ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.123.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 123/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v Brně rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. února 2003 o dovolání obviněného J. B. M. L., které podal proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. 9 To 351/2002, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 4 T 143/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 7. 2002, sp. zn. 4 T 143/2001, byl obviněný uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody na 4 roky, se zařazením pro jeho výkon podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Podle §57 odst. 1, 2 tr. zák. mu byl uložen také trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou.
Městský soud v Praze k odvolání obviněného usnesením ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. 9 To 351/2002, zrušil podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek toliko ve výroku o trestu vyhoštění.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítá, že právní posouzení skutkových zjištění je nesprávné, neboť skutková zjištění jsou neúplná, nelze je vzít za nepochybná a je se třeba zabývat otázkou „jaká skutková zjištění činit a doplnit, aby případné právní posouzení bylo náležitě podloženo“. Oběma soudům vytýká, že se nevypořádaly s argumenty obhajoby napadající skutková zjištění, z nichž některá byla provedena nezákonně a nejsou jednoznačná a nepochybná. Hmotně právní vadu pak spatřuje i v porušení zásad pro ukládání trestu a trest uložený při horní hranici zákonné trestní sazby považuje za trest v rozporu s účelem trestu. Navrhl proto, aby věc byla vrácena soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání uvedl, že toto je sice formálně podáno z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve skutečnosti však namítá neúplnost provedeného dokazování a vadné hodnocení důkazů, čímž fakticky napadá soudem učiněná skutková zjištění. Tato však důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. být nemohou. Pokud dále obviněný namítá nepřiměřenost uloženého trestu odnětí svobody, lze výrok o trestu v dovolání napadat pouze prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., což však obviněný neučinil. Navrhl proto, aby bylo dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto.
Podle §265f odst. 1 tr. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá ... s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo §265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.
Na základě takto konkrétně uplatněného dovolacího důvodu a námitek uvedených v dovolání, přezkoumá dovolací soud napadené rozhodnutí (§265i odst. 3 tr. ř.).
Obviněným uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z toho vyplývá, že dovolací soud nemůže přezkoumávat správnost skutkových zjištění samotných, ale hodnotí pouze z hlediska uplatněných námitek, zda tato skutková zjištění naplňují všechny znaky daného trestného činu, zda nejde o trestný čin jiný nebo o žádný trestný čin.
Z dovolání obviněného je ale zřejmé, že právní posouzení skutkových zjištění považuje za nesprávné proto, že tato jsou neúplná, pochybná a je třeba je doplnit. Domáhá se tedy jejich změny, jiného hodnocení důkazů. Takovéto námitky však uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nenaplňují a dovolání je proto podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Nenaplňuje ho ani námitka ohledně porušení zásad pro ukládání trestu. Proti výroku o trestu lze úspěšně podat dovolání pouze z důvodu §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. (s výjimkou odst. 2) a za podmínek tam uvedených. Obviněný ale tento dovolací důvod, ani námitky které by ho naplňovaly, v dovolání neuvedl.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud o dovolání obviněného tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. února 2003
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš