Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.06.2003, sp. zn. 5 Tdo 614/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.614.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.614.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 614/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. června 2003 o dovolání obviněného J. K., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. 4 To 177/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 31 T 34/2001, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 2. 2002, sp. zn. 31 T 34/2001, byl obviněný J. K. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., který spáchal tím, že dne 10. 3. 2001 v odpoledních hodinách v obci S., okres Č. B., před svým domem č. 134 fyzicky napadl Z. Z., sedící v osobním vozidle zn. Peugeot 206, které na základě plné moci jeho majitele OB L., a. s., P., hodlala z důvodu neplnění měsíčních splátek odebrat, a to tak, že jí zkroutil pravou ruku, v níž držela klíčky od uvedeného vozidla, čímž jí způsobil zlomeninu bodcového výběžku pravé loketní kosti, jejíž léčení si vyžádalo pracovní neschopnost v době od 10. 3. do 14. 4. 2001. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §221 odst. 1 tr. zák. za použití §45 odst. 1, 2 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. Proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích podal obviněný J. K. odvolání. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací usnesením ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. 4 To 177/2002, odvolání obviněného podle §256 tr. řádu zamítl. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. 4 To 177/2002, napadl obviněný J. K. dovoláním podaným obhájcem Mgr. D. K., a to z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. g), k) tr. řádu. Obviněný vytkl soudům nesprávnost hodnocení provedených důkazů, zejména poukázal na rozpory ve výpovědích svědků a způsob hodnocení závěrů znalce z oboru zdravotnictví MUDr. F. V. Obviněný také namítl nepřiměřenost uloženého trestu obecně prospěšných prací. K důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu dovolatel pouze uvedl, že podle jeho názoru soud nepostupoval správně, jestliže na základě provedených důkazů jeho odvolání zamítl. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 2. 2002, sp. zn. 31 T 34/2001, jakož i usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. 4 To 177/2002, zrušil, a věc vrátil Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, aby ji znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší státní zástupkyně ve svém vyjádření k dovolání obviněného J. K. uvedla, že dovolatel napadenému rozhodnutí nevytýká vady spočívající ve vadném právním posouzení zjištěných skutkových okolností, ale zpochybňuje způsob hodnocení provedených důkazů, a tím napadá výlučně správnost skutkových zjištění. Takové námitky však neodpovídají dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. K uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu uvedla, že obviněný měl zde zřejmě na mysli důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, ale ani v případě jeho formálně správného použití by v důsledku absence důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu nemohl být tento důvod považován za relevantní. K dovolatelově výtce o nepřiměřenosti uloženého trestu nejvyšší státní zástupkyně namítla, že i kdyby se formálně tato námitka opírala o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, není pod toto ustanovení podřaditelná. Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, a aby tak učinil podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. řádu, protože ve věci bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. h) tr. řádu, bylo podáno včas a u příslušného soudu podle §265e odst. 1 tr. řádu a obsahuje obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. řádu. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody, označené jako důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. g), k) tr. řádu, lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Obviněný dále uplatnil důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, který podle novely trestního řádu provedené zák. č. 200/2002 Sb., s účinností od 24. 5. 2002, je dán tehdy, jestliže v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Dovolání obviněného bylo podáno dne 25. 6. 2002, tedy již za účinnosti zmíněné novely trestního řádu. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu však obviněný odůvodnil tím, že soud druhého stupně pochybil, když jeho odvolání zamítl, ačkoliv již v tomto odvolacím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. S přihlédnutím k těmto skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nesprávném hodnocení provedených důkazů, a tedy ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu není náležitě odůvodněn a ve věci obviněného není naplněn, neboť v napadeném rozhodnutí žádný výrok nechybí ani neobsahuje neúplný výrok. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného J. K. podané proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. 4 To 177/2002, podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 11. června 2003 Předseda senátu: JUDr. Jindřich Urbánek

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/11/2003
Spisová značka:5 Tdo 614/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.614.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Zveřejněno na webu:12/31/2009
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 440/03
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13