ECLI:CZ:NS:2003:6.TDO.266.2003.1
sp. zn. 6 Tdo 266/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. března 2003 o dovolání podaném obviněným Ing. J. R., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2001, sp. zn. 3 To 450/2001, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. 70 T 196/98, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání obviněného Ing. J. R.
o d m í t á.
Odůvodnění:
Obviněný Ing. J. R. byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. 70 T 196/98 uznán vinným trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákona. Za tento trestný čin byl podle §235 odst. 2 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 písm. a), §59 odst. 1 trestního zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) roků.
Proti tomu rozsudku Okresního soudu v Ostravě podal obviněný Ing. J. R. odvolání, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 8. 2001, sp. zn. 3 To 450/2001, podle §256 tr. řádu jako nedůvodné zamítl.
Podáním ze dne 27. 3. 2002, které bylo doručeno Okresnímu soudu v Ostravě dne 29. 3. 2002, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. P. K. dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2001, sp. zn. 3 To 450/2001. Dovolání podal jednak z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, jelikož rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku či jiném nesprávném hmotněprávním posouzení a jednak z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 tr. řádu, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí.
V podrobném odůvodnění svého opravného prostředku obviněný zpochybňuje provedená skutková zjištění a z nich vyvozené právní závěry. Podle jeho názoru skutková zjištění, k nimž dospěly soudy obou stupňů nevyjadřují dovozovanou právní kvalifikaci trestného činu, jímž byl uznán vinným. Polemizuje se způsobem hodnocení důkazů, zejména poukazuje na nesprávné závěry, které dle jeho názoru si soudy učinily z výpovědi svědkyně H. G. Namítá též, že soudy se dostatečně nezabývaly otázkou jeho trestní odpovědnosti z hlediska materiální stránky trestného činu.
Z uvedených důvodů se obviněný domáhá, aby Nejvyšší soud zrušil podle ustanovení §265k tr. řádu napadená rozhodnutí a rozhodl tak, že obviněného zprostí obžaloby nebo podle §265l tr. řádu věc po zrušení přikázal soudu I. nebo II. stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce, jemuž bylo dovolání obviněného Ing. J. R. doručeno v souladu s postupem uvedeným v ustanovení §265h odst. 2 tr. řádu, navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2001, sp. zn. 3 To 450/2001, podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítl, a aby tak učinil podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. V odůvodnění se plně ztotožňuje se závěrem soudů obou stupňů o tom, že ve zjištěném jednání obviněného je třeba spatřovat zákonné znaky trestného činu vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákona. Námitky obviněného nemohou v kontextu se skutkovými zjištěními tak, jak byla popsána ve výroku rozsudku soudu I. stupně obstát.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání uvedené v §265a tr. řádu a shledal, že v posuzované věci není dovolání přípustné.
Dovolání bylo do trestního řádu zavedeno jako mimořádný opravný prostředek novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., s účinností od 1. 1. 2002. Pro časovou působnost trestního řádu obecně platí, že procesní úkony se v průběhu trestního řízení provádějí podle v tom okamžiku účinného znění tohoto zákona, přičemž však pokud je zakládáno právo na opravný prostředek, který je zaveden novým procesním předpisem, nelze nabýt takového práva k rozhodnutím, která nabyla právní moci dříve, než nabyla účinnosti nová právní úprava. Výjimku z uvedeného pravidla mohou v případě novelizace stanovit zejména příslušná přechodná ustanovení. Protože však uvedená novela trestního řádu žádná přechodná ustanovení, týkající se dovolání, neobsahuje, je třeba na posuzovaný případ aplikovat uvedené obecné zásady.
Podle §265a odst. 1 tr. řádu je dovoláním možné napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé vymezené v §265a odst. 2 tr. řádu, jestliže soud rozhodl ve II. stupni a zákon to připouští. Toto ustanovení je ve smyslu výše uvedené zásady účinné do budoucna, to znamená, že rozhodnutí soudu ve věci samé učiněná ve II. stupni, proti kterým zákon podání dovolání připouští, jsou pouze ta, která jsou vydána a nabývají právní moci po účinnosti novely provedené zákonem č. 265/2001 Sb., tj. po 1. 1. 2002.
V posuzovaném případě bylo trestní stíhání obviněného Ing. J. R. skončeno rozhodnutím odvolacího soudu, a to usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2001, sp. zn. 3 To 450/2001, jenž nabylo právní moci dne 31. 8. 2001, tedy za účinnosti trestního řádu před novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. Z tohoto hlediska nemá význam okamžik doručení tohoto rozhodnutí obviněnému, ke kterému v daném případě došlo podle připojené doručenky na č. l. 194 spisu dne 5. 2. 2002 (obhájci bylo doručeno rovněž dne 5. 2. 2002), který je jinak významný pro počátek běhu lhůty k podání dovolání ve smyslu §265e odst. 1, 2 tr. řádu, neboť podle §140 odst. 1 písm. a) tr. řádu je usnesení pravomocné a vykonatelné, jestliže zákon proti němu stížnost nepřipouští. Z ustanovení §141 odst. 1 tr. řádu je patrno, že opravným prostředkem proti usnesení je stížnost, přičemž z §141 odst. 2 tr. řádu se podává, že usnesení soudu lze stížností napadnout pouze pokud to zákon výslovně připouští a jestliže soud rozhodoval v prvním stupni. Dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě je však rozhodnutím soudu druhého stupně a stížnost jako řádný opravný prostředek proti němu není přípustná, z čehož vyplývá, že právní moci nabylo toto usnesení již dnem vyhlášení, tedy dne 31. 8. 2001 (tj. před účinností novely tr. řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb.). Podle dřívějšího trestního řádu přicházelo v úvahu uplatnění pouze dvou mimořádných opravných prostředků, a to stížnosti pro porušení zákona (§266 a násl. tr. řádu) a obnovy řízení (§277 a násl. tr. řádu), které je možné v zásadě uplatnit proti napadenému rozhodnutí i po novele trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb. Ze závěrečných a přechodných ustanovení čl. II. zákona č. 265/2001 Sb. vyplývá, že zákon neobsahuje žádnou výjimku, podle níž by bylo možno dovolání jako nově zavedený mimořádný opravný prostředek aplikovat i v případech, kdy rozhodnutí, jež má na mysli nynější ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. řádu, nabylo právní moci za účinnosti dřívějšího trestního řádu (tj. před 1. 1. 2002), a to ani za podmínky, že by od doručení takového dřívějšího rozhodnutí byla jinak zachována dvouměsíční dovolací lhůta (§265e odst. 1, 2 tr. řádu). Absence takové výjimky má nepochybně význam z hlediska garance právní jistoty obviněných v tom směru, že stabilita rozhodnutí, jež se stalo pravomocným před 1. 1. 2002, nemůže být narušena ani dovoláním nejvyššího státního zástupce podaným v jejich neprospěch, což zákonodárce zcela zjevně uvedenou právní úpravou nehodlal připustit a s ohledem na shora uvedené zásady ani připustit nemohl.
Z těchto důvodů, zejména se zřetelem na časovou působnost trestního řádu a z ní vyplývající shora uvedené zásady Nejvyšší soud shledal podané dovolání obviněného Ing. J. R. nepřípustným z hlediska podmínek stanovených v §265a odst. 1 tr. řádu, a proto je podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu odmítl jako nepřípustné.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. března 2003
Předseda senátu:
JUDr. Zdeněk Sovák
Vypracovala:
JUDr. Milada Kodysová