ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.36.2003.1
sp. zn. 4 Tz 36/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 22. dubna 2003 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. B., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici J., proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 19. 6. 2002, sp. zn. 1 T 92/2002 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 19. 6. 2002, sp. zn. 1 T 92/2002 a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §2 odst. 13, §36 odst. 1 písm. a) a §202 odst. 4 tr. ř. v neprospěch obviněného V. B.
Napadený rozsudek, jakož i jemu předcházející řízení, se zrušují .
Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Bruntále se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 19. 6. 2002, sp. zn. 1 T 92/2002, byl obviněný V. B. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 23. 5. 2002 kolem 9.30 hodin v obci K., řídil po silnici II. třídy malý motocykl zn. Jawa 20 Pionýr, při kontrole hlídkou Policie ČR, Obvodního oddělení v B. nepředložil řidičské oprávnění, přičemž trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 7 T 212/2001, který nabyl právní moci dne 13. 12. 2001 mu byl mimo jiné uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří let a trestním příkazem Okresního soudu v Bruntále ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 1 T 25/2001, který nabyl právní moci dne 21. 3. 2001 mu byl mimo jiné uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu pěti let.
Za to mu byl uložen podle §171 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou roků.
Tento rozsudek nabyl právní moci dne 9. 7. 2002 (nikoli dne 14. 8. 2002, jak je na něm chybně vyznačeno).
Dne 11. 3. 2003 byla proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 19. 6. 2002, sp. zn. 1 T 92/2002 podle §266 odst. 1 tr. ř. podána ministrem spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. B. V této poukázal na porušení ustanovení §36 odst. 1 písm. a) a §202 odst. 4 tr. ř., když okresní soud konal hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného a aniž by jednání soudu byl přítomen jeho obhájce. Obviněný přitom byl od dne 14. 6. 2002 ve výkonu trestu odnětí svobody, jenž mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Bruntále ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 1 T 25/2001 ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 26. 4. 2002, sp. zn. 1 T 25/2001. Kdyby okresní soud postupoval důsledně, musel by tuto skutečnost zjistit a reagovat na ni při svém dalším procesním postupu.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vytýkané porušení zákona vyslovil, podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil včetně předcházejícího vadného řízení, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a zjistil, že zákon byl porušen ve směrech naznačených stěžovatelem.
Podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu.
Podle §202 odst. 4 tr. ř. hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného nelze konat, je-li obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let. V případech nutné obhajoby nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce.
Okresní soud v Bruntále v této trestní věci obviněného V. B. nařídil hlavní líčení na den 19. 6. 2002, přičemž předvolání k hlavnímu líčení spolu s návrhem na potrestání bylo obviněnému doručeno v místě jeho bydliště dne 4. 6. 2002. Obviněný se však bez omluvy, či jakéhokoliv sdělení dne 19. 6. 2002 k hlavnímu líčení nedostavil. Okresní soud v Bruntále proto podle §202 odst. 2 tr. ř. rozhodl konat hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného. V rámci dokazování u hlavního líčení provedl důkaz spisem téhož okresního soudu, sp. zn. 1 T 25/2001, z něhož byl přečten trestní příkaz na č. l. 20 a usnesení na č. l. 39, 45 – 46. Pokud jde o trestní příkaz Okresního soudu v Bruntále ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 1 T 25/2001, tak tímto byl obviněný V. B. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., za což mu byl uložen podle §171 odst. 1 tr. zák. za použití ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl obviněnému podle §58 odst. 1 písm. a), §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen i trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu pěti let. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Bruntále ze dne 22. 11. 2000, sp. zn. 1 T 225/2000, jakož i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Usnesením ze dne 26. 4. 2002, sp. zn. 1 T 25/2001, rozhodl Okresní soud v Bruntále podle §60 odst. 1 tr. zák., že obviněný V. B. vykoná trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, který mu byl uložen pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Bruntále ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 1 T 25/2001, za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., přičemž pro výkon tohoto trestu byl obviněný zařazen podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. do věznice s dozorem. Podanou stížnost obviněného proti tomuto usnesení zamítl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 24. 5. 2002, sp. zn. 6 To 289/2002, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. Z výše uvedeného přílohového spisu vyplývá, že Okresní soud v Bruntále dne 3. 6. 2002 nařídil výkon tohoto trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců se zařazením do věznice s dozorem s výzvou obviněného k nástupu trestu do věznice v O. do 14. 6. 2002, kterou obviněný převzal dne 6. 6. 2002.
Ačkoli Okresní soud v Bruntále konal v trestní věci obviněného V. B., sp. zn. 1 T 92/2002, hlavní líčení dne 19. 6. 2002, a k důkazu přečetl též výše uvedené usnesení z přílohového spisu, sp. zn. 1 T 25/2001, kdy z tohoto mohl zjistit, že obviněný převzal dne 6. 6. 2002 výzvu k nástupu trestu odnětí svobody ve věznici v O. do 14. 6. 2002, neověřil, zda obviněný tento trest v tomto termínu skutečně nastoupil či nikoliv. Pokud by Okresní soud v Bruntále tuto skutečnost prověřil, zjistil by, že zákonné podmínky pro konání hlavního líčení v nepřítomnosti obviněného podle §202 odst. 4 tr. ř. dány nejsou, neboť jak je patrné z přílohového spisu sp. zn. 1 T 25/2001, obviněný V. B. výkon trestu odnětí svobody v délce šesti měsíců nastoupil dne 14. 6. 2002 v 15.40 hodin ve věznici v O. Tím byl rovněž dán důvod nutné obhajoby podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. pro další řízení v trestní věci obviněného, sp. zn. 1 T 92/2002. Jak již bylo ale shora zmíněno, hlavní líčení se v této věci konalo v nepřítomnosti obviněného V. B., ačkoli o to sám ve smyslu §202 odst. 5 tr. ř. nepožádal, a taktéž bez obhájce obviněného. V. B. nebyla dána možnost, aby si obhájce sám zvolil, a pokud by tak neučinil, měl mu být obhájce ustanoven samosoudkyní. Tímto postupem okresní soud v řízení, které předcházelo vydání rozsudku ve věci samé, porušil ustanovení §36 odst. 1 písm. a) a §202 odst. 4 tr. ř., a tím i právo obviněného na obhajobu vyplývající z ustanovení §2 odst. 13 tr. ř. Vzhledem k tomu nemůže obstát též ve věci vydaný rozsudek.
Na základě shora uvedeného Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona v neprospěch obviněného ve zmíněných ustanoveních trestního řádu a poté podle §269 odst. 2 napadený rozsudek Okresního soudu v Bruntále zrušil, včetně předchozího řízení, které se u tohoto soudu konalo. Dále zrušil i všechna další případná rozhodnutí obsahově navazující na zrušený rozsudek, která touto změnou pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak byla předmětná věc přikázána Okresnímu soudu v Bruntále, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl v intencích tohoto rozsudku Nejvyššího soudu. To jinými slovy znamená, že okresní soud ve věci nařídí nové hlavní líčení, a pokud obviněný výslovně nepožádá o konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti, provede kompletní dokazování v přítomnosti obviněného a jeho obhájce, a poté znovu rozhodne o vině a trestu. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci Nejvyšší soud vyslovil a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení nařídil. Podle §273 tr. ř. nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. dubna 2003
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec