Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.05.2003, sp. zn. 5 Tdo 521/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.521.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.521.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 521/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. května 2003 o dovolání, které podal obviněný L. J., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 8. 2002, sp. zn. 3 To 301/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 6 T 170/98, takto: Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu se dovolání odmítá . Odůvodnění: Obviněný L. J. byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2002, sp. zn. 6 T 170/98, uznán vinným trestným činem neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle §147 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil jednáním popsaným ve výroku o vině tohoto rozhodnutí. Za to byl obviněný odsouzen podle §147 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 a §59 odst.1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roky. Citovaný rozsudek Okresního soudu v Ostravě napadl obviněný L. J. odvoláním, které Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 27. 8. 2002, sp. zn. 3 To 301/2002, podle §256 tr. řádu jako nedůvodné zamítl. Opis uvedeného usnesení byl obviněnému doručen dne 28. 11. 2002, jeho obhájci dne 2. 12. 2002 a příslušnému státnímu zastupitelství dne 27. 11. 2002. Proti zmíněnému usnesení Krajského soudu v Ostravě podal obviněný L. J. prostřednictvím obhájce dne 30. 1. 2003 dovolání. Toto dovolání bylo podáno jako tzv. blanketní, v jehož rámci obviněný toliko konstatoval, že výše zmíněným usnesením Krajského soudu v Ostravě bylo zmítnuto jeho odvolání podané proti rozsudku soudu prvního stupně, kterým byl uznán vinným a byl mu uložen trest, a tudíž je napadá dovoláním, které zdůvodní „v nejbližším možném termínu“. Na základě výzvy soudu prvního stupně k odstranění vad podání obviněný dne 28. 4. 2003 prostřednictvím obhájce provedl doplnění dovolání. Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného L. J. vyjádřila dne 26. 2. 2003 (tedy před podáním zmíněného doplnění) prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství, který uvedl, že listina ze dne 30. 1. 2003 toliko signalizuje podání dovolání, neboť jí chybí elementární náležitosti tohoto mimořádného opravného prostředku ve smyslu §265f odst. 1 tr. řádu. Protože navíc v době sepsání předmětného vyjádření ještě nebylo provedeno žádné doplnění, je zřejmé, že takový úkon vzhledem k dikci ustanovení §265f odst. 2 tr. řádu již ani nebude možný. Státní zástupce tudíž navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu odmítl. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) především zkoumal, zda má podané dovolání všechny obsahové a formální náležitosti, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom Nejvyšší soud dospěl k následujícím závěrům: Obviněný L. J. podal dovolání u prvostupňového soudu dne 30. 1. 2003 s tím, že se jednalo o tzv. blanketní dovolání, které kromě obecných náležitostí ve smyslu §59 odst. 4 tr. řádu obsahovalo toliko informaci, že napadeným rozhodnutím je usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 8. 2002, sp. zn. 3 To 301/2002. Lhůta k podání dovolání ve smyslu §265e odst. 1, 2 tr. řádu a §60 odst. 1, 2 tr. řádu skončila obviněnému podle tzv. dodejek zařazených na č. l. 1674 trestního spisu dne 3. 2. 2003. Dne 11. 4. 2003 byla jak obviněnému, tak i jeho obhájci doručena výzva soudu prvního stupně, aby ve lhůtě 14 dnů od jejího doručení odstranili vady podaného dovolání co do náležitostí obsahu uvedených v §265f odst. 1 tr. řádu s tím, že pokud se tak nestane, bude dovolání podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu odmítnuto. Dne 28. 4. 2003 bylo přímo na podatelně soudu prvního stupně podáno požadované doplnění předmětného dovolání. Pokud jde o obsahové náležitosti dovolání, musí v něm být podle §265f odst. 1 tr. řádu vedle obecných náležitostí podání (§59 odst. 4 tr. řádu) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu nebo §265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá. Podle §265f odst. 2 tr. řádu potom platí, že rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání. Ve smyslu §265h odst. 1 tr. řádu platí, že nesplňuje-li dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. řádu, vyzve je předseda senátu soudu prvního stupně, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu. Za včas provedené doplnění vymezení náležitostí dovolání je proto nutné považovat i takové, které bylo učiněno sice po uplynutí lhůty k podání dovolání (§265e odst. 1, 2 tr. řádu), avšak v rámci lhůty další, poskytnuté k tomu účelu soudem prvního stupně podle §265h odst. 1 tr. řádu. Zmíněné pravidlo se ovšem vzhledem k ustanovení §265f odst. 2 tr. řádu netýká takových obsahových náležitostí dovolání, které spočívají v určení rozsahu, v němž je rozhodnutí napadáno, a důvodů dovolání, neboť tyto náležitosti je možné měnit (a tedy i vůbec poprvé vymezit) pouze ve lhůtě stanovené zákonem (§265e odst. 1 tr. řádu) k podání dovolání. Z právě uvedeného je zřejmé, že pokud obviněný L. J. podal prostřednictvím svého obhájce dovolání dva dny před uplynutím lhůty vymezené v ustanovení §265e odst. 1, 2 tr. řádu, a to aniž by v takovém podání uvedl zvláštní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 2 tr. řádu, došlo k situaci, kdy podání obviněného nesplňovalo všechny obsahové náležitosti dovolání podle §265f odst. 1 tr. řádu a vzhledem k ustanovení §265f odst. 2 tr. řádu již tento nedostatek nemohl být odstraněn ani postupem stanoveným v §265h odst. 1 tr. řádu. Na základě výše shrnutých skutečností lze konstatovat, že podání obviněného L. J. ze dne 30. 1. 2003, označené jako dovolání, naplňovalo v základních rysech toliko obecné obsahové náležitosti podání ve smyslu §59 odst. 4 tr. řádu. Pokud jde o zvláštní náležitosti dovolání, stanovené v §265f odst. 1 tr. řádu přímo pro tento mimořádný opravný prostředek, bylo zde uvedeno pouze to, proti kterému rozhodnutí podání obviněného směřuje. Rozsah, v němž je předmětné usnesení Krajského soudu v Ostravě dovoláním napadáno, a důvody dovolání bylo ve smyslu citovaného §265f odst. 2 tr. řádu možné změnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání, tedy do 3. 2. 2003, k čemuž však nedošlo. Stran právě zmíněných zvláštních náležitostí obsahu dovolání Nejvyšší soud proto konstatuje, že je podání obviněného vůbec nezahrnuje. Přitom určením rozsahu, v kterém je rozhodnutí napadáno, a důvodů dovolání je ve smyslu §265i odst. 3 tr. řádu zásadním způsobem vymezen rozsah případného přezkumu napadeného rozhodnutí prováděného v rámci řízení o dovolání Nejvyšším soudem. Nejvyšší soud k tomu dále doplňuje, že změnou důvodu dovolání podle §265f odst. 2 tr. řádu je nutné rozumět nikoli jen záměnu dříve uplatněného důvodu za jiný, ale jakoukoli změnu týkající se souboru uplatněných důvodů, tedy i jeho rozšíření o důvod či důvody dříve nenamítané. Pokud jde o dovolací důvody ve smyslu §265b tr. řádu, obviněný L. J. ve lhůtě k podání dovolání neuplatnil žádný ze zde uvedených důvodů, po jejím uplynutí rozšířil tento prozatím prázdný soubor o důvod nový, doposud nenamítaný, konkrétně o důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Ve stejném okamžiku potom poskytl ke zvolenému odvolacímu důvodu i odůvodnění, jež podle názoru opodstatňovalo jeho existenci. Uvedený postup však zákon vzhledem k omezení vyplývajícímu z ustanovení §265f odst. 2 tr. řádu neumožňuje. Pokud jde o další zvláštní obsahové náležitosti dovolání, byla obviněnému L. J. stanovena lhůta v délce dvou týdnů (resp. 14 dnů) k jejich doplnění. Tato lhůta však dne 25. 4. 2003 marně uplynula. Až dne 28. 4. 2004 obviněný prostřednictvím svého obhájce podal požadované doplnění přímo na podatelnu soudu prvního stupně. Protože ke zmíněnému odstranění vad již nebylo možné z naznačeného důvodu spočívajícího v uplynutí zákonem stanovené dovolací lhůty přihlížet, Nejvyšší soud i stran dalších zvláštních náležitostí obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. řádu konstatuje, že je podání obviněného nezahrnuje. Dovolání obviněného L. J. tak nesplnilo náležitosti obsahu dovolání podle příslušných ustanovení trestního řádu (§265f odst. 1 tr. řádu) a Nejvyššímu soudu nezbylo, než je podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu odmítnout, aniž by věcně přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí a správnost řízení mu předcházejícího. Podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak mohl Nejvyšší soud rozhodnout v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 14. května 2003 Předseda senátu: JUDr. František P ú r y

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/14/2003
Spisová značka:5 Tdo 521/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.521.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19