ECLI:CZ:NS:2003:6.TDO.54.2003.1
sp. zn. 6 Tdo 54/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. ledna 2003 o dovolání podaném obviněnou Ing. J. S., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 8. 2002, sp. zn. 9 To 240/2002, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 2 T 32/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněná Ing. J. S. byla rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 2 T 32/2001 uznána vinnou trestným činem ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zákona.
Za tento trestný čin byla podle §222 odst. 1 tr. zákona odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvou (2) roků, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu dvou a půl (2,5) roků. Podle §49 odst. 1 tr. zákona jí byl dále uložen trest zákazu činnosti řízení motorových vozidel na dobu čtyř (4) roků.
Podle §228 odst. 1 tr. řádu byla obviněné uložena povinnost nahradit V. z. p. v K. škodu ve výši 3.379,46 Kč.
Proti tomuto rozsudku Okresního soudu v Klatovech podali odvolání obviněná i státní zástupce. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 27. 8. 2002, sp. zn. 9 To 240/2002, oba opravné prostředky podle §256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 8. 2002, sp. zn. 9 To 240/2002, podala obviněná dne 29. 10. 2002 prostřednictvím svého obhájce JUDr. J. Š. dovolání, které bylo doručeno Okresnímu soudu v Klatovech dne 1. 11. 2002. Dovolací důvod spatřuje v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném hmotněprávním posouzení a dále v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti usnesení, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí.
Obviněná v odůvodnění dovolání uvádí, že soud prvého stupně měl k dispozici 2 posudky z oboru psychiatrie a psychologie týkající se příčetnosti obviněné v době činu, které měly rozdílné závěry. Při opětovném projednávání věci před Okresním soudem v Klatovech bylo dokazování doplněno výslechy některých svědků a znalců. Znalci MUDr. V. i MUDr. V. Ch. CSc. svoje závěry znaleckého posudku dokázali obhájit. Soud prvého stupně přesto tyto závěry neakceptoval a znovu rozhodl se stejnými závěry jako v předešlém rozsudku. Obhajoba se domnívá, že otázka příčetnosti obviněné, která je základní otázkou trestní odpovědnosti v této věci, nebyla řádně objasněna. Obviněná proto navrhla, aby byl zpracován posudek ústavu, popř. revizní posudek. Pokud Krajský soud v Plzni provedení důkazu, který měl bez jakýchkoli pochybností objasnit otázku příčetnosti, zamítl, pak nerozhodl správně, protože měl postupovat v souladu s ustanovením §2 tr. řádu a vzít v potaz citovaný posudek, který svědčí v její prospěch a obviněnou obžaloby v plném rozsahu zprostit.
Navrhla v závěru dovolání, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. řádu napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 8. 2002, sp. zn. 9 To 240/2002 zrušil a přikázal podle §265l odst. 1 tr. řádu Krajskému soudu v Plzni věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, a zároveň nařídil, aby ji soud projednal a rozhodl v jiném složení senátu.
Nejvyšší státní zástupce, jemuž bylo dovolání doručeno ve smyslu §265h odst. 2 tr. řádu se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda nejsou dány důvody pro odmítnutí dovolání ve smyslu §265i odst. 1 tr. řádu a shledal, že v posuzované věci je dovolání přípustné, bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Dále zkoumal, zda je dovolání důvodné. Dále §265b odst. 1 tr. řádu lze dovolání podat, jen je-li tu některý z důvodů uvedených v písm. a) – l), pokud není dán důvod podle §265b odst. 2 tr. řádu (uložení trestu odnětí svobody na doživotí), přičemž podle §265f odst. 1 tr. řádu je třeba v dovolání mimo jiné vymezit i důvod dovolání s odkazem na §265b odst. 1 písm. a) až l), příp. odst. 2 tr. řádu. Jak zjistil Nejvyšší soud z obsahu shora citovaného opravného prostředku, obviněná této povinnosti v podaném dovolání formálně dostála, neboť v něm na počátku uvádí důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, tedy že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. V tomto směru však nejsou žádná pochybení soudu v napadeném rozhodnutí vytýkána. Celé dovolání se týká zejména údajného nesprávného hodnocení důkazů ze strany soudů, provedených k objasnění příčetnosti obviněné v době činu a rozporu mezi těmito důkazy, jenž měl být odstraněn v souladu s důkazními návrhy dovolatelky. V návaznosti na to namítá nedostatečně zjištěný skutkový stav věci v otázce příčetnosti obviněné.
Z vymezení důvodů dovolání zakotvených v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu vyplývá, že důvodem dovolání nemůže být nesprávné skutkové zjištění, i když to zákon výslovně nestanoví, vzhledem k tomu, že právní posouzení skutku i jiné hmotněprávní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozhodnutí. Nejvyšší soud je zásadně povinen vycházet ze skutkového stavu věci zjištěného soudem prvního stupně a v návaznosti na něj zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit, a to jak na základě případného doplňování dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů.
Z vymezení obsahu dovolání v ustanovení §265f odst. 1 a 2 tr. řádu a zejména ze znění ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu je třeba dovodit, že z hlediska §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání obsažen a odůvodněn.
V konkrétním případě pro důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu platí, že musí být v dovolání (materiálně i fakticky) podložen konkrétními nedostatky spočívajícími v právním posouzení skutku. Zákon neumožňuje, aby v dovolání bylo poukazováno na pochybnosti o správnosti skutkových zjištění soudu I. stupně a v návaznosti na to i soudu II. stupně s potřebou důkazy opakovat, provádět důkazy nové nebo jinak hodnotit ty, které byly již provedeny.
Pod dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu dovolatelka však ve svém opravném prostředku podřazuje požadavek na doplnění dokazování vztahující se k posouzení otázky její příčetnosti v době spáchání skutku, eventuelně jiného hodnocení již dříve zajištěných a před soudem prvního stupně provedených znaleckých posudků.
Ve skutečnosti se proto nedomáhá nápravy v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném jeho hmotněprávním posouzení, ale vyjadřuje jím pochybnosti o správnosti skutkových zjištění, způsobu, jímž byly provedené důkazy hodnoceny, a také navrhuje dokazování o nový důkaz doplnit. Její požadavky nesměřují k tomu, aby byla sjednána náprava v právním posouzení skutku. O tom se v jí podaném opravném prostředku vůbec nehovoří. Naopak nápravu vyžaduje ve vztahu k rozsahu provedeného dokazování a ke způsobu, jímž byly důkazy soudem prvního stupně hodnoceny. Tyto důvody však v ustanovení §265b tr. řádu pro podání dovolání zakotveny nejsou. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu tudíž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. řádu ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení jednotlivých důkazů podle §2 odst. 6 tr. řádu. To odpovídá skutečnosti, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kde nelze znovu vytvářet či zásadně měnit skutková zjištění.
Je proto třeba postupovat podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a podané dovolání odmítnout, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu.
Obviněná v písemném podání zmínila rovněž důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, aniž by z obsahu podání vůbec bylo zřejmé, v čem chce tento dovolací důvod spatřovat. Důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu. Uvedený dovolací důvod dopadá na ty případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku odvolacím soudem nebo nadřízeným orgánem bez věcného přezkoumání věci a procesní strana tak byla zbavena práva přístupu ke druhé instanci. Smyslem tohoto dovolacího důvodu tedy je umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které nebylo provedeno, ačkoliv procesní podmínky pro toto řízení byly splněny.
Za těchto předpokladů důvodem dovolání nemůže být zamítnutí odvolání ve smyslu §256 tr. řádu (odvolací soud shledá, že odvolání není důvodné), neboť postup podle tohoto ustanovení lze použít až po splnění přezkumné povinnosti odvolacího soudu, zakotvené v ustanovení §254 odst. 1 tr. řádu. Z uvedeného vyplývá, že takový dovolací důvod nepřichází v dané věci v úvahu, neboť odvolací soud rozhodl ve veřejném zasedání po věcném přezkoumání věci, takže obviněná nebyla zbavena práva přístupu ke druhé instanci. Vzhledem ke všem těmto zjištěním, je zjevné, že dovolání z tohoto důvodu je pouze formálně citováno. Dovolatelka jím zastírá svůj hlavní požadavek na přezkoumání řízení po jeho skutkové stránce ve snaze vymoci si zajištění a provedení nového důkazu, který by měl sloužit k jinému hodnocení její příčetnosti.
Z toho vyplývá, že pokud soud druhého stupně přezkoumával rozhodnutí uvedené v §265a odst. 2 písm. a) - g) tr. řádu na podkladě řádného opravného prostředku věcně a vzhledem k tomu, že neshledal takový opravný prostředek důvodným, zamítl jej podle §256 tr. řádu lze zmíněný dovolací důvod uplatnit jen tehdy, je-li řízení předcházející napadenému rozhodnutí zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody uvedenými v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) - k) tr. řádu.
Pokud obviněná ve svém podání uplatnila důvod dovolání dle §265b odst. 1 písm. g) a §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, existenci zákonem předpokládaných vad jen formálně konstatuje, když fakticky je opírá o skutkové vady, protože soudům obou stupňů vytýká především pochybení při hodnocení provedených důkazů.
Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud dovolání obviněné Ing. J. S. podané proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 8. 2002, sp. zn. 9 To 240/2002, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 2 T 32/2001, podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. řádu .
O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodoval v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. ledna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Zdeněk Sovák
Vypracovala:
JUDr. Milada Kodysová