ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.108.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 108/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 29. 1. 2003 dovolání obviněného S. Š., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 7. 2002, sp. zn. 3 To 597/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 8 T 253/2000 a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 7. 2002, sp. zn. 3 To 597/2002.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 5. 2002, sp. zn. 8 T 253/2000, byl obviněný S. Š. uznán vinným trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, když výkon tohoto trestu byl obviněnému podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. O náhradě škody bylo rozhodnuto podle §229 odst. 1 tr. ř.
Odvolání, které proti uvedenému rozsudku podal za obviněného jeho obhájce, bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 7. 2002, sp. zn. 3 To 597/2002, podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto, jako odvolání podané osobou neoprávněnou.
Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Obviněný se neztotožňuje v podaném dovolání se závěry a argumentací odvolacího soudu a poukazuje na to, že pokud by soud druhého stupně vycházel důsledně z textu podaného odvolání, musel by zjistit, že obhájce podával odvolání se souhlasem obviněného. Obviněný vyslovil v podaném dovolání své přesvědčení, že postupem krajského soudu, „došlo k porušení jeho práva, aby prvoinstanční rozhodnutí bylo přezkoumáno“. V petitu dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí s tím, že „podle §265l odst. 3 tr. ř. věc projedná a rozhodne soud v jiném složení senátu“.
Nejvyšší státní zástupce se ke dni konání neveřejného zasedání k dovolání obviněného nevyjádřil.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je ve smyslu §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. přípustné, neboť napadá rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§265e odst. 1 tr. ř.), osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. (prostřednictvím obhájce). Dovolací důvod, spočívající v tom, že v posuzované věci bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti shora uvedenému rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, je způsobilým dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti přezkoumal Nejvyšší soud podle §265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku napadeného usnesení, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému usnesení předcházející, a dospěl k níže uvedenému závěru.
Z odůvodnění usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 7. 2002, sp. zn. 3 To 597/2002, vyplývá, že tento soud vycházel při svém rozhodování z názoru, že odvolání, které bylo podáno proti rozsudku okresního soudu, nepodal obhájce obviněného jménem obviněného, nýbrž svým jménem, tedy podle názoru krajského soudu jako osoba neoprávněná, a proto toto odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl.
V posuzované trestní věci Nejvyšší soud ze spisu zjistil, že obhájce zastupoval obviněného již od počátku trestního stíhání na základě plné moci, která mu byla udělena obviněným dne 16. 2. 2000. Obviněný i obhájce byli přítomni hlavnímu líčení, které se konalo dne 6. 5. 2002, kdy byl vynesen předmětný rozsudek. Po poučení o opravných prostředcích – právu podat odvolání, se obviněný nevyjádřil, zda tohoto práva využije. Opis rozsudku byl obviněnému doručen dne 19. 6. 2002 a téhož dne byl doručen také jeho obhájci. Ve lhůtě stanovené zákonem (§248 odst. 1 tr. ř.) podal obhájce obviněného odvolání. V tomto opravném prostředku označil obhájce obviněného rozsudek, který byl napaden odvoláním, včetně výroků, proti kterým odvolání směřovalo a uvedl též, jaké vady jsou rozsudku vytýkány. V odvolání uvedl, že je podává jako obhájce obviněného. Z uvedeného je zřejmé, že odvolání podal za obviněného v jeho zastoupení, byť se pod textem odvolání podepsal místo obviněného jeho obhájce. Tato skutečnost (podpis obhájce) svědčí o určitých formálních nedostatcích obsahu odvolání, jež však mohou být relevantní pouze do té míry, že nebylo možno jednoznačně stanovit, zda obhájce podal za obviněného odvolání v souladu s jeho vůlí, byť tuto skutečnost (že odvolání podává za souhlasu a v zájmu obviněného) v úvodu odvolání uvádí. S ohledem na shora uvedený formální nedostatek bylo potřebné k objasnění shora uvedené otázky opatřit příslušné vyjádření obviněného. Sama skutečnost, že se obviněný po vyhlášení rozsudku a poučení o opravných prostředcích nevyjádřil, ještě neznamená, že opravný prostředek, který za něho podal jeho obhájce, byl podán proti vůli obviněného, a proto jej nelze bez dalšího zamítnout z důvodu, že byl podán osobou neoprávněnou (srov. R 62/1972 Sb. rozh. tr.).
Důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. (provedena zákonem č. 200/2002 Sb.) je existence vady spočívající mj. v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Shora uvedený dovolací důvod patří mezi procesní dovolací důvody a jeho smyslem je náprava závažných vad, které vedou k tzv. zmatečnosti rozhodnutí. Dopadá tedy zejména na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání věci a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci.
Ve smyslu shora uvedeném je dovolání obviněného důvodné, neboť odvolací soud podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl odvolání podané za obviněného jeho obhájcem, jako odvolání podané osobou neoprávněnou, aniž měl pro takový postup podklady, a tím zbavil obviněného práva domáhat se přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně soudem odvolacím.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 7. 2002, sp. zn. 3 To 597/2002. Podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil současně i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud neshledal důvod pro obviněným navržený postup podle §265l odst. 3 tr. ř., neboť z okolnosti, že odvolací soud odvolání zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. s odkazem na to, že odvolání bylo podáno osobou neoprávněnou a Nejvyšší soud uvedený postup odvolacího soudu bez ověření si postoje obviněného k podanému opravnému prostředku považuje za nesprávný, nelze dovozovat důvody, pro které by věc měl projednat senát v jiném složení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. ledna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann