ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.630.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 630/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. června 2003 o dovolání, které podala obviněná MUDr. J. P., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2002, sp. zn. 10 To 478/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 1 T 243/2002, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. řádu se zrušuje usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2002, sp. zn. 10 To 478/2002.
Podle §265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. řádu se Krajskému soudu v Praze přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněná MUDr. J. P. byla rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 15. 11. 2002, sp. zn. 1 T 243/2002, uznána vinnou trestným činem ublížení na zdraví podle §223 tr. zák., kterého se dopustila tím, že dne 25. 10. 2001 kolem 9.30 hod. řídila osobní automobil tov. zn. Škoda Octavia, po silnici III. třídy č. 11417 z P. směrem na P. a při přejíždění silnice I. třídy č. 18, značené jako hlavní, nerespektovala dopravní značku „Stůj, dej přednost v jízdě“, vjela do křižovatky, přičemž nedala přednost v jízdě osobnímu automobilu tov. zn. BMW, řízenému J. K. a přijíždějícímu po hlavní silnici, což vedlo ke střetu vozidel, při kterém utrpěla spolujezdkyně z vozidla Škoda Octavia V. S. plášťový pneumotorax vlevo, otřes mozku, pohmoždění stěny hrudní a krční páteře a toto zranění si vyžádalo pracovní neschopnost v trvání nejméně 33 dnů.
Za to byla obviněná MUDr. J. P. podle §223 tr. zák. za použití §53 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. odsouzena k peněžitému trestu ve výměře 30.000,- Kč, k jehož zaplacení byly podle §53 odst. 4 tr. zák. stanoveny splátky. Podle §54 odst. 3 tr. zák. byl současně pro případ jeho nevykonání ve stanovené lhůtě stanoven náhradní trest v trvání 3 měsíců. Postupem podle §229 odst. 1 tr. řádu bylo současně rozhodnuto o nároku poškozené Z. p. M. v. České republiky.
Proti citovanému rozsudku Okresního soudu v Benešově podala obviněná MUDr. J. P. odvolání, které Krajský soudu v Praze usnesením ze dne 30. 12. 2002, sp. zn. 10 To 478/2002, podle §253 odst. 3 tr. řádu jako nesplňující náležitosti obsahu odmítl. Opis usnesení odvolacího soudu byl obviněné doručen dne 3. 3. 2003, jejímu obhájci dne 21. 2. 2003 a příslušnému státnímu zástupci dne 20. 2. 2003.
Uvedené usnesení Krajského soudu v Praze napadla obviněná MUDr. J. P. dne 23. 4. 2003 dovoláním, které opřela o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. Má za to, že v řádné lhůtě podala dne 5. 12. 2002 prostřednictvím svého obhájce proti rozsudku soudu prvního stupně tzv. blanketní odvolání. Tento soud obhájce vyzval výzvou doručenou dne 17. 12. 2002 k odstranění vad podání ve lhůtě 5 dnů, přičemž požadované doplnění bylo následně podáno na poštu dne 20. 12. 2002. Obviněná je toho názoru, že její odvolání tak bylo řádně a včas podáno i odůvodněno a ač mělo být jako takové projednáno v řádném přezkumném řízení, bylo soudem druhého stupně podle §253 odst. 3 tr. řádu odmítnuto.
Závěrem dovolání proto obviněná MUDr. J. P. navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Praze a přikázal mu věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání obviněné MUDr. J. P. do dne vydání tohoto rozhodnutí nevyjádřila.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) především zkoumal, zda dovolání obsahuje všechny obsahové a formální náležitosti, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom Nejvyšší soud dospěl k následujícím závěrům:
Podle §265a odst. 1 tr. řádu lze dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V posuzovaném případě je napadeným rozhodnutím usnesení Krajského soudu v Praze, kterým bylo odmítnuto odvolání obviněné MUDr. J. P. podané proti rozsudku soudu prvního stupně, jímž byla uznána vinnou a byl jí uložen trest [§265a odst. 2 písm. h) tr. řádu]. Proti takovému druhu rozhodnutí je dovolání obecně přípustné. Dovolání podala obviněná prostřednictvím obhájce JUDr. A. T., bylo proto podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b) a odst. 2 tr. řádu. K podání dovolání došlo u Okresního soudu v Benešově dne 23. 4. 2003, tj. v místě a ve lhůtě podle §265e tr. řádu.
V dovolání musí být dále uvedeno, z jakých důvodů je rozhodnutí napadáno, a to s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo 265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá (§265f odst. 1 tr. řádu). Obviněná poukazuje na důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, resp. především na jeho první alternativu, která je naplněna, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
V rámci konkretizace dovolacího důvodu spatřuje obviněná MUDr. J. P. jeho existenci v odmítnutí podaného odvolání jako nesplňujícího náležitosti obsahu podle §253 odst. 3 tr. řádu odvolacím soudem, ač pro takový postup nebyly podle jejího názoru dány podmínky, neboť jí podané odvolání bylo řádně a včas podáno i odůvodněno.
Nejvyšší soud se dále zaměřil na posouzení oprávněnosti uplatnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. Nesprávnost rozhodnutí o odmítnutí odvolání učiněného bez splnění k tomu stanovených procesních podmínek může být úspěšně namítána prostřednictvím dovolacího důvodu podle citovaného zákonného ustanovení, a protože v této části dovolání obviněné MUDr. J. P. Nejvyšší soud neshledal žádný z důvodů k odmítnutí dovolání ve smyslu §265i odst. 1 tr. řádu, přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost napadeného usnesení Krajského soudu v Praze, a to v rozsahu a ze zmíněného důvodu uvedeného v dovolání, jakož i řízení předcházející napadené části rozhodnutí. Po přezkoumání dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v tomto rozsahu je podané dovolání důvodné. K uvedenému závěru o důvodnosti podaného dovolání dospěl Nejvyšší soud na podkladě následujících skutečností:
Z trestního spisu vyplývá, že výše zmíněný rozsudek soudu prvního stupně ze dne 15. 11. 2002, sp. zn. 1 T 243/2002, byl obviněné doručen dne 2. 12. 2002 a jejímu obhájci dne 28. 11. 2002 (viz dodejky na č. l. 163 trestního spisu). Dne 5. 12. 2002 podal obhájce obviněné k poštovní přepravě odvolání proti tomuto rozsudku, které bylo adresátu, tj. Okresnímu soudu v Benešově, doručeno dne 6. 12. 2002. Zmíněné podání bylo učiněno jako tzv. blanketní, tedy nebylo odůvodněno (č. l. 165 a 166 trestního spisu).
Dne 17. 12. 2002 byla obhájci obviněné doručena výzva soudu prvního stupně podle §251 odst. 1 tr. řádu k odstranění vad podání s poučením, že pokud tak neučiní, bude odvolání podle §253 odst. 3 tr. řádu odmítnuto (č. l. 167 trestního spisu). Dne 20. 12. 2002 podal obhájce k poštovní přepravě zásilku obsahující odůvodnění odvolání, která byla soudu prvního stupně doručena dne 23. 12. 2002 (č. l. 174 až 177 trestního spisu).
V mezidobí dne 20. 12. 2002 byl trestní spis obviněné MUDr. J. P. předložen Okresním soudem v Benešově odvolacímu soudu (č. l. 169 trestního spisu), který o podaném odvolání dne 30. 12. 2002 rozhodl (č. l. 170 trestního spisu). Dne 2. 1. 2003 bylo následně odvolacímu soudu předloženo prvostupňovýmu soudem zmíněné podání obhájce, které obsahuje odstranění vad odvolání.
K tomu Nejvyšší soud uvádí, že z citovaných skutečností je zjevné, že obviněná MUDr. J. P. podala prostřednictvím svého obhájce ve lhůtě podle §248 odst. 1 tr. řádu blanketní odvolání. Soud prvního stupně, kterému bylo odvolání doručeno, zaslal ve smyslu §251 odst. 1 tr. řádu obhájci výzvu k odstranění vad podání. Následně však v rozporu ustanovením §251 odst. 3 tr. řádu nevyčkal uplynutí pětidenní lhůty stanovené k tomuto úkonu a spis předložil soudu druhého stupně, který o podaném řádném opravném prostředku rozhodl, a to opět bez ohledu na běh pětidenní lhůty. Tato lhůta ve smyslu §60 odst. 1, 3 tr. řádu skončila dne 23. 12. 2002, když navíc vzhledem k ustanovení §60 odst. 4 písm. a) tr. řádu a možné přetíženosti poštovní přepravy v období vánočních svátků bylo důvodné očekávat případné doručení požadované zásilky až dne 30. či 31. 12. 2002. Vzhledem k tomu, že výzva k odstranění vad učiněná soudem prvního stupně podle §251 odst. 1 tr. řádu byla doručena obhájci dne 17. 12. 2002, bylo doplnění odvolání o odůvodnění (podané k poštovní přepravě dne 20. 12. 2002) učiněno včas.
Popsané závěry dovolují konstatovat, že odvolání obviněné MUDr. J. P. bylo podáno v zákonné lhůtě a stejně tak i v další stanovené lhůtě byla odstraněna jeho vada spočívající v absenci odůvodnění, a to jeho doplněním. Zmíněné doplnění lze totiž bezpochyby považovat za dostatečné, resp. za odstraňující vytknutou vadu (uvedeným názorem však samozřejmě Nejvyšší soud nepředjímá závěr o důvodnosti podaného řádného opravného prostředku). Odvolací soud tedy nepostupoval správně, jestliže shledal podmínky pro odmítnutí odvolání jako nesplňujícího náležitosti obsahu odvolání, neboť takové pochybení nebylo dáno. Došlo tím tak současně i k naplnění první alternativy uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, neboť pro učiněné rozhodnutí nebyly dány zákonem stanovené procesní podmínky.
Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že napadeným usnesením Krajského soudu v Praze bylo skutečně rozhodnuto o odmítnutí odvolání obviněné MUDr. J. P. podaného proti rozsudku Okresního soudu v Benešově, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem v §253 odst. 3 tr. řádu pro takové rozhodnutí. Proto po zjištění, že dovolání je v tomto směru důvodné, Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2002, sp. zn. 10 To 478/2002, a podle §265k odst. 2 tr. řádu i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. řádu pak Nejvyšší soud přikázal Krajskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odvolací soud tedy projedná podané odvolání obviněné, z jeho podnětu přezkoumá napadený rozsudek soudu prvního stupně a následně o odvolání rozhodne.
V odvolacím řízení je odvolací soud vázán právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v tomto rozhodnutí (§265s odst. 1 tr. řádu) a je povinen respektovat zákaz reformationis in peius (§265s odst. 2 tr. řádu).
Protože vady napadeného rozhodnutí vytknuté dovoláním a zjištěné Nejvyšším soudem nebylo možné odstranit ve veřejném zasedání v řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle §265r odst. 1 písm. b) tr. řádu učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 11. června 2003
Předseda senátu:
JUDr. František P ú r y