ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.811.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 811/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. července 2003 o dovolání obviněného P. L., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 1. 2003, sp. zn. 10 To 484/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 90/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5. 8. 2002, sp. zn. 6 T 90/2002, byl obviněný P. L. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Za tento trestný čin byl podle §171 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle §39a odst. 3 tr. zák. byl obviněný zařazen pro výkon trestu do věznice s dohledem. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněný odsouzen k trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu pěti let. Proti rozsudku podal obviněný P. L. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové tak, že usnesením ze dne 14. 1. 2003, sp. zn. 10 To 484/2002, podle §256 tr. řádu odvolání obviněného zamítl.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 1. 2003, sp. zn. 10 To 484/2002, podal obviněný P. L. prostřednictvím své obhájkyně JUDr. M. P. dovolání. Obviněný je přesvědčen, že byl postupem obou soudů zkrácen na svých právech, zejména na právu obhajoby. Vytýká soudu prvního stupně, že obě hlavní líčení konal v jeho nepřítomnosti i v nepřítomnosti jeho obhájkyně, ačkoliv obhájkyně jeho i sebe řádně omluvila, čímž došlo k porušení nejenom trestního řádu, ale i Listiny lidských práv a svobod a rovněž i Ústavy České republiky. Navrhl, aby na základě jeho dovolání Nejvyšší soud oba rozsudky zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně ve vyjádření k dovolání obviněného P. L. uvedla, že postupem soudu prvního stupně nedošlo k porušení obhajovacích práv ve smyslu čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Považuje tvrzení obviněného, že se nemohl vyjádřit k věci po stránce hmotně právní a že nemohl před soudem prvního stupně předložit důkazy svědčící o jeho nevině, za ryze demagogické. Je přesvědčena, že obviněný se mohl vyjádřit k věci a uplatnit další důkazy, kdyby využil svého práva, jež mu soud plně poskytl, a k soudu se řádně dostavil. Podle jejího názoru mohl soud rozhodnout v nepřítomnosti obviněného a stejně tak i v nepřítomnosti jeho obhájkyně. Protože napadené rozhodnutí netrpí žádnou vadou, navrhla, aby Nejvyšší soud, pokud dovolání neodmítne podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu, odmítl toto dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu, a aby toto rozhodnutí učinil v souladu s §265r odst. 1 tr. řádu v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda dovolání obviněného P. L. obsahuje všechny náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. řádu a zda není dán důvod pro jeho odmítnutí podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu. Důvod odmítnutí podle tohoto ustanovení se uplatní tehdy, jestliže podané dovolání nemá všechny obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. řádu, za předpokladu, že oprávněná osoba byla řádně poučena za současného dodržení postupu při odstraňování nedostatků v obsahových náležitostech podaného dovolání podle §265h odst. 1 tr. řádu.
V dovolání musí být uvedeno vedle obecných náležitostí podání (§59 odst. 3 tr. řádu), i proti kterému rozhodnutí dovolání směřuje, který výrok, v jakém rozsahu napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá.
Nejvyšší soud zjistil, že dovolání obviněného P. L. nemá všechny výše uvedené náležitosti, protože neobsahuje, který výrok je dovoláním napadán s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2 tr. řádu. Ačkoliv byla obhájkyně obviněného soudem vyzvána v souladu s §265h odst. 1 tr. řádu k odstranění vad, ve stanovené lhůtě, která začala běžet dne 26. 2. 2003, vady neodstranila. Součástí výzvy bylo i upozornění na to, že pokud vady nebudou odstraněny ve lhůtě dvou týdnů, bude soud postupovat podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu, tj. že dovolání bude odmítnuto, protože nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.
V této souvislosti připomíná Nejvyšší soud, že dovolání je velice formalizovaným opravným prostředkem se striktně stanovenými obsahovými požadavky, jejichž nedodržení je spojeno s odmítnutím dovolání. Všechny podmínky pro takový postup byly v případě dovolání obviněného P. L. splněny, a proto Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu dovolání odmítl, protože dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání. O dovolání rozhodl v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. července 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek
Vypracoval:
JUDr. Jiří Šoukal