ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.451.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 451/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. dubna 2003 o dovolání obviněného P. K., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 9. 2001, sp. zn. 10 To 200/2001, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 20 T 110/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 17. 4. 2001, sp. zn. 20 T 110/2000, byl obviněný P. K. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a trestným činem šíření toxikomanie podle §188a odst. 1 tr. zák. Obviněný byl za trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a za sbíhající se trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 22. 8. 2000, sp. zn. 20 T 52/2000, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. 20 T 52/2000, který nabyl právní moci dne 5. 3. 2001, odsouzen podle §187 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. 20 T 52/2000, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému dále uložen trest propadnutí věci, a to věcí uvedených pod body 1. až 36. výroku rozsudku, které byly uloženy ve skladu Policie České republiky Okresního úřadu vyšetřování v P. a dále trest propadnutí 92 g efedrinu a 269,30 g metamfetaminu - pervitinu, které byly uloženy na Kriminální službě Policie České republiky v P. Podle §73 odst. 1 písm. c) tr. zák. bylo dále vysloveno zabrání věci, a to papírového psaníčka z lesklého papíru obsahujícího bílý suchý prášek, papírového psaníčka z bílého laboratorního filtračního papíru obsahujícího bílý suchý prášek a smotku archů bílého laboratorního filtračního papíru obsahujícího bílý vlhký prášek, které byly uloženy ve skladu Policie České republiky Okresního úřadu vyšetřování v P.
Za trestný čin šíření toxikomanie podle §188a odst. 1 tr. zák. a za sbíhající se trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 tr. zák., kterým byl obviněný uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 15. 9. 1999, sp. zn. 2 T 125/99, byl obviněný odsouzen podle §188a odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 15. 9. 1999, sp. zn. 2 T 125/99, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 17. 4. 2001, sp. zn. 20 T 110/2000, podal obviněný odvolání. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozhodl rozsudkem ze dne 11. 9. 2001, sp. zn. 10 To 200/2001, tak, že napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu zrušil ve výroku o způsobu výkonu souhrnného trestu odnětí svobody uloženého ad II) výroku rozsudku soudu prvního stupně a za podmínek §259 odst. 3 tr. řádu nově rozhodl tak, že obviněného pro výkon souhrnného trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařadil do věznice s dozorem. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 9. 2001, sp. zn. 10 To 200/2001, napadl obviněný P. K. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce JUDr. E. Z., a to z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel v něm namítl, že řízení před soudem prvního i druhého stupně trpělo řadou procesních nedostatků, které mu umožňují vytknout soudům obou stupňů nesprávné právní posouzení skutku. Podle obviněného soudy obou stupňů opřely svá skutková zjištění o nezákonné důkazy, a tedy procesně nepoužitelné; zejména napadl zákonnost provedené domovní prohlídky u obviněného a výslechy utajených svědků. Závěrem svého podání dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 9. 2001, sp. zn. 10 To 200/2001, zrušil a přikázal věc tomuto soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného poukázala na to, že dovolání směřuje proti pravomocnému rozsudku, který byl vyhlášen dne 11. 9. 2001, ačkoliv dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí soudů uvedená v §265a odst. 1, 2 tr. řádu jen tehdy, jestliže rozhodnutí, jímž soud rozhodl ve druhém stupni, bylo vydáno po 1. 1. 2002, tedy již za účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb., kterou bylo dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek zavedeno do systému opravných prostředků. Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného směřující proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 9. 2001, sp. zn. 10 To 200/2001, podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu odmítl a souhlasila podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen \"Nejvyšší soud\") jako soud dovolací (§265c tr. řádu) nejprve zkoumal, zda v posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu. Podle tohoto ustanovení trestního řádu dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
Dovolání, jako mimořádný opravný prostředek bylo zařazeno do trestního řádu jeho novelizací provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. s účinností od 1. 1. 2002. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 9. 2001, sp. zn. 10 To 200/2001, byl vyhlášen dne 11. 9. 2001 a byl doručen obviněnému dne 2. 11. 2001, jeho obhájci dne 29. 10. 2001 a státnímu zástupci dne 29. 10. 2001. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 11. 9. 2001 [§139 odst. 1 písm. a) tr. řádu]. Dovolání bylo osobně podáno u příslušného Okresního soudu v Pardubicích dne 19. 8. 2002. Dovoláním však lze napadnout jen pravomocná rozhodnutí soudů uvedená v ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. řádu, jestliže rozhodnutí, jímž soud rozhodl ve druhém stupni, bylo učiněno za účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb. (srov. č. 31/2002 Sb. rozh. tr.).
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného P. K. podané proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 9. 2001, sp. zn. 10 To 200/2001, odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu, protože není přípustné. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. dubna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek