ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.1463.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 1463/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. 12. 2003 o dovolání obviněného L. J., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. 4 To 420/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 31 T 130/2002 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. J. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný L. J. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. 4 To 420/2003, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání a o odvoláních obviněných J. V. a M. V. proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 3. 2003, sp. zn. 31 T 130/2002. Dovolání podal proti výroku o vině a proti výroku o trestu, který se ho týkal, a to z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. a s návrhem, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení, tj. posouzení podle hmotného práva, typicky podle trestního zákona. Přitom jde o právní kvalifikaci skutku, tak jak ho zjistil soud. Hmotně právním posouzením skutku je ta část rozhodovací činnosti soudu, která spočívá v tom, že soud podřazuje skutková zjištění, která učinil, pod ustanovení trestního zákona jako předpisu hmotného práva. Podstatné je tedy to, že předmětem právního posouzení je skutkový stav zjištěný soudem. To znamená, že mimo uvažovaný dovolací důvod jsou takové námitky, které směřují proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak při provádění důkazů postupoval apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, nýbrž o otázku dodržení procesních ustanovení, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů.
V posuzovaném případě obviněný založil dovolání v celém rozsahu jen na námitkách skutkové povahy. Nenamítal nic v tom smyslu, že by soudem zjištěný skutkový stav nenaplňoval zákonné znaky trestného činu krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák., jímž byl uznán vinným, ale vytýkal, že nebyly provedeny všechny důkazy potřebné pro rozhodnutí, že mezi důkazy byly rozpory, že jeden ze stěžejních důkazů byl proveden a hodnocen jen odvolacím soudem v rozporu se zásadou dvojinstančnosti řízení, že odvolací soud při skončení dokazování nepostupoval v souladu s trestním řádem a že skutková zjištění, jež se stala podkladem výroku o vině, jsou založena na takovém hodnocení důkazů, které odporuje ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. Evidentním smyslem takto uplatněných námitek bylo především dosáhnout změny ve skutkových zjištěních soudu a teprve v návaznosti na to i jiného hmotně právního posouzení věci. Tímto pojetím dovolání se však obviněný ocitl mimo rámec deklarovaného zákonného dovolacího důvodu, neboť námitky uplatněné proti napadenému rozsudku tento ani jiný dovolací důvod obsahově nenaplňují.
Podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku mimo jiné proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Tento dovolací důvod v posuzovaném případě vůbec nepřichází v úvahu, protože napadeným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích nebylo odvolání obviněného zamítnuto ani odmítnuto. Krajský soud v Českých Budějovicích svým rozsudkem zrušil ve věci obviněného L. J. rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu sám ve věci tohoto obviněného meritorně rozhodl výrokem o vině, trestu a uplatněném nároku na náhradu škody.
Patrně proto, že z hlediska právní kvalifikace skutku a uloženého trestu vyzněl rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích stejně jako rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích, považoval obviněný tento stav za faktické zamítnutí svého odvolání. V návaznosti na to pak v dovolání namítl, že pro takové rozhodnutí nebyly splněny procesní podmínky. K tomu je třeba jen poznamenat, že zákonná dikce „aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“, uvedená v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., vyjadřuje to, že k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku došlo z procesních důvodů, tj. podle §253 odst. 1 tr. ř. proto, že odvolání bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, případně podle §253 odst. 3 tr. ř. pro nedostatek náležitostí obsahu odvolání. Podstatou takového rozhodnutí o odvolání je to, že rozsudek soudu prvního stupně nebyl odvolacím soudem meritorně přezkoumáván z hledisek uvedených v §254 odst. 1 tr. ř. Je-li takové rozhodnutí odvolacího soudu chybné, znamená to, že obviněnému byl odepřen přístup k druhé instanci. O takovou situaci v posuzované věci evidentně nejde, protože Krajský soudu v Českých Budějovicích napadeným rozsudkem rozhodl po meritorním přezkoumání rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích podle §254 odst. 1 tr. ř. Pro úplnost je třeba dodat, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. nebyl námitkami obviněného naplněn ani v té části, která je v citovaném ustanovení vyjádřena dikcí „byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k)“. Jak již bylo vyloženo, námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani podle jiného ustanovení uvedeného v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., a proto nemohou naplňovat ani důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který je některým z ostatních důvodů podmíněn.
Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení podle §265i odst. 3, 5 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. prosince 2003
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec