ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.231.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 231/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 3. 2003 o dovolání obviněného M. K., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. 6 To 500/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 3 T 222/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 8. 2002, sp. zn. 3 T 222/2000, byl obviněný M. K. uznán vinným trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 písm. d) tr. zák. a byl odsouzen podle §201 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců, přičemž podle §58 odst. 1 písm. a) tr. zák., §59 odst. 1
tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 15 měsíců. Podle
§49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na 24 měsíců. Podle
§228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené společnosti ČSAD L. O., a. s., se sídlem v O., V. 2, na náhradě škody částku 176.900,- Kč. Proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 8. 2002, sp. zn.
3 T 222/2000, podal obviněný odvolání. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozhodl rozsudkem ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. 6 To 500/2002, tak, že napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil v celém výroku o trestu a za podmínek §259 odst. 3 tr. řádu nově rozhodl tak, že obviněného odsoudil podle §201 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců, přičemž podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 15 měsíců. Podle §49 odst. 1
tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 15 měsíců. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. 6 To 500/2002, napadl obviněný M. K. dovoláním podaným obhájkyní JUDr. Z. M., a to z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel namítl nesprávnost hodnocení provedených důkazů a napadl tak soudem učiněná skutková zjištění. Jeho námitky se týkaly pochybení při odběru krve obviněného bezprostředně po dopravní nehodě a opomenutí příslušníků Policie České republiky zaznamenat výsledek dechové zkoušky obviněného do protokolu o dopravní nehodě. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. 6 To 500/2002, zrušil ve výroku o vině, trestu a náhradě škody a podle §265m tr. řádu sám ve věci rozhodl rozsudkem, nebo aby postupoval podle §265l tr. řádu a vrátil věc odvolacímu soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání obviněného M. K. do dne vydání tohoto rozhodnutí nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle
§265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. řádu, protože ve věci bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí uvedenému
v §265a odst. 2 písm. a) tr. řádu.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány
v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než jsou uvedeny
v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nesprávném hodnocení důkazů, a tedy ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného M. K. podané proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. 6 To 500/2002, podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. března 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek