ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.376.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 376/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. dubna 2003 o dovolání obviněného J. J., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 8. 2002, sp. zn. 5 To 98/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 18/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2002, sp. zn. 1 T 18/2000, byl obviněný J. J. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák. a byl odsouzen za tento trestný čin podle §250 odst. 4 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 6,5 roku, podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §49 odst. 1, §50 odst. 1 tr. zák. mu byl dále uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu podnikání v oboru obchodní živnost – koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, na dobu 5 let. Podle §228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozeným C., s. r. o., se sídlem v B., H. č. 65, škodu ve výši 750.000,- Kč, M. P., bytem O., P. č. 20, škodu ve výši 950.000,- Kč, P. B., bytem B., Z. č. 70, škodu ve výši 3.000.000,- Kč. Podle §229 odst. 1 tr. řádu byla poškozená O. S., bytem L. č. 226, okr. V., odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §229 odst. 2 tr. řádu byli poškození M. P. a C., s. r. o. odkázáni se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2002, sp. zn. 1 T 18/2000, podal obviněný odvolání. Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 14. 8. 2002, sp. zn. 5 To 98/2002, odvolání obviněného podle §256 tr. řádu zamítl.
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 8. 2002, sp. zn. 5 To 98/2002, napadl obviněný J. J. dovoláním podaným obhájcem JUDr. T. M., a to z důvodu §265b odst. 1 písm. g), k) tr. řádu. Dovolatel uvedl, že svěřené finanční prostředky přijímal za účelem jejich zhodnocení v rámci své podnikatelské činnosti a nikdy neměl v úmyslu je nevrátit. Souhrou okolností však došlo ke zmaření několika jeho podnikatelských záměrů, čímž se dostal do druhotné platební neschopnosti a nebyl tak následně schopen plnit své smluvní závazky k poškozeným. Důkazem pro jeho tvrzení je mimo jiné i to, že se snažil své dluhy splácet, a že poškození nepřikročili k vymáhání dlužných částek soudní cestou. Dovolatel dále namítl nevěrohodnost výpovědí poškozených M. P., O. S., M. H., J. V. a podrobně poukázal na konkrétní rozpory v jejich výpovědích v průběhu trestního řízení. Podle názoru obviněného se soudy nevypořádaly se všemi důkazy a argumenty obhajoby a některá skutková zjištění soudů jsou nesprávná. Obviněný také napadl soudy zjištěnou výši způsobené škody. Dovolatel nijak neodůvodnil důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu. Závěrem svého podání dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 8. 2002, sp. zn. 5 To 98/2002, zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl nebo ve věci sám podle §265m tr. řádu rozhodl rozsudkem tak, že se obviněný zprošťuje obžaloby. Dovolatel současně navrhl, aby předseda senátu soudu prvního stupně podle §265h odst. 3 tr. řádu předložil Nejvyššímu soudu České republiky spisy s příslušným návrhem na odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí, a aby Nejvyšší soud České republiky tomuto návrhu vyhověl.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného J. J. uvedla, že dovolání je sice formálně podáno z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. g), k) tr. řádu, ve skutečnosti však namítá vadné hodnocení provedených důkazů a nepřihlédnutí k některým skutečnostem, čímž napadá soudem učiněná skutková zjištění. K namítanému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu odůvodnění chybí. Nejvyšší státní zástupkyně konstatovala, že nesprávná skutková zjištění nejsou důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu a v tomto směru bylo dovolání podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. řádu. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu uvedla, že z ustanovení §265f odst. 1 tr. řádu vyplývá povinnost dovolatele namítat konkrétní vady napadeného rozhodnutí ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu, protože však dovolatel k tomuto důvodu dovolání své námitky nespecifikoval, nesplňuje dovolání v této části povinné náležitosti obsahu dovolání ve smylsu §265f odst. 1 tr. řádu. Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b), d) tr. řádu odmítl. Pro případ jiného rozhodnutí souhlasila ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. řádu, protože ve věci bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje zákon to připouští.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody, označené jako důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. g), k) tr. řádu, lze považovat za důvody uvedené v citovaných ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
Dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku uvedl, že v předmětné trestní věci byly nesprávným způsobem hodnoceny provedené důkazy. Jde tedy výlučně o námitky směřující do oblasti skutkových zjištění učiněných nalézacím a odvolacím soudem, se kterými dovolatel spojil hmotně právní důsledky. Tato skutková zjištění však nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu je dán v případech, kdy v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Podle §265f odst. 1 tr. řádu je dovolatel mimo jiné povinen uvést, v čem spatřuje vady napadeného rozhodnutí ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu. Obviněný však v případě tohoto dovolacího důvodu žádné argumenty neuvedl. Protože dovolání obviněného v části týkající se dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu nesplňuje náležitosti dovolání podle §265f odst. 1 tr. řádu, nemohl se jím Nejvyšší soud zabývat.
Dovolatel závěrem svého podání navrhl, aby předseda senátu soudu prvního stupně podle §265h odst. 3 tr. řádu předložil Nejvyššímu soudu spis s návrhem na odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí. Protože předseda senátu soudu prvního stupně návrh podle §265h odst. 3 tr. řádu neučinil, nemůže Nejvyšší soud z podnětu dovolatele o odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí rozhodovat. Nejvyšší soud ani neshledal důvody pro odklad výkonu trestu podle §265o odst. 1 tr. řádu; v takovém případě předseda senátu nevydává negativní rozhodnutí.
S přihlédnutím ke skutečnostem uvedeným výše dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nesprávném hodnocení důkazů, a tedy ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného J. J. podané proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 8. 2002, sp. zn. 5 To 98/2002, podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. dubna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek