ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.75.2003.1
sp. zn. 4 Tz 75/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 28. května 2003 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnost České republiky ve prospěch obviněného M. H., proti pravomocnému trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. 44 T 150/2002, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona z a m í t á .
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 7. 2002, sp. zn. 31 T 94/2002, byl obviněný M. H. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že v přesně nezjištěnou dobu od 24. 6. 2002 do 26. 6. 2002 v Č. B., se záměrem získat majetkový prospěch odcizil z prostor prodejny majitele L. M., 1 ks mrazicího boxu zn. Eisvagen, který následně prodal blíže nezjištěné osobě za částku 1.500,- Kč, když tímto jednáním způsobil majiteli mrazicího boxu společnosti S., z. a m. v., spol. s r. o., D., P.-v., škodu ve výši 15.000,- Kč, přičemž za takové jednání byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 14. 7. 1999, sp. zn. 2 T 253/99, který nabyl právní moci dne 6. 10. 1999. Dále byl obviněný M. H. uznán vinným dalším trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 13. 7. 2002 v době kolem 15.30 hod. se záměrem získat majetkový prospěch odcizil v obchodním domě K. provozovna N. S., Č. B., 1 ks videorekordéru zn. Silva v hodnotě 6.990,- Kč a 5 ks tělového mléka zn. Dove v celkové hodnotě 499,50 Kč, které bez zaplacení pronesl pokladnou, kdy při odchodu z obchodního domu byl zadržen ostrahou, když tímto jednáním způsobil společnosti K. Č. r. v. o. s., provozovna N. S., Č. B., celkovou škodu ve výši 7.489,50 Kč, přičemž za takové jednání byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 14. 7. 1999, sp. zn. 2 T 253/99, který nabyl právní moci dne 6. 10. 1999. Za to byl obviněný M. H. odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. s použitím §314e tr. ř., §45 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému M. H. doručen dne 22. 11. 2002 a nabyl právní moci dne 3. 12. 2002.
Dalším trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. 44 T 150/2002, byl obviněný M. H. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že 6. 11. 2002 v době od 10.15 hod. do 10.45 hod. v P. v OD C., provozovna J. M., z volného výběru zboží odcizil 2 ks šamponu Loréal Elséve v hodnotě 159,80 Kč, 1 ks šamponu Dove v hodnotě 62,90 Kč a 3 ks mléčné čokolády Studentská pečeť v hodnotě 89,70 Kč, se zbožím prošel bez zaplacení pokladnou, kde byl zadržen pracovníky prodejny, poškozené společnosti OD C., J. M. a. s., se sídlem P., způsobil škodu ve výši 312,4 Kč, a uvedeného jednání se dopustil ačkoli byl rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 14. 7. 1999, sp. zn. 2 T 253/99, podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců ve věznici s dozorem, který vykonal dne 27. 11. 1999. Za to byl obviněný M. H. odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 písm. d) tr. ř., §45 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Tento trestní příkaz byl obviněnému M. H. doručen dne 8. 11. 2002 a téhož dne nabyl právní moci.
Proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. 44 T 150/2002, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. H. Vytkl v ní, že zákon byl porušen napadeným trestním příkazem v ustanoveních §2 odst. 5 tr. ř. a §45a, §35 odst. 2 a §36 tr. zák.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky uvádí, že z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. 44 T 150/2002, vyplývá, že trestného činu odsouzeného tímto trestním příkazem se obviněný dopustil dříve (6. 11. 2002), než mu byl vyhlášen dne 22. 11. 2002 trestní příkaz Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 7. 2002, sp. zn. 31 T 94/2002, a proto ve vztahu k tomuto trestnímu příkazu existoval objektivně vztah souhrnnosti ve smyslu ustanovení §35 odst. 2 tr. zák., tímto ustanovením se však Obvodní soud pro Prahu 10 při ukládání trestu neřídil. Stejně tak postupoval v rozporu §36 tr. zák. a §45a tr. zák., když odsoudil obviněného M. H. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin za trestný čin, který spáchal dne 6. 11. 2002, tedy dříve, než mu byl dne 22. 11. 2002 vyhlášen trestní příkaz Okresního soudu v Českých Budějovicích a celková výměra uloženého a dosud nevykonaného trestu obecně prospěšných prací tak činí 800 hodin.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. 44 T 150/2002, byl porušen zákon ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud v souladu s ustanovením §274 tr. ř. v neveřejném zasedání přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení, které napadené části rozhodnutí předcházelo, a dospěl k závěru, že není důvodná.
Z trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 44 T 150/2002, a z trestního spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 31 T 94/2002, Nejvyšší soud zjistil, že obviněný M. H. byl v označených trestních řízeních souzen za tři trestné činy krádeže, které spáchal postupně první v době od 24. 6. do 26. 6. 2002, druhý dne 13. 7. 2002 a třetí dne 6. 11. 2002. Za první dva trestné činy krádeže byl obviněný M. H. odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 7. 2002, sp. zn. 31 T 94/2002, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, tento trestní příkaz však byl obviněnému M. H. doručen až dne 22. 11. 2002. Mezitím byl obviněný M. H. odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. 44 T 150/2002, i pro třetí trestný čin krádeže, opět k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, tento trestní příkaz byl obviněnému M. H. doručen dne 8. 11. 2002.
Z uvedeného je zřejmé, že všechny trestné činy krádeže obviněného M. H. jsou ve vztahu vícečinného souběhu, neboť byly spáchány dříve, než byl za jiný jeho trestný čin soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek (§35 odst. 2 tr. zák.) nebo doručen trestní příkaz (§314d odst. 5 tr. ř.).
Z uvedeného dále vyplývá, že stížnosti pro porušení zákona lze přisvědčit potud, pokud namítá, že obviněnému M. H. byly v rozporu se zákonnými pravidly pro trestání vícečinného souběhu stanovenými v §35 odst. 2 tr. zák. uloženy za uvedené trestné činy krádeže dva samostatné tresty obecně prospěšných prací, které navíc ve svém souhrnu výrazně přesahují nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu (§36, §45a odst. 1 tr. zák.).
Na tomto místě je však nutno uvést, že citovaná zákonná ustanovení nebyla porušena trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. 44 T 150/2002, proti němuž je stížnost pro porušení zákona podána.
Je třeba zdůraznit, že Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodoval trestním příkazem o trestném činu krádeže, který byl spáchán obviněným M. H. dne 6. 11. 2002, již dne 8. 11. 2002, tedy v době, kdy předchozí trestní příkaz Okresního soudu v Českých Budějovicích odsuzující obviněného M. H. za trestné činy krádeže spáchané v době od 24.6. do 13. 7. 2002 nebyl ještě obviněnému doručen a neměl tedy účinky spojené s vyhlášením rozsudku (§314e odst. 5 tr. ř.). Za této situace Obvodní soud pro Prahu 10 nepochybil, pokud nepostupoval podle §35 odst. 2 tr. zák. (souhrnný trest nebylo možno uložit právě s ohledem na skutečnost, že zde nebyl vyhlášený odsuzující rozsudek, resp. doručený trestní příkaz za předchozí trestný čin obviněného M. H.), stejně tak neporušil ustanovení §36 tr. zák. či ustanovení §45a tr. zák., když obviněnému uložil trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, neboť v době rozhodování Obvodního soudu pro Prahu 10 nebyl obviněnému M. H. uložen žádný jiný trest tohoto druhu.
Z uvedeného vyplývá, že stížnost pro porušení zákona podaná proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 8. 11. 2002, sp. zn. 44 T 150/2002, není důvodná, a proto ji Nejvyšší soud podle §268 odst. 1 písm. c) zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. května 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jiří P á c a l