ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.584.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 584/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. června 2003 o dovolání obviněného D. D., proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 2. 4. 2002, sp. zn. 4T 195/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 2. 4. 2002, sp. zn. 4 T 195/2001, byl obviněný D. D. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr. zák. a za tento trestný čin byl odsouzen podle §224 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Výkon trestu mu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněn odložen na zkušební dobu dvou let. Dále mu byl uložen podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří let. Podle §228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozeným Z. p. m. v., pobočka H. K., W. 1225 škodu ve výši 1.421,50 Kč, V. z. p., pobočka H. K., M. n. 11 škodu ve výši 5.595,- Kč a Č. z. p., J. 39, P. škodu ve výši 20.124,- Kč. Podle §229 odst. 1 tr. řádu byla poškozená a.s. D. s. H. O., P. ulice odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku obviněný podal odvolání. O odvolání rozhodl Krajský soud v Hradci Králové ze dne 24. 6. 2002, sp. zn. 11 To 233/2002, tak, že odvolání zamítl podle §256 tr. řádu.
Obviněný podal proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 2. 4. 2002, sp. zn. 4 T 195/2001, dovolání. Obviněný je přesvědčen, že se soud dopustil nesprávného hodnocení skutku a důkazy nehodnotil důsledně podle §2 odst. 5, 6 tr. řádu [§265b odst. 1 písm. g) tr. řádu].
Nejvyšší státní zástupkyně ve svém vyjádření navrhla, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu, pokud nebude použito i ustanovení §265i odst. 1 písm. b), c) tr. řádu a aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) především zkoumal, zda má podané dovolání všechny obsahové a formální náležitosti, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. K podání dovolání došlo u Okresního soudu v Pardubicích dne 11. 10. 2002, takže dovolání bylo podáno v místě a ve lhůtě uvedené v §265e tr. řádu a obviněný dovolání podal prostřednictvím svého obhájce.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání obviněného D. D. není přípustné. V posuzovaném případě obviněný podal dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 2. 4. 2002, sp. zn. 4 T 195/2001, jak to vyplývá z doplnění dovolání, které bylo podáno u Okresního soudu v Pardubicích dne 24. 4. 2003. V tomto doplnění je zcela jednoznačně uvedeno, že dovolání směřuje proti rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích ze dne 2. 4. 2002. Nejvyšší soud nemohl přihlédnout k dalšímu doplnění dovolání, které došlo Okresnímu soudu v Pardubicích dne 21. 5. 2003, ve kterém obviněný uvádí, že dovolání směřuje do výroku usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 6. 2002, sp. zn. 11 To 223/2002, protože toto poslední doplnění bylo zcela jednoznačně podáno po lhůtě, která je uvedena v §265h odst. 1 tr. řádu. Dovolatel tak svým dovoláním napadl výhradně odsuzující rozsudek soudu prvního stupně. Rozhodnutí soudu prvního stupně však dovoláním napadnout nelze, neboť ustanovení §265a odst. 1 tr. řádu jako jednu ze zákonných obligatorních podmínek pro podání dovolání výslovně stanoví, že musí jít o rozhodnutí, které učinil soud druhého stupně.
Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu odmítl, protože je nepřípustné, přičemž své rozhodnutí učinil v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. června 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek
Vypracoval:
JUDr. Jiří Šoukal