ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.246.2003.2
sp. zn. 5 Tdo 246/2003-I
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu dne 14. srpna 2003 ve věci dovolání obviněného Ing. J. O., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 7. 2002, sp. zn. 1 To 64/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 48 T 1/2000, takto:
Podle §131 odst. 1 tr. ř. za použití §138 tr. ř. se z a m í t á návrh obviněného Ing. J. O. na opravu zřejmých nesprávností v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 5 Tdo 246/2003.
Odůvodnění:
Obviněný Ing. J. O. podal dne 24. 7. 2003 návrh označený jako návrh na opravu zjevných omylů a nesprávností v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 5 Tdo 246/2003.
Nesprávnost spatřuje v tom, že Nejvyšší soud České republiky údajně nesprávně uvedl, že trestný čin obviněný spáchal dne 17. 12. 1997, ačkoliv správné znění této části podle něj zní: „V P. dne 15. 12. 1997 byla sepsána kupujícím (nebo jeho právníky) smlouva definující v článku I. předmět prodeje výhradně pozemky zapsané na LV č. 429 v katastrálním území obce P., a totožný návrh na vklad výhradně na pozemky zapsané v LV č. 429 v katastrálním území obce P., uvedenou smlouvu dne 16. 12. 1997 v P. podepsal a ověřil kupující. Dále pak byly předloženy návrh na vklad výhradně na pozemky zapsané v LV č. 429 v katastrálním území obce P., a dodatečná plná moc (která pro závady dle svědků obžaloby nebyla nikdy použita) ke kteréžto (plné moci) dne 17. 12. 1997 Ing. J. O. připojil svůj podpis a ověření“. Uvedl dále, že zde jsou uvedeny pouze základní doložené skutečnosti, jejichž ignorováním došlo k zesměšnění celé odůvodňovací části usnesení a zpochybnění výroků předchozích stupňů soudů. Podle obviněného ignorování kalendáře v zájmu zachování zdání trestnosti je směrováno k porušování ústavy a listiny základních práv a svobod občana.
Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky provedl opravu zjevných omylů a nesprávností a „ve smyslu toho, kdy autorství a úmysly náleží výhradně žalobci, změnil adekvátně výrokovou část v jeho prospěch“. Dále připojil poznámku k věci „mimo základní obsah“.
Podle §131 odst. 1 tr. řádu předseda senátu může zvláštním usnesením kdykoli opravit písařské chyby a jiné zřejmé nesprávnosti, k nimž došlo ve vyhotovení rozsudku a jeho opisech, tak, aby vyhotovení bylo v naprosté shodě s obsahem rozsudku, jak byl vyhlášen. Opravu může nařídit i soud vyššího stupně. Podle §138 tr. řádu jestliže tento oddíl neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení oddílu prvého této hlavy o rozsudku.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 5 Tdo 246/2003, podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítl jako zjevně neopodstatněné dovolání obviněného Ing. J. O. podané proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 7. 2002, sp. zn. 1 To 64/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 48 T 1/2000. V odůvodnění rozhodnutí uvedl popis skutku tak, jak byl popsán ve výroku o vině rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 8. 2001, sp. zn. 48 T 1/2000, který zůstal rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 7. 2002, sp. zn. 1 To 64/2002, nezměněn.
V řízení o dovolání nemůže Nejvyšší soud měnit skutková zjištění učiněná soudy prvního, případně druhého stupně. Nemůže ani měnit výrokovou část rozsudku postupem podle §131 odst. 1 tr. řádu, jehož se domáhá obviněný, neboť by tím (pokud by tak učinil) změnil pravomocné rozhodnutí, což by bylo v rozporu se zákonem. Návrhem na opravu odůvodnění rozhodnutí nelze ani opravovat údajná pochybení v postupu Vrchního soudu v Olomouci.
Rozhodujícím kritériem pro opravu rozhodnutí podle §131 odst. 1 tr. řádu je soulad s rozsudkem (usnesením), tak, jak byl vyhlášen, a nelze proto odstraňovat opravou věcné či procesní nedostatky, k nimž došlo ve vyhlášeném rozsudku (usnesení), ani nesoulad mezi rozsudkem, jak byl usnesen v poradě senátu, a jeho vyhlášením. Navíc Nejvyšší soud nemůže opravovat písařské chyby a jiné zřejmé nesprávnosti, k nimž údajně došlo v řízení před jinými soudy.
Nejvyšší soud z těchto důvodů podle §131 odst. 1 tr. řádu a §138 tr. řádu zamítl návrh na opravu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 5 Tdo 246/2003.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 14. srpna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek