ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.394.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 394/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. dubna 2003 o dovolání obviněného M. I., který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 1 T 37/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 1 T 37/2002, byl obviněný M. I. uznán vinným trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. a byl odsouzen podle §235 odst. 2 tr. zák. za použití §58 odst. 1 tr. zák. a §60a odst. 1, 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 roku s dohledem na zkušební dobu v trvání 3 let. Podle §60a odst. 3 tr. zák. bylo obviněnému dále uloženo omezení spočívající v povinnosti zdržet se v průběhu zkušební doby nadměrného požívání alkoholických nápojů. Trestný čin obviněný spáchal tím, že v noci z 27. 12. 2001 na 28. 12. 2001 v H. č. 215, okres N. J., ve společném bydlišti nutil taháním za ruku a výhrůžkami svou manželku I. I., aby opustila společný dům a poté v noci z 28. 12. 2001 kolem 01.00 hodin v ložnici, v I. podlaží rodinného domu přiložil jmenované k hlavě brokovou kozlici ČZ a požadoval po ní, aby se do rána z rodinného domu vystěhovala. Proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 1 T 37/2002, podal obviněný odvolání. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozhodl usnesením ze dne 26. 7. 2002, sp. zn. 4 To 264/2002, tak, že napadený rozsudek podle §256 tr. řádu zamítl.
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 7. 2002, sp. zn. 4 To 264/2002, napadl obviněný M. I. dovoláním podaným obhájcem JUDr. K. R., a to z důvodu §265b odst. 1 písm. f) tr. řádu. Obviněný odůvodnil své dovolání tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Vytkl odvolacímu soudu, že neprovedl obhajobou navrhovaný důkaz znaleckým posudkem, zda poškozené mohl být způsoben tlakem ústí předmětné zbraně hematom o průměru 1,7 cm, neboť tento důkaz by mohl podle jeho názoru zcela změnit zjištěný skutkový stav. Tím, že soud nepřipustil provedení tohoto důkazu, bylo podle obviněného porušeno jeho právo na řádnou obhajobu a byl zkrácen ve svých právech na spravedlivý proces. Obviněný dále odkázal na své odvolání a uvedl, že soudy obou stupňů pochybily, když výpověď nezletilého syna obviněného M. I. označily za nevěrohodnou. Obviněný namítl nevěrohodnost výpovědi poškozené I. I. a svědka J. P. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 7. 2002, sp. zn. 4 To 264/2002, včetně rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 1 T 37/2002, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně ve svém písemném vyjádření poukázala na rozpor mezi slovně popsaným dovolacím důvodem a jeho zákonným označením, neboť dovolatel své podání odůvodnil ustanovením §265b odst. 1 písm. f) tr. řádu a k tomu uvedl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, čímž měl zřejmě na mysli dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. I při odhlédnutí od tohoto nedostatku nejvyšší státní zástupkyně konstatovala, že dovolatel napadenému rozhodnutí nevytýká vady spočívající v právním posouzení zjištěných skutkových okolností, ale zpochybňuje výlučně správnost a úplnost skutkových zjištění, ačkoliv žádný ze zákonných dovolacích důvodů takovou vadu rozhodnutí nepřipouští. Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl a učinil tak podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Podle §265f odst. 1 tr. řádu v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3 tr. řádu) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu nebo §265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá.
Nejvyšší soud z obsahu dovolání zjistil, že obviněný M. I. dovolání podal z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. f) tr. řádu, tedy že bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. Tento dovolací důvod není naplněn, neboť napadeným rozhodnutím nebylo rozhodnuto žádným z rozhodnutí vyjmenovaných v ustanovení §265b odst. 1 písm. f) tr. řádu. Z obsahu dovolání vyplývá, že obviněný M. I. vytýká napadenému rozhodnutí nesprávná a neúplná skutková zjištění a současně napadá i hodnocení provedených důkazů. Důvodem dovolání však nemůže být nesprávné skutkové zjištění.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného M. I. podané proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 7. 2002, sp. zn. 4 To 264/2002, podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. dubna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek