trestní věci byl obviněný J. K. nejprve odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 7. 6. 2001, sp. zn. 2 T 221/2001, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin a poté byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 4 T 35/2002, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin.
Z návrhu podnětu ke stížnosti pro porušení zákona Probační a mediační služby, střediska J. n. N. ze dne 21. 10. 2002 (č. l. 56 trestního spisu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, sp. zn. 4 T 35/2002), jakož i z výpovědi samotného obviněného J. K. ze dne 27. 3. 2002 (č. l. 43 trestního spisu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, sp. zn. 4 T 35/2002), vyplývá, že obviněný J. K., v době, kdy byl vydán napadený rozsudek, tj. ke dni 27. 3. 2002, nezahájil výkon trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 7. 6. 2001, sp. zn. 2 T 221/2001.
Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému J. K. rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 4 T 35/2002, ve výměře 400 hodin, spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací, která činila 350 hodin, přesahoval o 350 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozsudkem ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 4 T 35/2002, porušil zákon v ustanovení §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací ve vztahu k obviněnému J. K. V řízení předcházejícím byl dále porušen zákon v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., neboť při ukládání trestu nebyl náležitě zjištěn skutkový stav při chybném hodnocení důkazů.
Podle §266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 350 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 4 T 35/2002, a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného J. K. S ohledem na skutečnost, že v napadeném rozsudku je nezákonný pouze výrok o trestu a tento výrok lze oddělit od ostatních výroků, Nejvyšší soud zrušil podle §269 odst. 2 tr. ř. v napadeném rozsudku výrok o trestu, kterým byl obviněnému J. K. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Nejvyšší soud dále zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, tedy aby rozhodl o trestu obviněného J. K. při respektování všech zákonných ustanovení, včetně ustanovení §36 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného J. K., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. dubna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal