ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.74.2003.1
sp. zn. 4 Tz 74/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 2. července 2003 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné I. B., proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 3 T 152/2001, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 3 T 152/2001 a v řízení, které mu předcházelo, byl p o r u š e n z á k o n v ustanovení §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněné I. B.
Napadený rozsudek se zrušuje ve výroku o trestu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Přerově se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 3 T 152/2001, byla obviněná I. B. uznána vinnou trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. pro skutek spočívající v tom, že dne 24. 10. 2001 kolem 19.30 hod. v P. v prodejně H. během nákupu uschovala do podpaží 2 ks holících břitů Gilette Mach 3, přičemž po průchodu pokladnou byla zadržena pracovníkem ostrahy R. Z., a svým jednáním způsobila celkovou škodu ve výši 578,- Kč a tohoto jednání se dopustila přesto, že byla trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci ze dne 25. 2. 2000, sp. zn. 4 T 14/2000, pravomocným dnem 15. 3. 2000, uznána vinnou trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. Za to byla odsouzena k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. Rozsudek nabyl právní moci dne 3. 9. 2002.
Proti citovanému rozsudku podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněné I. B. podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona. Pochybení spatřuje v porušení zákona v neprospěch obviněné, a to v ustanoveních §35 odst. 2 a §36 věty první tr. zák. Obviněná I. B. totiž byla dne 30. 10. 2001 odsouzena trestním příkazem Okresního soudu v Přerově, sp. zn. 5 T 256/2001, který jí byl doručen dne 15. 11. 2001 a nabyl právní moci dne 24. 11. 2001, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., přičemž jí byl uložen trest obecně prospěšných prací v trvání 400 hodin.
Trestného činu, pro který byla obviněná I. B. odsouzena rozsudkem napadeným stížností pro porušení zákona, se dopustila dne 24. 10. 2001, tedy dříve, než jí byl dne 15. 11. 2001 doručen trestní příkaz Okresního soudu v Přerově ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 5 T 256/2001, jímž byla odsouzena za jinou jí spáchanou trestnou činnost. Obviněné tudíž měl být v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 3 T 152/2001 uložen souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák.
Z trestního spisu Okresního soudu v Přerově sp. zn. 5 T 256/2001 rovněž vyplývá, že výkon trestu obecně prospěšných prací byl na základě trestního příkazu ze dne 30. 10. 2001 obviněné nařízen usnesením až dne 24. 9. 2002, přičemž ta s jeho výkonem započala dne 21. 10. 2002. Ke dni 29. 8. 2002, kdy soud rozhodoval rozsudkem napadeným stížností pro porušení zákona a ukládal trest stejného druhu, nevykonala obviněná z trestu 400 hodin obecně prospěšných prací ani hodinu. Došlo tudíž k porušení ustanovení §36 tr. zák., neboť nově uložený trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin spolu s dosud nevykonaným trestem obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, který byl uložen dřívějším rozhodnutím, přesahuje nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že výrokem o trestu z rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 3 T 152/2001, byl v neprospěch obviněné I. B. porušen zákon v ustanovení §35 odst. 2 a §36 tr. zák. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadenou část rozsudku zrušil a postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím závěrům.
Podle §35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším.
Podle §36 tr. zák. věty první jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud uložit trest obecně prospěšných prací pachateli ve výměře od 50 do 400 hodin.
Z obsahu výše uvedených soudních rozhodnutí je zřejmé, že obviněná I. B. páchala trestnou činnost ve dnech 12. 7. 2001 a 21. 7. 2001, za níž byla odsouzena trestním příkazem Okresního soudu v Přerově ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 5 T 256/2001, který byl obviněné B. doručen dne 15. 11. 2001 a nabyl právní moci dne 24. 11. 2001. Skutek, za nějž byla obviněná B. pravomocně odsouzena rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 3 T 152/2001, byl spáchán dne 24. 10. 2001. Z uvedeného je pak naprosto zřejmé, že obviněná B. páchala naposledy trestnou činnost dne 24. 10. 2001, přičemž první v této souvislosti relevantní odsuzující rozhodnutí bylo vyhlášeno až dne 15. 11. 2001 ( viz §314e odst. 5 tr. ř. ), a to v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 5 T 256/2001. Souhrnnost trestu podle §35 odst. 2 tr. zák. za trestnou činnost obviněné spáchanou ve dnech 12. 7. 2001, 21. 7. 2001 a 24. 10. 2001 je tak zjevně dána, jelikož předmětné trestné činy byly spáchány ve vícečinném souběhu. Pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že z opisu rejstříku trestů ze dne 15. 4. 2002, který měl v době svého rozhodování k dispozici Okresní soud v Přerově v trestní věci vedené pod sp. zn. 3 T 152/2001, vyplývá pouze předchozí odsouzení obviněné B. Okresním soudem v Šumperku dne 24. 11. 1997 pod sp. zn. 2 T 148/97 a dne 29. 11. 1999 pod sp. zn. 4 T 151/99, Okresním soudem v Kroměříži dne 18. 1. 2000 pod sp. zn. 2 T 1/2000, Okresním soudem v Olomouci dne 25. 2. 2000 pod sp. zn. 4 T 14/2000 a Okresním soudem ve Žďáře nad Sázavou dne 11. 5. 2000 pod sp. zn. 3 T 8/2000. Jiná odsouzení obviněné B. z předmětného opisu nevyplývají. Je však nespornou skutečností, že pro odstup času od data vydání zmíněného opisu rejstříku trestů do dne konání hlavního líčení a vydání rozsudku v předmětné věci a též vzhledem k osobnosti obviněné měl Okresní soud v Přerově vyžádat novější opis rejstříku trestů na její osobu, neboť bylo pravděpodobné, že v mezidobí mohlo dojít ke změně, která mohla být relevantní pro jeho tehdejší rozhodování, což se nakonec ukázalo opodstatněným. V tomto je třeba spatřovat pochybení pokud jde o úplnost provedených důkazů, mající za následek nezjištění skutkového stavu potřebného pro ukládání zákonného trestu obviněné (viz §2 odst. 5, 6 tr. ř.).
Uvedené pochybení vedlo i k dalšímu porušení zákona. Z obsahu trestního spisu Okresního soudu v Přerově v trestní věci proti obviněné I. B. vedené pod sp. zn 5 T 256/2001 vyplývá, že obviněné I. B. byl nařízen výkon trestu 400 hodin obecně prospěšných prací z pravomocného trestního příkazu Okresního soudu v Přerově ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 5 T 256/2001, až usnesením téže spisové značky ze dne 24. 9. 2002, jež bylo obviněné B. doručeno dne 27. 9. 2002 a Probační a mediační službě, středisku P., až dne 30. 9. 2002. Ve spise se rovněž nachází i přípis Probační a mediační služby o tom, že obviněná B. započala s výkonem trestu obecně prospěšných prací ze shora uvedeného trestního příkazu dne 21. 10. 2002. Z uvedených skutečností je zřejmé, že v době rozhodování Okresního soudu v Přerově v trestní věci vedené pod sp. zn. 3 T 152/2001 dne 29. 8. 2002, byl již obviněné I. B. pravomocně uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin trestním příkazem téhož soudu sp. zn. 5 T 256/2001, ze kterého v době rozhodování v trestní věci 3 T 152/2001 obviněná nic nevykonala. Okresní soud v Přerově neměl tudíž v trestní věci vedené pod sp. zn. 3 T 152/2001 splněny hmotně právní podmínky pro uložení tohoto druhu trestu, a to ani jako trestu souhrnného, vzhledem k rozporu s ustanovením §36 tr. zák.
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 3 T 152/2001 a v řízení, které mu předcházelo, byl v neprospěch obviněné I. B. porušen zákon v ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak Nejvyšší soud napadený rozsudek ve výroku o trestu zrušil a to včetně všech dalších rozhodnutí, která na zrušenou část rozsudku obsahově navazovala, pokud touto změnou pozbyla podkladu. Poté podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Přerově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Tento soud v hlavním líčení nově rozhodne o uložení trestu obviněné v souladu s ustanoveními §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák., když musí mít na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněné I. B. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. července 2003
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec