ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.181.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 181/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. února 2003 o dovolání obviněného O. F., proti rozsudku Krajskému soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 5. 2002, sp. zn. 3 To 41/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 2 T 161/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 19. 11. 2001, sp. zn.
2 T 161/2001, byl obviněný O. F. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., trestným činem násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci podle §196 odst. 1 tr. zák. a trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a za tyto trestné činy byl odsouzen podle §221 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák., podle §53 odst. 2 písm. b), 3 tr. zák. k úhrnnému peněžitému trestu ve výměře 10.000,- Kč, přičemž pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán mu byl podle §54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho měsíce. Proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 19. 11. 2001, sp. zn. 2 T 161/2001, podal obviněný odvolání.
Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozhodl rozsudkem ze dne
22. 5. 2002, sp. zn. 3 To 41/2002, tak, že napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil, a to v celé části týkající se obviněného O. F. a podle §259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. a trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a podle §221 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. a §53 odst. 2 písm. b), 3 tr. zák. obviněnému uložil úhrnný peněžitý trest 9.000,- Kč, přičemž pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl stanoven podle §54 odst. 3 tr. zák. náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 měsíce. Uvedené trestné činy spáchal tím, že dne
28. 10. 2000 v blíže neurčené době mezi 01.00 hod. a 02.00 hod. v chatové osadě
K., okres Č. K. fyzicky napadl údery pěstí do obličejové části a údery pažby legálně držené zbraně typu CZ 75,9 mm LUGER, výr. č. 3210 D do vlasové části nad levým uchem a do kořene nosu R. V., jemuž způsobil tržnou ránu v levé temenní krajině do hlubšího podkoží a zlomeninu nosních kůstek s posunem úlomků s pracovní neschopností od 1. 11. 2000 v délce 1 týdne a téže době v restauraci v penzionu S. C. ohrožoval uvedenou zbraní téhož poškozeného tím, že zbraň mu přiložil k hlavě, přičemž jemu
i ostatním přítomným osobám vyhrožoval.
Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 5. 2002, sp. zn.
3 To 41/2002, napadl obviněný O. F. dovoláním podaným obhájcem Mgr. V. Z., a to
z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel poukázal na své shodné výpovědi z přípravného řízení a z řízení před soudem, v nichž uvedl, že se na inkriminované místo dostavil, avšak až po skončení incidentu, dále že měl u sebe legálně drženou zbraň, ale touto pistolí nikoho nezranil ani neohrožoval. Na podporu svých tvrzení odkázal na výpovědi svědků, které měl k dispozici již soud prvního stupně. Obviněný vytkl soudům obou stupňů, že při rozhodování nevzaly v úvahu zejména výpovědi svědka M. L. a poškozeného R. V. a dále zpochybnil věrohodnost výpovědi svědka J. W. d. J. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 5. 2002, sp. zn. 3 To 41/2002, jakož
i rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 19. 11. 2001, sp. zn.
2 T 161/2001, zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného O. F. uvedla, že dovolání je sice formálně podáno z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g)
tr. řádu, ve skutečnosti však namítá nesprávnost hodnocení provedených důkazů a napadá tak soudem učiněná skutková zjištění. Nesprávná skutková zjištění však nemohou být důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu. Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než který je uveden v ustanovení §265b tr. řádu. Pro případ jiného rozhodnutí souhlasila ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle
§265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. řádu, protože ve věci bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí uvedenému
v §265a odst. 2 písm. a) tr. řádu.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv
z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu. Protože se nelze
v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li podmíněna nesprávným skutkovým zjištěním. Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu tedy bude zejména popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.
Dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku uvedl, že v předmětné trestní věci byly nesprávným způsobem hodnoceny provedené důkazy a nebylo proto prokázáno spáchání skutku obviněným. Jde tedy výlučně o námitky směřující do oblasti skutkových zjištění učiněných nalézacím a odvolacím soudem, se kterými dovolatel spojil hmotně právní důsledky. Tato skutková zjištění však nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených
v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nesprávném hodnocení důkazů a tedy ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci. Dovolatel však musí na jedné straně v souladu
s §265f odst. 1 tr. řádu odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody dovolání podle §265b odst. 1 tr. řádu.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného O. F. podané proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne ze dne 22. 5. 2002, sp. zn. 3 To 41/2002, podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden
v §265b tr. řádu. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. února 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek