ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.87.2002.3
4 Tz 87/2002 – II
USNESENÍ
Předseda senátu Nejvyššího soudu v řízení o stížnosti pro porušení zákona, podané ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného M. S., již zemřelého, proti rozsudku Vyššího vojenského soudu v Trenčíně ze dne 30. 3. 1954, sp. zn. To 70/54, rozhodl dne 21. 1. 2003 o návrhu zvoleného obhájce JUDr. L. M., advokáta, a. k. se sídlem v P., o úhradu nákladů na nutnou obhajobu, vzniklých obviněnému v důsledku podání stížnosti pro porušení zákona, takto:
Podle §151 odst. 3 tr. řádu se JUDr. L. M., advokátovi, a. k. se sídlem v P., přiznává odměna a náhrada hotových výdajů v řízení o stížnosti pro porušení zákona ve věci sp. zn. 4 Tz 87/2002 v celkové výši 8.200,-Kč, slovy osmtisícdvěstě korun.
Odůvodnění:
V řízení o stížnosti pro porušení zákona, podané ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného M. S., již zemřelého, proti rozsudku Vyššího vojenského soudu v Trenčíně ze dne 30. 3. 1954, sp. zn. To 70/54, plnou mocí ze dne 9. 12. 2002, doručenou Nejvyššímu soudu dne 5. 12. 2002, osvědčila E. S., b. H., o. T., S. r., uzavření smlouvy o zastoupení sebe a svého zemřelého manžela M. S., JUDr. L. M., advokátem, a. k. se sídlem v P., ve věci rehabilitace a následného odškodnění, která se výslovně vztahuje na zastupování v řízení o stížnosti pro porušení zákona před Nejvyšším soudem České republiky.
Rozsudkem ze dne 17. prosince 2002, sp. zn. 4 Tz 87/2002, Nejvyšší soud zrušil rozsudek Vyššího vojenského soudu v Trenčíně ze dne 30. 3. 1954, sp. zn. To 70/54, a rozsudek Nižšího vojenského soudu v Brně ze dne 5. 3. 1954, sp. zn. T 15/54, a současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména usnesení bývalého Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 19. 3. 1992, sp. zn. 3 Rtv 122/91, a rozsudek téhož soudu ze dne 18. 6. 1992, sp. zn. 3 Rtv 122/91. Dále podle §11 odst. 1 písm. f) tr. řádu zastavil trestní stíhání obviněného M. S. pro skutek spočívající v tom, že ačkoliv mu byl řádně doručen povolávací rozkaz k nástupu vojenské základní služby, tuto službu dne 19. 11. 1953 nenastoupil a odvolával se na to, že mu v tom brání jeho náboženské přesvědčení, protože je svědek Jehovův, přičemž se do 5. 1. 1954 zdržoval na neznámém místě, v němž obžaloba spatřovala trestný čin nenastoupení služby v branné moci podle §265 odst. 1 zák. č. 86/1950 Sb.
V podání, doručeném Nejvyššímu soudu České republiky dne 23. 12. 2002, obhájce obviněného navrhl, aby mu za obhajobu obviněného byla přiznána odměna za pět úkonů právní pomoci ve výši 5.375,- Kč, a to za převzetí věci ve výši 1.000,- Kč, za sepsání podnětu ke stížnosti pro porušení zákona ve výši 1.000,- Kč, za studium spisu ve výši 1.000,- Kč, za vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona ve výši 1.000,- Kč, za ústní jednání u Nejvyššího soudu ve výši 1.000,- Kč a paušální náhrady k jednotlivým úkonům po 75,- Kč ve výši 375,- Kč. Dále uplatnil nárok na náhradu hotových výdajů, a to cestovní náhrady ve výši 2.825,- Kč, z toho náhrady za použití motorového vozidla Škoda Octavia na cestu P.- B. a zpět ve výši 2.056,- Kč, náhrady za promeškaný čas ve výši 700,- Kč a za stravné při cestě v trvání do 12 hodin ve výši 69,- Kč. Celkem uplatnil nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 8.200,- Kč.
Uplatněný nárok shledal Nejvyšší soud důvodným.
Podle §36a odst. 2 písm. e) tr. řádu jde-li o řízení o stížnosti pro porušení zákona proti odsouzenému, který zemřel, musí mít odsouzený obhájce. Kvalifikované právní zastoupení obhájcem v těchto případech pak vznikne buď ustanovením obhájce soudem dle §38 tr. řádu anebo zvolením obhájce podle §37 odst. 1 tr. řádu per analogiam. Osoby, které jsou oprávněny zvolit obviněnému obhájce, činí tak vlastním jménem a na vlastní náklady.
Dle §151 odst. 1 věty druhé tr. řádu stát nese náklady na nutnou obhajobu, které obviněnému vznikly v důsledku podání stížnosti pro porušení zákona.
V předmětné věci byla nutná obhajoba zemřelého obviněného v řízení o stížnosti pro porušení zákona založena smlouvou o zastoupení, uzavřenou mezi manželkou obviněného a obhájcem a nikoli ustanovením obhájce soudem. Uplatnění nároku obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů tudíž nespadá pod právní režim, založený ustanovením §151 odst. 2 tr. řádu a vyplývá z ustanovení §151 odst. 1 věty druhé tr. řádu per analogiam, jež představuje ve vztahu k §37 odst. 1 tr. řádu ustanovení speciální. Výklad restriktivní, jenž by vztáhl dopady ustanovení §151 odst. 1 věty druhé tr. řádu toliko na osobu obviněného a nikoli na osoby, jež jsou dle §37 odst. 1 tr. řádu oprávněny zvolit obhájce zemřelému obviněnému, by vytvořil jako svůj důsledek neodůvodněnou nerovnost.
Návrh obhájce obviněného na přiznání odměny za pět úkonů právní pomoci ve výši 5.375,- Kč, a to za převzetí věci ve výši 1.000,- Kč, za sepsání podnětu ke stížnosti pro porušení zákona ve výši 1.000,- Kč, za studium spisu ve výši 1.000,- Kč, za vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona ve výši 1.000,- Kč, za ústní jednání u Nejvyššího soudu ve výši 1.000,- Kč a paušální náhrady k jednotlivým úkonům po 75,- Kč ve výši 375,- Kč shledal Nejvyšší soud souladným s ustanoveními §11 odst. 1 písm. a), f), g) a l) ve spojení s §10 odst. 3 písm. a) a §13 odst. 3 vyhl. č. 177/1966 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. U nároku na náhradu hotových výdajů, a to cestovní náhrady ve výši 2.825,- Kč, z toho náhrady za použití motorového vozidla Škoda Octavia na cestu P.– B. a zpět ve výši 2.056,- Kč, náhrady za promeškaný čas ve výši 700,- Kč a za stravné při cestě v trvání do 12 hodin ve výši 69,- Kč pak Nejvyšší soud konstatoval jejich uplatnění v souladu s §5 odst. 1 písm. a/, §7 a §8 zák. č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů, a §14 odst. 3 vyhl. č. 177/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jakož i vyhl. č. 445/2001 Sb.
Pro uvedené Nejvyšší soud rozhodl, že se podle §151 odst. 3 tr. řádu JUDr. L. M., advokátovi, a. k. se sídlem v P., přiznává odměna a náhrada hotových výdajů v řízení o stížnosti pro porušení zákona ve věci sp. zn. 4 Tz 87/2002 v celkové výši 8.200,- Kč, slovy osmtisícdvěstě korun.
Přiznanou odměnu a náhradu hotových výdajů zašle účtárna Nejvyššího soudu na účet advokáta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 21. ledna 2003
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c