ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.101.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 101/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. ledna 2003 o dovolání obviněného R. V., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 19. 10. 2001, sp. zn. 31 To 450/2001, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 13 T 455/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 10. 5. 2001, sp. zn. 13 T 455/2000, byl obviněný R. V. uznán vinným trestným činem porušování autorského práva podle §152 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., spáchaného ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., a byl odsouzen podle §152 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dva a půl roku, přičemž pro výkon tohoto trestu byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou a dále mu byl podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. uložen trest propadnutí věci, a to CD disků podrobně popsaných v citovaném rozsudku. Proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou podal obviněný odvolání. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci jako soud odvolací rozhodl rozsudkem ze dne 19. 10. 2001, sp. zn. 31 To 450/2001, tak, že podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek ohledně obviněného R. V. zrušil ve výroku o způsobu výkonu uloženého trestu odnětí svobody a podle §259 odst. 3 tr. řádu rozhodl tak, že obviněného podle §39a odst. 3 tr. zák. zařadil pro výkon uloženého trestu odnětí svobody do věznice s dozorem. Jinak zůstal napadený rozsudek ohledně tohoto obviněného nezměněn.
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 10. 2001, sp. zn. 31 To 450/2001, napadl obviněný R. V. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce, a to z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel namítl, že mu bylo obžalobou zejména kladeno za vinu, že společným jednáním se spoluobviněným J. G. rozmnožoval originální nosiče zvukových záznamů chráněných autorským právem, které neoprávněně vyrobil spoluobviněný v objektu akciové společnosti G. D. M. se sídlem v L. Tyto údaje však byly podle jeho názoru obžalobou vykonstruovány, neboť výroba CD tam nebyla vůbec prokázána. Obviněný dále namítá, že trestná činnost mu nebyla prokázána ani odposlechy telefonických hovorů a stěžejním podkladem pro jeho odsouzení bylo odborné vyjádření M. f. f. p., která vystupuje v projednávané věci jako poškozený. Soudy prvního ani druhého stupně nepřihlédly k jeho oprávněným námitkám.
Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 10. 2001, sp. zn. 31 To 450/2001, zrušil a rozhodl tak, že se obviněný v celém rozsahu obžaloby zprošťuje nebo, že se věc přikazuje k novému projednání a rozhodnutí, avšak soudům jiným, než soudům prvního a druhého stupně, které ve věci rozhodovaly.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání do dne rozhodování Nejvyššího soudu nevyjádřila.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) nejprve zkoumal, zda v posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu. Podle tohoto ustanovení tr. řádu dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
Dovolání, jako mimořádný opravný prostředek bylo zařazeno do trestního řádu jeho novelizací provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. s účinností od 1. 1. 2002. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ve věci sp. zn. 31 To 450/2001 byl vyhlášen dne 19. 10. 2001 a byl doručen obviněnému dne 31. 1. 2002, jeho obhájci dne 2. 2. 2002 a státnímu zástupci dne 17. 1. 2002. Dovolání bylo podáno dne 18. 3. 2002. Je zřejmé, že rozhodnutí, které bylo napadeno dovoláním, nabylo právní moci dne 19. 10. 2001 [§139 odst. 1 písm. a) tr. řádu]. Dovoláním však lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudů uvedené v ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. řádu, jen jestliže toto rozhodnutí, jímž soud rozhodl ve druhém stupni, bylo učiněno za účinnosti novely tr. řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb. (srov. č. 31/2002 Sb. rozh. tr.).
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného R. V. podané proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 10. 2001, sp. zn. 31 To 450/2001, odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu, protože není přípustné. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud závěrem podotýká, že nerozhodoval o návrhu obviněného R. V. na přerušení trestu podle §265o odst. 1 tr. řádu, neboť nebyly shledány důvody pro takové rozhodnutí, přičemž ani předsedkyně senátu soudu prvního stupně nepodala příslušný návrh na přerušení trestu u obviněného R. V. ve smyslu §265h odst. 3 tr. řádu.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. ledna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek
Vypracoval:
JUDr. Pavel Dolinek