ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.65.2003.1
sp. zn. 4 Tz 65/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 2. července 2003 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného K. Š., proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 9. 9. 2002, sp. zn. Zt 965/2002, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 9. 9. 2002, sp. zn. Zt 965/2002, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §2 odst. 5, 6 a §307 odst. 1, 2 tr. ř. v neprospěch obviněného K. Š.
Napadené usnesení se zrušuje . Zrušují se i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu státnímu zástupci v Českých Budějovicích se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 9. 9. 2002, sp. zn. Zt 965/2002, které nabylo právní moci dne 17. 9. 2002, bylo podle §307 odst. 1 tr. ř. podmíněně zastaveno trestní stíhání obviněného K. Š. stíhaného pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187a odst. 1, 2 tr. zák. spočívající v tom, že v přesně nezjištěné době nejméně od letních měsíců roku 2001 do 25. 1. 2002 v Č. B., přechovával v uzamčeném trezoru 5 kg rtuti, ačkoli rtuť i její sloučeniny patří do skupiny jedů, když s touto nakládal v rozporu s vyhláškou č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví seznam chemických látek a chemických přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno. Zároveň byla podle §307 odst. 2 tr. ř. obviněnému stanovena zkušební doba v trvání šesti měsíců.
Podle §266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu proti shora uvedenému rozhodnutí ve prospěch obviněného K. Š. stížnost pro porušení zákona. Podle názoru stěžovatele byl citovaným usnesením porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanoveních §2 odst. 5, 6 a §307 odst. 1, 2 tr. ř., v souvislosti s ustanoveními §187a odst. 1, 2 a §195 odst. 2 tr. zák.
V podrobnostech stěžovatel zmínil, že státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích vzala za základ závěru o vině obviněného jen stanovisko znalce na toxicitu rtuti Ing. P. S., CSc, který uvedl, že rtuť je považována za jed ve smyslu trestního zákona a k jejímu držení je třeba povolení. Tento závěr znalce pak státní zástupkyně neporovnala s ustanoveními nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým bylo pro účely trestního zákona stanoveno, co se považuje za jed. K uvedenému rozporu státní zástupkyně nevyžádala doplnění znaleckého posudku. S právním závěrem o naplnění zákonných znaků shora citovaného trestného činu proto nelze podle stěžovatele souhlasit.
Nařízení vlády č. 114/1999 Sb. vydané na základě ustanovení §195 odst. 2 tr. zák. stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce a z jeho přílohy č. 1 plyne, které chemické látky se považují za jedy ve smyslu §187, §187a a §188 tr. zák. Ve vztahu ke rtuti příloha č. 1 obsahuje pojem „rtuť, anorganické sloučeniny (s uvedenými výjimkami) - indexové č. ES 080-002-00-6“ a „rtuť, organické sloučeniny (s uvedenou výjimkou) - indexové č. ES 080-004-00-7“. Čistá kovová rtuť, která má indexové č. ES 080-001-00-0, (viz nařízení vlády č. 258/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává se seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek), zde uvedena není.Proto se za jedy ve smyslu ustanovení §187, §187a, §188 tr. zák. považují pouze anorganické a organické sloučeniny rtuti (s výjimkami sloučenin rtuti uvedených v příloze č. 1 nařízení vlády č. 114/1999 Sb.) nikoli čistá rtuť.
Držení čisté rtuti obviněným tudíž samo o sobě nemohlo naplnit zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187a tr. zák. Je jistě nepochybné, že rtuť je látkou toxickou, nebezpečnou a nakládání s ní je omezeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví Seznam chemických látek a chemických přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno, (stran rtuti položka č. 19), přičemž nakládání s takovými látkami v rozporu s příslušnými předpisy může být sankcionováno příslušnými orgány podle §30 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, či při splnění dalších zákonných podmínek může takové jednání naplnit skutkovou podstatu jiných trestných činů, např. podle ustanovení §179, §180, §181a, §181b, §181e tr. zák. V daném případě však z vyjádření okresního hygienika v Č. B. vyplynulo, že při skladování rtuti v trezoru byla na straně obviněného splněna podmínka povinnosti ochrany zdraví a ochrany životního prostředí, a proto závěr zahrnutý do skutkových zjištění o rozporu jednání obviněného s citovanou vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 301/1998 Sb. nemá podklad v provedených důkazech a byl zahrnut do skutkových zjištění rovněž v neprospěch obviněného, byť se do právního posouzení skutku nepromítl. Jestliže tedy bylo trestní stíhání obviněného K. Š. podmíněně zastaveno a o skutku nebylo rozhodnuto jinak, a to podle §171 odst. 1 tr. ř., byl porušen zákon v neprospěch obviněného K. Š.
V závěru podané stížnosti proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 9. 9. 2002, sp. zn. Zt 965/2002 byl porušen zákon v neprospěch obviněného K. Š. v ustanoveních §2 odst. 5, 6 a §307 odst. 1, 2 tr. ř. v souvislosti s ustanoveními §187a odst. 1, 2 a §195 odst. 2 tr. zák. Dále aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a následně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že její podání je zcela oprávněné.
Podle §187a odst. 1 tr. zák., kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. Podle odst. 2 téhož ustanovení zákona, odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci jedna ve větším rozsahu.
Podle §195 odst. 1 tr. zák. zvláštní zákon stanoví, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku nebo za prekursory. Podle odst. 2 téhož ustanovení zákona vláda nařízením stanoví, co se považuje za jedy ve smyslu §187, §187a a §188 tr. zák., které choroby se považují za nakažlivé ve smyslu §189 až §192 tr. zák., a na které se vztahuje ustanovení §192 tr. zák.
Podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce, patří mezi chemické látky, které se pro účely trestního zákona považují za jedy, rtuť, anorganické sloučeniny s indexovým číslem ES 080-002-00-6 (s výjimkou sirníku rtuťnatého, chloridu rtuťnatého a rtuťových amalgam pro stomatologii), a rtuť, organické sloučeniny s indexovým číslem ES 080-004-00-7 (s výjimkou fulminátu rtuťnatého).
Podle §307 odst. 1 tr. ř. v řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může se souhlasem obviněného soud a v přípravném řízení státní zástupce podmíněně zastavit trestní stíhání, jestliže a) obviněný se k činu doznal, b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě, a vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující. Podle odst. 2 téhož ustanovení zákona v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání se stanoví zkušební doba na šest měsíců až dva roky.
Z obsahu spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že za stěžejní důkazní prostředek dokazující vinu obviněného byl státní zástupkyní považován znalecký posudek z oboru anorganické chemie a technologie Ing. P. S., CSc. Z procesního hlediska nutno podotknout, že ve spise není založeno opatření podle §105 odst. 1 tr. ř. o přibrání znalce a není ani zřejmé, zda byl znalec ve smyslu §106 tr. ř. řádně poučen, což je třeba označit za podstatnou vadu řízení. Ve vyhotoveném znaleckém posudku pak znalec kladně odpověděl na položené otázky a to, zda je rtuť považována za jed ve smyslu trestního zákona, zda je nebezpečná pro lidský organismus, a zda by uvedené množství rtuti postačilo k ohrožení na zdraví či životě v případě úmyslu rtuť použít jako jed, přičemž z jeho obsahu není vůbec patrné, zda zajištěná látka (údajně rtuť), nebo alespoň její vzorek byly znalci předloženy ke znaleckému zkoumání. Ve spise je pak založena zpráva o zásahu H. z. s. J. k. v Č. B., ze které je kromě jiného zřejmé, že předmětnou likvidovanou látkou byla rtuť, jež částečně vytekla z nádoby. Žádná další bližší specifikace chemického složení nalezené látky se však ve spise nenachází.
Je proto třeba uzavřít, že stávajícími důkazy nebylo spolehlivě zjištěno, zda se v projednávaném případě jednalo o čistou elementární rtuť či o jinou sloučeninu rtuti a jakou, což má mj. za následek nedostatečně zjištěný skutkový stav věci (viz §2 odst. 5, 6 tr. ř.). Proto ani nebylo možné za tohoto důkazního stavu učinit jednoznačný závěr, zda obviněný K. Š. spáchal trestný čin ve smyslu ustanovení §187a odst. 1 event. odst. 2 tr. zák. Trestným ve smyslu tohoto ustanovení trestního zákona je totiž pouze přechovávání jedu – přesně specifikované chemické látky co do svého složení výslovně uvedené v příloze 1 nařízení vlády č. 114/1999 Sb., přičemž držení jiných ve shora uvedeném nařízení vlády neuvedených látek či chemických sloučenin takových látek trestné není, byť se může jednat o látky jinak lidskému zdraví škodlivé, u kterých je nutno dodržovat právní předpisy z oblasti správně právní, např. zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, apod. V souvislosti s otázkou trestnosti držení rtuti a jejích sloučenin Nejvyšší soud poukazuje na své rozhodnutí ze dne 11. 6. 2003, sp. zn. 4 Tz 64/2003 řešící obdobnou problematiku. Jinak lze souhlasit se stížností pro porušení zákona, pokud poukazuje, že při splnění dalších zákonných podmínek může případně dojít v souvislosti s těmito látkami k naplnění skutkových podstat jiných trestných činů, např. podle §179, §180, §181a, §181b, §181e tr. zák., což ale nebyl tento případ.
Vzhledem k výše uvedenému pak státní zástupkyně neměla zákonné podmínky pro podmíněné zastavení trestního stíhání obviněného a stanovení zkušební doby podle §307 odst. 1, 2 tr. ř., neboť tohoto institutu lze za podmínek v něm stanovených použít pouze v případě, kdy ze shromážděných důkazních prostředků dostatečně vyplývá, že se obviněný sice trestného činu dopustil, ale v jeho případě není nutné věc vyřídit odsuzujícím rozhodnutím soudu, ale postačuje použití tzv. odklonu, za nějž se podmíněné zastavení trestního stíhání též pokládá. Jak bylo ale již zdůrazněno, v případě obviněného K. Š. tato základní podmínka (spáchání trestného činu) nebyla stávajícími důkazy prokázána.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 9. 9. 2002, sp. zn. Zt 965/2002 a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 5, 6 a §307 odst. 1, 2 tr. ř. v neprospěch obviněného K. Š. Poté podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech ostatních rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud touto změnou pozbyla svého podkladu. Dále podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu státnímu zástupci v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Stěžovatelem navrhovaný postup podle §271 odst. 1 tr. ř. nebylo možné aplikovat pro důkazní a tím i skutkové nedostatky v dané věci, ale též proto, že na obviněného obžaloba podána nebyla a v řízení je proto nezbytné pokračovat v rámci řízení přípravného. V jeho rámci bude zejména nutné odstranit výše vytýkané procesní nedostatky spojené s přibráním znalce a dále se jako nezbytné jeví stávající důkazy doplnit o zjištění přesného chemického složení nalezené látky ( pokud je to pro odstup času reálné ), a teprve poté bude možné učinit závěr o případné trestnosti jejího držení obviněným. Bude také vhodné vyslechnout znalce Ing. P. S., CSc. a požádat ho o vysvětlení rozporu mezi jeho závěrem, kterým zařadil elementární rtuť mezi jedy a zněním nařízení vlády č. 114/1999 Sb. ve znění novely č. 40/2002 Sb. se zřetelem k jeho příloze č. 1. Pokud z doplněného dokazování nevyplyne jednoznačný závěr o spáchání trestného činu obviněným, bude nutné se řídit zásadou in dubio pro reo a rozhodnout způsobem pro obviněného nejpříznivějším, tj. zastavit trestní stíhání podle §172 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť postoupení věci orgánu oprávněnému ji projednat jako přestupek již z důvodu promlčení není možné. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je státní zástupce vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony. Podle §273 tr. ř. nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. července 2003
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec