ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.597.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 597/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. června 2003 o dovolání obviněného Ľ. A., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. 11 To 434/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 2T 49/2002, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. řádu se usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. 11 To 434/2002, zrušuje .
Podle §265k odst. 2 tr. řádu se zrušují i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. řádu se Krajskému soudu v Praze přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 27. 9. 2002, sp. zn. 2 T 49/2002, byl obviněný Ľ. A. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zák., který spáchal tím, že v době od 3. 7. 2000 do 26. 1. 2002 si jako skladník - podavač zaměstnaný v prodejně stavebního materiálu poškozeného M. T., S. F., se sídlem Š., 9. k. č. 31, okr. P., přesně nezjištěným způsobem přisvojil z majetku poškozeného blíže nezjištěná obviněnému svěřená aktiva v hodnotě nejméně 640.793,- Kč. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §248 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Podle §60a odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen za současného vyslovení dohledu nad obviněným a podle §60a odst. 2 tr. zák. mu byla stanovena zkušební doba v trvání 5 let. Podle §60a odst. 3 tr. zák. byla obviněnému uložena povinnost, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle §49 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému dále uložen trest zákazu činností spojených s hmotnou odpovědností v trvání 5 let. Podle §228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozenému M. T., bytem K., nám. S. č. p. 3106, škodu ve výši 560.793,- Kč a podle §229 odst. 2 tr. řádu byl tento poškozený odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ podal obviněný Ľ. A. odvolání. Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. 11 To 434/2002, odvolání obviněného podle §253 odst. 3 tr. řádu odmítl.
Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. 11 To 434/2002, napadl obviněný Ľ. A. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce Mgr. J. M., a to z důvodu §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. Dovolatel své podání odůvodnil tím, že nebyla řádně a prokazatelně doručena výzva obhájci obviněného k doplnění odvolání a nemohla tak ani uplynout lhůta ve výzvě stanovená. Uvedl, že jeho obhájce dne 7. 11. 2002 nahlédl do spisu za účelem odůvodnění podaného odvolání, ale předmětem jeho studia byly pouze listinné důkazy. Dovolatel namítl, že není povinností obhájce při nahlédnutí do spisu studovat celý trestní spis a zjišťovat, zda neobsahuje výzvy předsedy senátu ke splnění povinností obhájce či obviněného. Z poznámky „Výzvu bere na vědomí“, která je uvedena na záznamu o nahlédnutí do spisu ze dne 7. 11. 2002, a to bez označení, o jakou výzvu se jedná (např. číslem listu), a bez podpisu obhájce, nelze usuzovat, že výzva předsedy senátu k doplnění odvolání byla obhájci prokazatelně doručena. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. 11 To 434/2002, a věc vrátil tomuto soudu, aby ji znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání obviněného Ľ. A. do dne vydání tohoto rozhodnutí nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§265c tr. řádu) nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu. Podle tohoto ustanovení trestního řádu dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
Nejvyšší soud zjistil, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst 2 písm. h) tr. řádu, protože ve věci bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí uvedeném v §265a odst. 2 písm. h) tr. řádu. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě podle §265e odst. 1 tr. řádu, u příslušného soudu prvního stupně. Dovolání obviněného má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. řádu.
Nejvyšší soud neshledal důvody pro odmítnutí dovolání obviněného, a proto podle §265i odst. 3 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. Shledal přitom, že podané dovolání je důvodné.
Obviněný opřel dovolání o důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, je dán v případech, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
V daném případě soud druhého stupně odmítl odvolání obviněného, protože nesplňovalo náležitosti obsahu odvolání. Odvolání obviněného bylo doručeno Krajskému soudu v Praze dne 29. 10. 2002 a bylo podáno neodůvodněné. V souladu s §251 odst. 1 tr. řádu proto předsedkyně senátu Okresního soudu Praha-východ vyzvala obhájce, aby ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy odvolání odůvodnil, jinak bude odvolání podle §253 odst. 3 tr. řádu odmítnuto (č. l. 134). Ze spisu je patrné, že uvedená výzva, kterou je třeba doručit adresátovi do vlastních rukou, nebyla z Okresního soudu Praha-východ vypravena (č. l. 134). Podle Krajského soudu v Praze vzal obhájce předmětnou výzvu na vědomí při příležitosti studia spisu dne 7. 11. 2002 u soudu prvního stupně. Soud druhého stupně tak usoudil z poznámky: „Výzvu bere na vědomí“ připojené na úředním záznamu o prostudování spisu pod podpisem obhájce (č. l. 135), kterým Mgr. J. M. potvrdil správnost obsahu úředního záznamu o prostudování spisu.
Podle §62 odst. 1 tr. řádu, nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení sám nebo prostřednictvím držitele poštovní licence a v případě, že by takové doručení nebylo úspěšné, i prostřednictvím orgánu obce nebo příslušného policejního orgánu. Ke splnění podmínky řádného doručení písemnosti při úkonu trestního řízení, kterým je i prostudování spisu obhájcem, je nutno uvést v protokolu, který byl o úkonu sepsán, že doručení bylo provedeno, kdo doručení provedl, jaká písemnost byla doručena a jak byla zjištěna totožnost adresáta nebo toho, kdo jemu určenou písemnost převzal, přičemž adresát nebo ten, kdo jemu určenou písemnost převzal, připojí k tomuto údaji v protokolu o úkonu svůj podpis. Z uvedeného je zřejmé, že v daném případě nebyla výzva předsedkyně senátu Okresního soudu Praha-východ ze dne 31. 10. 2002 k doplnění dovolání řádně obhájci doručena, neboť pouhá poznámka: „Výzvu bere na vědomí“, připojená pod podpisem obhájce na úředním záznamu o prostudování spisu, aniž by bylo specifikováno, o jakou výzvu jde, nesplňuje podmínky řádného doručení písemnosti ve smyslu §62 odst. 1 tr. řádu.
Nejvyšší soud proto usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. 11 To 434/2002, podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušil v celém rozsahu, neboť obhájci nebyla podle §251 odst. 1 tr. řádu řádně doručena výzva předsedkyně senátu Okresního soudu Praha-východ k doplnění odvolání obviněného, a tudíž nemohla ani uplynout lhůta stanovená ke splnění této povinnosti, a zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §265l odst. 1 tr. řádu přikázal Krajskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Krajský soud v Praze je podle §265s odst. 1 tr. řádu v dalším řízení vázán právním názorem, který v tomto rozhodnutí vyslovil Nejvyšší soud. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. června 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek