ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.98.2002.1
sp. zn. 4 Tz 98/2002
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 8. ledna 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Juraje Malika a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného V. F., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Pardubicích ze dne 5. 4. 2002, čj. 20 T 65/2002-58, a rozhodl podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř., takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 5. 4. 2002, čj. 20 T 65/2002-58, byl porušen zákon v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř.
Tento trestní příkaz se v celém rozsahu zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Pardubicích se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem samosoudce Okresního soudu v Pardubicích ze dne 5. 4. 2002, čj. 20 T 65/2002-58, doručeným V. F. dne 30. 4. 2002, byl tento obviněný uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se dopustil tak, že dne 23. 6. 2000 ve S., prodal společnosti A., s. r. o., V. M. za částku 183.000,- Kč pětiradličný otočný pluh, ačkoliv věděl, že stroj si vypůjčil jeho otec J. F. od společnosti S., s. r. o., S., čímž této společnosti způsobil škodu ve výši 358.000,- Kč. Za to byl odsouzen podle §248 odst. 2 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Dále byl obviněný V. F. zavázán podle §228 odst. 1 tr. ř. zaplatit poškozené společnosti S., s. r. o., S., na náhradu škody částku 358.000,- Kč, když se zbytkem svého nároku na náhradu škody byla tato společnost podle §229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 10. 5. 2002, když oprávněnými osobami proti němu nebyl podán odpor.
Proti tomuto trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, odst. 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. F. s tím, že zákon byl porušen v ustanoveních §314e odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. Okresnímu soudu v Pardubicích stížnost pro porušení zákona vytýká, že pokud byl toho názoru, že obviněnému V. F. je nutno uložit trest vyšší než jeden rok, měl postupovat podle §314d tr. ř., nařídit ve věci hlavní líčení a rozsudkem v této věci rozhodnout. Pokud tak neučinil a V. F. uložil trestním příkazem trest 18 měsíců odnětí svobody, porušil v uvedeném směru zákon v neprospěch obviněného. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v ustanovení §314e odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. ve vztahu k ustanovení §248 odst. 1, odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného V. F., podle §269 odst. 2 tr. ř. tento trestní příkaz zrušil, včetně rozhodnutí na něj navazujících a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a shledal, že zákon byl porušen.
Podle §314e odst. 1 tr. ř. samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.
Podle §314e odst. 2 písm a) tr. ř. trestním příkazem lze uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu.
Citovanými ustanoveními trestního řádu se Okresní soud v Pardubicích při vydání napadeného trestního příkazu neřídil a uložil obviněnému trest odnětí svobody, kterým byla překročena maximální výměra jednoho roku trestu odnětí svobody, který může být trestním příkazem uložen. Jak na to správně poukazuje ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona, Okresní soud v Pardubicích, pokud se domníval, že má být uložen trest vyšší než jeden rok, měl postupovat podle ustanovení §314d tr. ř., tj. nařídit ve věci hlavní líčení a rozhodnout rozsudkem. Pokud se tak nestalo a okresní soud uložil obviněnému V. F. trestním příkazem trest odnětí svobody ve výměře osmnácti měsíců, porušil zákon v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř v neprospěch obviněného. O porušení zákona v ustanovení §314e odst. 1 tr. ř. by se jednalo pouze za předpokladu, kdyby obecně nebylo možné, aby samosoudce rozhodoval ve věci trestním příkazem. Tak tomu ovšem v projednávaném případě nebylo. Po vyslovení, že byl porušen zákon v neprospěch obviněného, postupoval Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř., tj. napadený trestní příkaz, jakož i na něj všechna obsahově navazující rozhodnutí, zrušil. V tomto směru se odkazuje na R 28/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ve kterém bylo vysvětleno, že skutečnost, že byl trestním příkazem uložen trest odnětí svobody přesahující výměru, kterou připouští ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř., ale v rámci sazby stanovené trestním zákonem za daný trestný čin, neznamená sama o sobě, že jde o trest, jenž je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti pro společnost ve smyslu ustanovení §266 odst. 2 tr. ř. Proti takovému trestnímu příkazu lze však pro uvedenou vadu podat stížnost pro porušení zákona vždy, neboť trestní příkaz v takovém případě nemůže být vydán, a jde tedy o vadný postup řízení ve smyslu ustanovení §266 odst. 1 tr. ř.
V souladu s tímto závěrem proto Nejvyšší soud Okresnímu soudu v Pardubicích podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V konkrétním případě to znamená projednat obžalobu Okresního státního zastupitelství ze dne 27. 3. 2002, čj. Zt 42/2002-17, a znovu rozhodnout o vině a trestu. V této souvislosti se okresnímu soudu zároveň připomíná, že je vázán právním názorem zde Nejvyšším soudem vysloveným (§270 odst. 4 tr. ř.) i zásadou vyplývající z ustanovení §273 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, nestanoví-li zákon jinak, není stížnost pro porušení zákona přípustná (§266 odst. 1, věta druhá, tr. ř.).
V Brně dne 8. ledna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Juraj M a l i k